V matematice a fyzice jsou ruští odborníci na nejvyšší světové úrovni, v ekonomických vědách ale pokulhávají za Západem, míní prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické (VŠE) Stanislava Hronová. Rusko by se přesto mohlo stát pro studenty českých ekonomických škol atraktivní destinací, kde je možné si rozšířit znalosti. Zatím tomu ovšem brání řada překážek – kromě malého výběru vhodných programů a stipendií také neznalost ruského jazyka.
V matematice a fyzice jsou ruští odborníci na nejvyšší světové úrovni, v ekonomických vědách ale pokulhávají za Západem, míní prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické (VŠE) Stanislava Hronová. Rusko by se přesto mohlo stát pro studenty českých ekonomických škol atraktivní destinací, kde je možné si rozšířit znalosti. Zatím tomu ovšem brání řada překážek – kromě malého výběru vhodných programů a stipendií také neznalost ruského jazyka.
„Vina není ani tak na vysokých školách jako na našem středním školství. Většina středních škol ruštinu nenabízí. My ji na VŠE sice máme, ale je to studium pro začátečníky,“ řekla ČTK Hronová, která se v Moskvě zúčastnila mezinárodní konference o ekonomické spolupráci ČR a Ruska. Pokud se studenti začnou učit azbuku až na vysoké škole, mají jen malou šanci, že se rusky doučí do té míry, aby byli schopni studovat v Rusku, dodala rektorka. Na pražské VŠE je přitom o ruštinu velký zájem, v první ročníku si ji vybralo jako světový jazyk 400 studentů.
V současné době studuje v Rusku na ekonomicky zaměřených školách jen mizivé procento českých studentů. Naopak na pražské VŠE je studentů původem z Ruska a Ukrajiny přes pět stovek. „Tito studenti studují v českých studijních programech, tedy v češtině,“ připomněla Hronová. Ruské vysoké školy mají podle ní velmi dobře rozpracovaný systém výuky cizích jazyků včetně češtiny.
Ruské vysoké školy nabízí také výuku v angličtině, o tuto formu studia ale není takový zájem, uvedla Hronová. „Studenti se chtějí učit v jazyce země, kde studují. To máte jako studovat ve Francii anglicky,“ vysvětlila.
Na ekonomické konferenci, kterou pořádal Institut ekonomiky Ruské akademie věd spolu s VŠE a Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS, se mluvilo také o výměnných pobytech pedagogů. Podle Hronové je ale opět problém v jazyce – mladí čeští vyučující neumějí rusky, na výměnné pobyty by tak mohli jezdit jen starší pedagogové. VŠE nemá v současné době žádného hostujícího profesora z Ruska.
Z více než devadesáti zahraničních partnerů české VŠE je pouze jeden z Ruska. Kromě této smlouvy s petrohradskou ekonomickou univerzitou chce nyní Vysoká škola ekonomická navázat kontakty i s dalšími ruskými školami.
Znalost či neznalost ruštiny je pro ruské firmy často rozhodujícím faktorem při výběru zahraničních partnerů. „V Rusku se dělají obchody, když máte vazby. Pro nás stále mluví ‚slovanský syndrom‘, který Rusové pořád mají, v porovnání třeba s Němci přeci jen umíme lépe jejich jazyk, máme podobné způsoby jednání,“ řekl ČTK šéf Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS František Masopust.
Češi, kteří podnikají v Rusku, ale už dnes patří ke starší generaci, co se rusky učila ještě za minulého režimu. „Dvě třetiny jsou střední generace, jedna třetina se blíží k důchodovému věku. Tam vidím možnosti pro mladé,“ dodal Masopust.
čtk
