Státní svátek 17. listopadu provázely oslavy dvacátého výročí
sametové revoluce. Ty jsou také silně spjaty s osobou Václava Havla, který
se stal ústřední postavou mnoha akcí a happeningů.
V Česku se svoboda nerodila v krvi a porodních bolestech, ale sametově.
O co jednodušší byl okamžik zrodu, o to těžší se zdá být svobodu
vychovat, ukázat jí správné hodnoty a pravidla hry a i když svoboda už
dosáhla plnoletosti, zdaleka ještě není ve svém životě pevně ukotvena,
hledá se a tápe. Má se stále co učit, kam rozvíjet a na čem pracovat.
Sedmnáctý listopad a sametová revoluce je ze všeho nejvíc spojena
s českou politickou ikonou, Václavem Havlem, který se tak stal samozřejmou
součástí mnoha akcí a happeningů, jež měly za cíl oslavit dvacet let
svobody či sloužily jako memento dob minulých.
Program Václava Havla byl zahájen v akademickém prostředí Filozofické
fakulty UK, kde nejen Havel, ale i jím pozvaní hosté včetně bývalé
ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové britského
dramatika českého původu Toma Stopparda nebo polského antikomunisty Adama
Michnika, debatovali se studenty o významu svobody.
Své vystoupení zakončil Václav Havel slovy „Lidé, bděte“, za která
ho posluchači odměnili dlouhým potleskem ve stoje. Tímto heslem, nezřídka
používaným v komunismu, chtěl Havel poukázat na přítomnost diktatur a
totalitních režimů. „Vůbec neskončila éra diktatur a totalitních
systémů. Možná skončila v klasické podobě, jak ji známe
z 20. století, ale rodí se nové, daleko sofistikovanější způsoby
ovládání společnosti a vyžaduje to bdělost, opatrnost, obezřetnost,
studium, nadhled.“
Madeleine Albrightová pak ve svém vystoupení několikrát zopakovala
myšlenku, že „demokracie je práce“ a že mladí lidé, kteří
nesouhlasí se současnou politickou reprezentací, by se měli více zapojovat
do politiky. Na závěr také vyzdvihla přínos Václava Havla a připojila
své přání, aby se Havel stal laureátem Nobelovy ceny za mír.
Program pokračoval koncertem „Už je to tady“ s hvězdným
zahraničním obsazením v podobě Loua Reeda nebo Suzanne Vega
v mezinárodním duchovním centru Pražská křižovatka. Koncert zorganizoval
sám Havel a pozval umělce z celého světa, kteří jsou známí svou
svobodomyslností a podle Havla s námi solidarizovali v dobách temných a
zůstali nám věrni i nadále. Koncert doplnily také zdravice významných
zahraničních současných i vysloužilých politiků od dalajlámy přes
strůjce ruské perestrojky Michaila Gorbačova až po nynějšího amerického
prezidenta Baracka Obamu, který tímto prostřednictvím popřál Česku a
Slovensku ke dvaceti letům svobody a dodal: „Svou odvahou jste inspirovali
celý svět a pomohli k šíření svobody.“
Na upomínku studentského pochodu z roku 1989 se i dvacet let poté
vydaly davy Pražanů z Albertoa na Národní třídu, kde oslavy výročí
sametové revoluce vyvrcholily koncertem „Dvacet let bez opony“ s účastí
mnoha undergroundových zpěváků a také Václava Havla.
„Ano, je tu pořádek: byrokratický pořádek šedivé uniformity,
umrtvující jedinečnost; strojové mechaničnosti, potlačující
neopakovatelnost; zatuchlé ne¬hybnosti, vylučující transcendenci. Je to
pořádek bez života. Ano, v naší zemi je klid: není to ale klid márnice
nebo hrobu?“
Václav Havel, Dopis Gustávu Husákovi, 8.4. 1975
„Ta svoboda je nepříjemný stav, ta svoboda je těžká, komplikovaná
věc a v každém člověku dříme chuť vrátit se do toho vězení, chuť
usnadnit si život tím, že až tak svobody mít nebude.“
Václav Havel
