proč tu takhle trpíte? ptám se sám sebe
v množném čísle slovy ze vzlyků,
pustím si muziku a pak se tvářím zkysle…
proč tu takhle trpíte?
ptám se sám sebe
v množném čísle
slovy ze vzlyků
pustím si muziku
a pak se tvářím zkysle
proč tu takhle trpíte
ptám se sám sebe
vykám si
je hezké když má člověk úctu
sám k sobě
tykat si
můžu až se budu válet v hrobě
proč tu takhle trpíte
ptám se sám sebe
ležím tu ve svých pochybnostech
nadělal jsem si je do kalhot
svíčce bez vosku dohořívá knot
zimomraz bolí v popraskaných kostech
proč tu takhle trpíte
ptám se sám sebe
potáhnutí z trávy
„Asi mě to baví
a proč se ptáš, když jsi já?“
a pak už je klid
bolest už v závitech jektavě nezpívá
a já mám pochopit
proč tu takhle trpím
ptáte se divně
nechápete nic
pěstujte si zahradu
v Hirošimě
a uvidíte, pochopíte, naroníte
víc…
