Vydejte se po stopách vlastní minulosti
CestováníTentokrát zůstaneme v centru Prahy. O zajímavá místa však nebude
nouze. Nejprve se podíváme, jak se změnilo středověké tržiště, poté
společně prozkoumáme prostředí jiné akademické půdy, než je ta naše.
Prohlédneme si začátky života na Zemi a nakonec budeme obdivovat zručnost
umělců.
Náš výlet započneme na Karlově náměstí, největším náměstí
v Praze, v minulosti známém jako Dobytčí trh. Dostaneme se sem například
tramvají číslo čtrnáct nebo dvacet dva z Národní třídy a nebo linkou
metra B. Parkovou úpravu v anglickém stylu podle plánu architekta Wünschera
má náměstí od roku 1876. O několik let později nový ředitel
Pražských zahrad a parků František Thomayer architektonicky sjednotil obě
části náměstí a nechal vysázet stromořadí po jeho obvodu. Roste tu
například javor stříbrný, dub velkoplodý nebo platan javorolistý.
Severní straně náměstí vévodí Novoměstská radnice postavená ve
čtrnáctém století. Její historie pevně souvisí s historií Nové Města.
Již od počátku tu sídlila jeho správa. Radnice se „proslavila“ zejména
za husitství, kdy byli z okna vyhozeni purkmistr, dva konšelé a pár
měšťanů – jedná se o takzvanou první pražskou defenestraci. Po vzniku
Prahy sloužila jako vězení, říkalo se jí Pražská Bastilla. Celý komplex
sestává z několika křídel, která se postupně dočkala přestavby a
úprav. To jižní, na které se díváme z Karlova náměstí, bylo
přebudováno do renesančního stylu a opatřeno gotickými štíty
v šestnáctém století. Gotická hranolová věž pochází z poloviny
čtrnáctého století. Má čtyři patra a na horní ochoz vede dvě stě
dvacet jeden schod. Na straně do Vodičkovy ulice je upevněn pražský
loket – délková míra (59,14 centimetrů) sloužící k přeměřování
zakoupeného zboží.
Lebky a kostra dinosaura
Postupně projdeme celé náměstí až na jeho jižní konec. Po cestě mineme
po levé ruce jezuitský kostel svatého Ignáce, po pravé potom například
budovu Českého vysokého učení technického a také několik plastik, které
jsou rozesety po celém náměstí. Jedná se hlavně o plastiky významných
českých spisovatelů a vědců. Na jižním konci náměstí si prohlédneme
Faustův dům opředený mnoha pověstmi o alchymistech, ale i ďáblu. Od
něj zamíříme kolem Všeobecné fakultní nemocnice nahoru do ulice Viničná
(méně zdatní se mohou od nemocnice svézt jednu zastávku autobusem č. 291).
V budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) ve Viničné
7 se nachází Hrdličkovo muzeum člověka, které je pro veřejnost otevřeno
každou středu od 10 do 17 hodin (vstupné činí 21 korun). V jeho
sbírkách nalezneme takové unikáty, jako trepanované lebky, odlitky
posmrtných masek známých osobností, ukázky mumifikace, busty
severoamerických indiánů nebo paleontologické nálezy.
Až se na vše dostatečně vynadíváme, pokračujeme Viničnou ulicí,
projdeme mezi domy a dostaneme se na schodiště vedoucí dolů do srdce
studentského odboje dvacátého století, na Albertov. Ze schodiště se
nabízí krásný výhled do okolí, hlavně na nedaleký Vyšehrad.
Navštívíme další budovu PřF UK s adresou Albertov 6, kde se nachází
Chlupáčovo muzeum historie Země a také Mineralogické muzeum. Chlupáčovo
muzeum podává obraz vývoje naší planety svými unikátními sbírkami
fosílií ze světa i z našeho území. Dominantou celé expozice je
osmimetrová kostra dinosaura rodu Carnotaurus pocházející z Argentiny.
Vstupné pro studenty činí 40 korun. Poté sejdeme Albertovem dolů kolem
1. lékařské fakulty UK a dáme se doprava ulicí Na Slupi. Ta nás dovede
až k Botanické zahradě PřF UK. Skleníky jsou v tomto období otevřeny od
10 do 17 hodin, exteriéry pak až do půl osmé večer. Studenti zaplatí za
vstup 25 korun. Ve sklenících můžeme vidět rostliny z oblasti tropů,
vlhkých i suchých subtropů. Uveďme pro ukázku lekníny (Victoria cruziana
kvetoucí jeden den), palmy, cykasy, kaktusy, opuncie, kapradiny a další.
Trojická ulice nás pak dovede až ke břehům Vltavy na Rašínovo
nábřeží. Z něj dohlédneme na protější smíchovský břeh. Vidíme
odtud také na Palackého most z devatenáctého století nacházející se po
naší pravé ruce. Ten byl v době svého vzniku vyveden v národních
barvách a dostal bohatou sochařskou výzdobu (erby měst ležících na Labi a
Vltavě, čtyři sochy s námětem z české mytologie). Bohužel došlo při
náletu v roce 1945 ke značnému poškození mostu a některé sochařské
práce byly nenávratně ztraceny. Utrpěla také statika mostu, a proto byly
sochy přesunuty do parku na Vyšehrad.
Postupně můžeme po Rašínově nábřeží dojít až k tomuto mostu a
pak vystoupat po schůdcích nahoru, přejít komunikaci a dostat se tak na
Palackého náměstí. Tomu vévodí sousoší národního buditele. Sedící
postava Františka Palackého je vyrobena z žuly, postavy, které ji
obklopují, pak z bronzu. Základní kámen byl položen v den stého
výročí narození Palackého, tedy devatenáctého června 1898. Za okupace
mělo dojít ke zničení pomníku, povedlo se jej však v rozebraném stavu
ukrýt na Invalidovně. Po roce 1948 byl monument obnoven. V dnešních dnech
probíhá rekonstrukce pomníku, a proto jej není možné spatřit na vlastní
oči. Přímo na náměstí se také nachází vstup do stanice metra „Karlovo
náměstí“, odkud se můžeme vydat zpět domů.
Nahrávání ...
