Předmět Organizace trhů a odvětví, který zaštiťuje katedra ekonomie NF, si vysloužil pověst obtížně zdolatelné překážky ve studiu. Studenti obviňovali zejména vyučujícího Miroslava Zajíčka. Ten však poukazuje na nedostatečné samostudium.
Předmět Organizace trhů a odvětví, který zaštiťuje katedra ekonomie NF, si vysloužil pověst obtížně zdolatelné překážky ve studiu. Studenti obviňovali zejména vyučujícího Miroslava Zajíčka. Ten však poukazuje na nedostatečné samostudium.
Zvěsti o náročnosti a nezvládnutelnosti kurzu Organizace trhů a odvětví (OTO) se rozšířily i mimo prostředí Národohospodářské fakulty (NF), stejně jako jméno vyučujícího Miroslava Zajíčka, který podle většiny studentů za jejich neúspěchy mohl. Od minulého semestru tento předmět ale z vlastní vůle neučí. Hodnotit změny je obtížné, protože rozhodnutí Zajíčka dále neučit prý vyplývá z toho, že se změnila náplň předmětu. I tak se ale „úmrtnost“ tohoto předmětu výrazně nesnížila.
OTO začal Miroslav Zajíček učit zhruba před pěti lety, krátce po svém nástupu na VŠE. Tehdy byl předmět v nabídce celoškolsky volitelných předmětů. Když se později zařadil do skupin pro státní bakalářské zkoušky, stal se pro spoustu studentů povinným. Dokud se vyučovalo podle starého studijního řádu, tvořily obsah kurzu přednášky a podmínkou pro zápočet bylo úspěšně napsat teoretický test. Po přechodu na ECTS se součástí kurzu stala cvičení a probíraná látka se nově rozšířila o výpočet příkladů, které se následně objevovaly i ve zkouškovém testu.
Přednášky ano, testy ne
Dotázaní studenti se shodli na tom, že samotné přednášky, jejich průběh a obsah byly nadprůměrně kvalitní. „Na hodinách jsem neměla pocit proflákaného času. Inženýr Zajíček mluvil k věci, ke všemu jsme se dozvěděli příklad z reálného života a člověk měl pak sám tendenci se tématem dále zabývat,“ sdělila Lenka, studentka NF.
„Já ho měl v době, kdy ještě nebyly cvičení. Říkal vždy zajímavé informace, ačkoliv některé neodpovídaly osnovám. To je ale na VŠE normální. Problémem bylo, že neexistovala relevantní literatura. Sliboval nám skripta. Ta ale pořád nebyla, tak nám posílal odkazy na jeho články a práce,“ dodává Štěpán, student NF.
Oproti jiným předmětům byla návštěvnost přednášek po celý semestr vysoká, studenti se na ně těšili a chodili sem s cílem dozvědět se něco nového a užitečného. Toto nadšení však trvalo pouze do testů, které si vysloužily přívlastky těžké a nepředvídatelné. „Přednášky k testu jste absolutně nepotřebovali, snad kromě rozsudků Nejvyššího soudu v USA,“ stěžují si jednotlivci.
Zajíček argumentuje, že se v testech neobjevovalo nic víc než látka, která zazněla na přednáškách nebo ji obsahovala doporučená literatura. „Je pravda, že velká část testu ověřovala to, co si studenti měli za povinnost nastudovat, protože jsem měl podezření, že se málo čte. Ale vždy jsem na svých hodinách zdůrazňoval, že se tak bude dít. A občas jsem se ptal, co mají již přečtené, odpovědí bylo téměř vždy rozpačité mlčení. Výsledky tomu pak odpovídaly,“ vzpomíná Zajíček.
Mnohem lepší výsledky vykazovalo testování teorie. Otázkou tedy zůstává, zda testy pouze překračovaly reálné schopnosti studentů, anebo standardy, na něž si během působení na VŠE lze velmi snadno navyknout.
Větší neúspěšnost po zavedení cvičení
Výrazné zhoršení nastalo po již zmíněném přechodu na ECTS, zavedení cvičení, nástupu průběžných úkolů a početních příkladů. Studenti si jednohlasně stěžovali, že se s nimi dosud nikde nesetkali a není v jejich silách je vyřešit. Nejčastěji se ozývaly argumenty, že si s průběžnými úlohami neví rady ani cvičící.
„Vždy jsem poskytoval detailní řešení na webové stránce předmětu a cvičící jej měli dopředu. Příklady v písemkách se obtížnosti na cvičení navíc ani nepřibližovaly,“ říká vyučující Zajíček. Studenti to ale vidí opačně. „Příklady v domácích úkolech byly na hon vzdálené těm v písemce,“ tvrdí Zdeněk, další student NF.
Podle vyučujícího příklady těžké nebyly. „Pouze vyžadovaly, aby student myslel. To znamená poněkud jinou kvalitu přípravy, než se pouze ,nadrtit’ teorii. Příklady měly několik částí, které jsem bodoval zvlášť. Hodnotil jsem i správný postup, pokud byla dříve chybně vypočítána určitá data,“ říká Zajíček.
Mysli a konzultuj
Zatímco studenti podezřívali učitele, že se „snaží, aby co nejvíce lidí neudělalo zápočet“, a odhadovali, že OTO nezvládnou více než tři čtvrtiny studentů, podle Zajíčka tvořily neúspěšné pokusy kolem padesáti procent ze všech testů napsaných za semestr. Nutno dodat, že na rozdíl od mnoha jiných kurzů na VŠE měli studenti ve zkouškovém období možnost jít tento test napsat až čtyřikrát.
Zajíček tvrdí, že hlavní příčinou neúspěchu je neznalost základů mikroekonomie. „Drtivá většina studentů má problémy s pochopením zcela základních ekonomických pojmů a vztahů mezi nimi (…) Tento předmět ale nemá a ani nebude suplovat základní ekonomické kurzy a ani se jim nebude přizpůsobovat poklesem na jejich tristní úroveň nebo na tristní úroveň v nich požadované literatury,“ napsal Zajíček studentům v lednu 2008, po opravení jednoho kola zkouškových testů.
Vadí mu, že studenti „naprosto nechápou, co čtou, a nejsou zvyklí přemýšlet“, protože k tomu na škole, kde se obecně „hodně kecá a málo cvičí“, nejsou nuceni. „Málo čtou literaturu a velmi zřídka jsou donuceni něco psát. Po absolutoriu fakticky nic konkrétního neumějí. Omezil bych formát přednášek a více se věnoval cvičením,“ dodává.
Za zavedený styl výuky na VŠE však studenti nenesou zodpovědnost. Jak tedy mohli napomoct úspěchu při absolvování? Téměř nikdo z oslovených studentů NF, kteří měli se zvládnutím kurzu problém, nezahrnul do své snahy o dosažení zápočtu možnou návštěvu konzultačních hodin (KH).
„Konzultace využívali studenti mizivě, jak už je tradicí na VŠE. Většinou jen tehdy, když se blížilo zkouškové období, nebo v něm. To jsem oficiálně KH neměl, takže vše záleželo na individuální domluvě. Z celkového počtu studentů to byl opravdu jenom zlomek,“ potvrzuje Zajíček. Přitom si tak studenti mohli ušetřit spoustu nepříjemností. „Komunikace s panem Zajíčkem nebyla špatná, pohrdavě se vyjadřoval jen ohledně našich znalostí,“ říká Zdeněk.
Jak to všechno souvisí?
Zajíček od minulého semestru OTO neučí. Tvrzení, že dostal od vedení fakulty kvůli vysoké „úmrtnosti“ zákaz přednášet, vyvrací. „V té době se předělávala výuka ekonomie a předmět měl získat jiné zaměření, které se mi už nechtělo vyučovat,“ tvrdí učitel s tím, že má malý úvazek a dělá věci pro studenty spíše neviditelné. Důvody potvrzuje i Dan Šťastný, proděkan pro pedagogiku Národohospodářské fakulty.
Zcela na místě je tedy otázka, jak studenti diskutovaný předmět zvládají nyní, když zmizela jejich „základní příčina“ neúspěchu. Obecné závěry nelze vyvozovat, protože se předmět posunul do trochu jiné roviny. Studentům se splnily jejich požadavky na větší informovanost a možnost mít konkrétní materiály ke studiu. Nicméně už nyní lze uvést, že nástupci Zajíčka s nároky příliš dolů nešli a „úmrtnost“ se nijak výrazně nesnížila.
