Hradiště Závist nedaleko Zbraslavi je soustavou opevnění, která je díky délce vnějšího obvodu opevnění devět kilometrů největší pravěkou pevností ve střední Evropě. Máte-li dobrou představivost, uvidíte tu jako doklad osídlení Závisti Slovany kovářské a slévačské dílny, hospodářské dvorce, zlaté mince, které se zde odlévaly i malé kostrové pohřebiště se sedmi hroby.
Hradiště Závist nedaleko Zbraslavi je soustavou opevnění, která je díky délce vnějšího obvodu opevnění devět kilometrů největší pravěkou pevností ve střední Evropě. Máte-li dobrou představivost, uvidíte tu jako doklad osídlení Závisti Slovany kovářské a slévačské dílny, hospodářské dvorce, zlaté mince, které se zde odlévaly i malé kostrové pohřebiště se sedmi hroby.
Pokud však fantazii necháte spát, zůstanou vám na obdiv tuny kamení a krásná příroda. Ale nebojte, dřevěné informační tabule vám pomůžou najít ten správný obraz. Možná se jen ztratíte ve změti eneolitů, knovízů, spilitů či proterozoitů. Pokud se ale budete držet žluté turistické značky, dojdete až k Akademii věd ČR. Tam by vám případné mezery ve vzdělání mohli osvětlit. Nezapomeňte vzít nějakou svačinu tamnímu vlčákovi, který se nejprve tváří nepřátelsky, ale houskou s máslem si jej získáte.
Protože Hradiště leží vysoko nad Vltavou, budete tam i zpět zdolávat mnoho vrstevnic. Pokud dojedete autobusem ze Smíchova na Zbraslavské náměstí, vydejte se kousek po červené značce. Tu u vlakového nádraží vystřídá žlutá. Cestou vzhůru lesem minete dětské hřiště, na němž si můžete odpočinout jak fyzicky tak duševně, až dosáhnete vyhlídky.
Odtud se otevírá pěkný rozhled na pravý břeh Vltavy. Palác, kterého si všimnete naproti vás, si prý nechal postavit místní šejk, jehož zbraslavané ve svých velkých vilách nemají rádi. A kamenolom nalevo vám možná připomene pražské maratónské běžce, kteří se právě u něj otáčejí s vizí stejně rovné cesty zpět.
Vrch opevněný mohutným valem a příkopem byl osídlen už ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Postupně zde byla vybudována akropole (centrální hradiště s podhradím) obývaná Kelty. V době největšího rozkvětu mělo keltské oppidum 750 hektarů.
V posledním století před Kristem však Keltové pod tlakem expanze Germánů ztratili nad územím vládu. Podle archeologických výzkumů Slované na místě trvale žili až do století desátého. V sedmnáctém a osmnáctém století byl na Závist lokalizován legendární hrad Kazín.
A když se po strmém klesání objevíte na Jarově, může se to některým z vás zdát podezřelé. V mnohých to dokonce může vyvolat reflex hledání kolejí. Nebraňte se mu. Naopak. Nasedněte do nejbližšího vlaku a nechte se zavést až na Hlavní nádraží. Odtud už cestičku k domovu určitě najdete.
