Klub El Magico je takřka legendární mezi studenty na VŠE. A ti tvoří také hlavní klientelu. Rozhodl jsem se zkusit na dvě hodiny práci barmana. Namíchat si pár koktejlů, popovídat si na baru a pozorovat taneční kreace na parketu.
Přišel jsem v sobotu před desátou hodinou večer, připraven zhostit se úlohy. Nejdříve se seznamuji s provozním Jakubem Andresem. Řídí podnik společně s DJem Michalem. Docela jim to ladí, Michal pouští do éteru hudbu a Jakub do rytmu míchá koktejly na baru. Bary jsou v El Magicu dva. Obsluha v dolní části se stará o klientelu, která si přišla především posedět u piva. Horní část se pak otevírá v deset večer zároveň s diskotékou.
Já si zkouším práci v dolním baru, kde se můžu více „zapotit“. Dvě moje nové kolegyně ze mě určitě mají radost, protože zastávám jejich práci. Tedy alespoň se o to snažím. Spoustu věcí mi musí ukazovat nebo rovnou předvést. Například točení piva. Jednou jsem to již zkoušel a vím, že se pivo musí čepovat do nádoby po skle, aby nepěnilo. Nicméně i když se o to pokouším, pivo mi stejně pění a musím vždy nalévat na dvakrát. Někdy i na třikrát. Je ale vidět pokrok a po chvíli mi to jde lépe. Mému kolegovi fotografovi potom na přání nalévám Krušovice smíchané s malinovkou. Chutná to zajímavě.
Kdy přijde štamgast Heineken
Dále se učím míchat drinky. Třeba Tequilu Sunrise nebo Piňa Coladu, kterou míchám v shakeru. Je to zábavné, ale trochu nepřirozené, protože shakeruji poprvé. Kolegyně mi názorně předvádí, že musím „naklepat“ drink trochu víc šikmo. Ne tolik zpříma, jako kdybych se měl rozmáchnout sekyrou. Nakonec ale Piňa Colada přímo hýří bublinkami, takže myslím, že se povedla výborně. Jako odměnu dostávám úsměv od kolegyně i od zákaznice.
Dále nalévám rum, whisky nebo gin s tonikem. Snažím se kmitat, ale přeci jenom je znát, že jsem začátečník. Klienti jsou velmi příjemní a trpěliví, až je obsloužím. Jeden zákazník mě dokonce povzbuzuje větou: „Nebojte, každý jednou začíná, do toho se časem dostanete.“ Nevím, jestli to stíhám během tak krátkého času, alespoň jsem však tomu zákazníkovi porozuměl.
Pár minut nato přijdou k baru dva chlapi, kteří jsou slušně opilí. Když se jich ptám, co by chtěli, tak se zadívají na moji kolegyni, která zrovna obratně míchá drinky, a říkají: „Hezký.“ Já jim sděluji, že slečna tu míchá drinky již dlouho. Znovu se však ptám, co by si dali. A oni opět odpoví „hezky“ s upřeným pohledem na kolegyni. Nakonec zjišťuji, že mají na mysli „whisky“. Těsně vedle barmanky totiž ční lahev Jim Beam. Během večera si pánové dávají další dva panáky, ale už mi raději ukazují, co konkrétně chtějí. Práci si užívám a několikrát dostávám dýško. Během první hodiny v práci to není špatné. Cítím se dobře.
Nový kolega Patrik z denní směny v baru tu pracuje již rok a půl. Náplň jeho práce je roznášení jídla, pití, uklízení nádobí a míchání drinků. Tvrdí, že si s hosty jde „pokecat“. Spousty jich už zná. Jsou to štamgasti a tak dopředu ví, co si dají. Barmanka Renča si za tu dobu, co tu pracuje, pamatuje zákazníky spíše podle pití. Je zvědavá, kdy zase přijde „Heineken“.
Dívky se od dob Facebooku tolik nesvlékají
Zajímá mě také, co musí umět správný barman. Podle Renči to jsou především pevné nervy, umění komunikace nebo spíše umění se prodat. Nabídnout studentovi dobrý drink, aby přišel znova. Nejoblíbenější koktejl je „kubíčko“, vodka s džusem nebo Red bullem.
Renča je mezi personálem pověstná tím, že ocejchuje každého příliš opilého studenta. Když obsluhující nemohou probrat k vědomí nějakého opilce, přijde k němu Renča a namaluje mu na čelo fixem nápis El Magico doprovázený nějakou kreativní kresbou. Je to forma „trestu“, na druhou stranu dotyčný je možná druhý den rád, že má nějaké vodítko k tomu, aby se dopátral, co minulou noc dělal.
A jaké je obsluhovat studenty?
Provozní Jakub tvrdí, že na první pohled jsou studenti nerozeznatelní. Zásadní rozdíl je potom mezi Čechy a Slováky. Slováci jsou mnohem temperamentnější a spíše drzejší. Víc pijí tvrdý alkohol a potom mají tendenci dělat větší nepořádek. Často to odnášejí sklenice, které rozbíjejí.
Michal , provozní a DJ v jedné osobě, doplňuje, že složení studentů podle pohlaví je přibližně půl na půl s mírnou převahou žen. Oba manažeři se shodují, že některé večírky jsou velmi divoké. Obnáší to opilecké eskapády, zajímavé polohy a také svlékání oděvů. Michal na druhou stranu podotýká, že od dob Facebooku se speciálně dívky již tolik nesvlékají.
Zajímavou zkušenost měl Jakub se známým pořadatelem seznamováků Michalem Horkýžem. Ten u nich několikrát pořádal alfterparty po akcích. Jakub o něm říká, že je takovej punkovej, nic moc neřeší.
Foto: Filip Kubus
ČTĚTE TAKÉ:
