Vyučující nemají právo vyžadovat od studenta neschopenku

1. 5. 1999 | | Nezařazené

Mnoho studentů vysoké školy to zná. Chřipka, angína nebo úraz a zrovna v tu nejméně vhodnou dobu, ve zkouškovém období. Nezbývá než jít k lékaři a požádat o potvrzení o pracovní neschopnosti, protože podle mnoha vyučujících je právě tento doklad jediným, který ospravedlňuje neúčast studenta na zkoušce či zápočtu. Bohužel v případě, že není při studiu ještě zaměstnaný, nemá student na tento dokument právo.

Mnoho studentů vysoké školy to zná. Chřipka, angína nebo úraz a zrovna v tu nejméně vhodnou dobu, ve zkouškovém období. Nezbývá než jít k lékaři a požádat o potvrzení o pracovní neschopnosti, protože podle mnoha vyučujících je právě tento doklad jediným, který ospravedlňuje neúčast studenta na zkoušce či zápočtu. Bohužel v případě, že není při studiu ještě zaměstnaný, nemá student na tento dokument právo. Vzhledem k tomu, že potvrzení o pracovní neschopnosti je hlášením pro zaměstnavatele a pojišťovnu, lékař nemá oprávnění vydávat neschopenky studentům. Měl by ale poskytnout jiné potvrzení. Ovšem jaké a kam? Na středních školách k tomuto účelu slouží omluvný list, vysoké školy si nezvolily žádnou formální cestu, jak dokladovat nemoc studenta. Proto jsou studenti zcela odkázáni na libovůli lékařů a vyučujících. V ordinacích většinou slyší: „Neschopenku vám dát nemůžu. Ať si pan profesor zavolá, my mu vaše onemocnění potvrdíme.“ To ovšem při omlouvání na vysoké škole obvykle není možné. Málokdo z vyučujících je ochoten ověřovat si nemoc studenta telefonátem a navíc, pokud by se takto důsledně postupovalo ve všech případech, lékaři by záhy nedělali nic jiného, než zvedali telefony a potvrzovali. V současné době se to v praxi řeší různě. Lékařům se většinou studentů zželí a poskytují jim různá náhradní potvrzení, která nejsou tak přísně vykazovaná a sledovaná jako doklad o pracovní neschopnosti.

Zvláště Vysoká škola ekonomická je proslulá tím, že bez neschopenky mají studenti zpravidla velké problémy. Studijní a zkušební řád VŠE uvádí, že student je omlouván na základě „doložené žádosti“. Co přesně je míněno doloženou žádostí není ale blíže specifikováno a zdá se, že si to každý vykládá víceméně po svém.

Doc. Ing. Hana Řezanková, CSc., proděkanka pro pedagogiku Fakulty informatiky a statistiky, potvrzuje, že vyučující rozhodně nemá právo od studenta žádat neschopenku, pouze jakýkoli věrohodný doklad od lékaře (zmiňuje například výměnný list). Dodává nicméně, že zajistit v praxi respektování této zásady všemi vyučujícími je problém. Také doc. Ing. Eva Chvátalová, CSc., proděkanka pro pedagogiku Podnikohospodářské fakulty, omlouvá nepřítomnost studenta na zkouškách na základě libovolného osvědčení od lékaře. Zároveň připomíná, že ze studijních předpisů výslovně nevyplývá povinnost studenta předložit neschopenku, a proto by ji neměli vyučující nesmlouvavě vyžadovat.

Jak má tedy student postupovat při omlouvání své neúčasti na zkoušce ze zdravotních důvodů? Jak se má zachovat, když mu vyučující odmítne omluvit nepřítomnost, která není doložená neschopenkou a jak si má počínat, pokud mu lékař není ochoten vydat potvrzení na některém z „věrohodných“ lékařských formulářů? K tomu docentka Chvátalová uvedla, že si je vědoma problémů, které mohou studentům s vyžadováním neschopenky či jiného konkrétního lékařského potvrzení nastat, a proto se chce touto otázkou nadále zabývat.

Mohlo by tě zajímat: