Před rokem oslavila Vysoká škola ekonomická (dále jen VŠE) své 70. výročí existence. Působení největší ekonomické univerzity v České republice začalo psát svou moderní historii 1. září 1953. Nicméně její minulost sahá mnohem dál. Ještě v období středověku vznikly v místech současné školy vinice a osada Olšany s dvorem Dirixka. Tento vesnický ráz ovšem narušila rozsáhlá výstavba v průběhu průmyslové revoluce, kdy na tomto území vyrostla plynárna a ve 30. letech 20. století i mrakodrap Všeobecného penzijního ústavu, dnešní Dům odborových svazů. Kvůli nové výstavbě padla i větší část někdejší Rajské zahrady. Původní VŠE nesla název Vysoká škola obchodní a sídlila v současném areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Horské ulici na Novém Městě. Následně byla z důvodu technického charakteru přednášek přičleněna pod České vysoké učení technické (dále jen ČVUT). Dodnes tak naši absolventi získávají po úspěšném zdolání magisterského stupně titul inženýr.
Po nástupu komunismu a začátku čistek mezi učiteli i studenty došlo k přejmenování na Vysokou školu věd hospodářských, kterou zakrátko vystřídala Vysoká škola politických a hospodářských věd (dále jen VŠPHV) v Praze s fakultou hospodářskou, politicko-diplomatickou a fakultou společenských nauk a s více než desítkou kateder od vnitřního plánování přes ekonomiku práce až po katedru neslovanských jazyků. Po začlenění dvou fakult pod Univerzitu Karlovu byla hospodářská fakulta VŠPHV na základě vládního nařízení z 19. srpna 1952 přetransformována na Vysokou školu ekonomickou v Praze, jak ji známe do současnosti.
Pohled na někdejší Rajskou zahradu v místech, kde nyní stojí Rajská budova VŠE
Od této doby se na VŠE postupně formovali předchůdci jejích současných struktur. Můžeme vzpomenout třeba na strojně početní stanici (dnešní Výpočetní centrum VŠE) nebo Středisko handicapovaných studentů (dnešní Centrum pro studenty se specifickými potřebami). Škola si prošla i silnou emigrační vlnou na konci šedesátých let, zásadními reformními procesy v období normalizace i personální a strukturální modernizací po vzniku samostatné České republiky.
Počátky 21. století charakterizovalo otevření Rajské budovy na Žižkově i obnovení tradice plesů VŠE. Ty se po opětovném uvedení v Národním domě na Vinohradech konají již přes deset let v Paláci Lucerna. V roce 2012 bylo taktéž otevřeno přistavěné čtvrté patro západního křídla Nové budovy. Mimo jiné se nezapomnělo ani na sídlo Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, kde byla dokončena přestavba a rekonstrukce budovy.
Otevření coworkových prostor i modulární učebny přiblížilo VŠE k modernějším zítřkům
V současnosti tak VŠE disponuje v Praze dvěma hlavními areály, kde probíhá výuka: na Žižkově (náměstí Winstona Churchilla) a u sídliště Jižní Město (Kunratická ulice). „Jižák“ slouží učitelům především pro výuku a vykonávání části jejich konzultačních hodin. Zejména je to domov pro prváky, kteří tady tráví většinu času a to nejen ve škole, ale i v areálu kolejí.
Koleje obecně zastřešuje Správa účelových zařízení VŠE, které vloni aktualizovalo svůj Strategický záměr na období 2022 až 2030. Právě na Jižním Městě právě probíhá zateplování koleje Blanice, kde je dokončení plánováno do konce roku 2025 s následující rekonstrukcí koleje Vltava, ke které je vyžadována i kooperace s Univerzitou Karlovou. Z hlediska ostatních lokalit kolejí (Jarov, Holešovice) je ve výhledu postupné zajišťování bezpečnosti pomocí centrálních recepcí i zavádění kamerových systémů, zavádění „smart“ prvků do chodu budov i posilování technického zázemí kolejí. Jen nedávno byla třeba opětovně otevřena menza v areálu na Jarově.
Quattro Modulare, nová multifunkční učebna v Italské budově, je jenom jednou ze zdárných investicí Národního plánu obnovy
Pokud jde o komplex školních budov na Žižkově, jedná se o hlavní areál VŠE, kde sídlí hlavní kanceláře učitelů a zároveň probíhá výuka pro většinu zapsaných studentů od druhého ročníku bakalářského studia. Stará, Nová, Rajská a Italská budova jsou domovem pro pět ze šesti fakult a pravidelně proudí jejich chodbami tisíce studentů z přednášek na cvičení, obědy do menz, do práce nebo i vyhledat nějaký ten prostor pro trávení volného času. I proto se v únoru tohoto roku slavnostně otevřeli nové coworkové prostory v prvním patře Staré budovy. V modernizaci pokračovala VŠE i nedávným zprovozněním modulární učebny v Italské budově, kde již probíhá výuka inovovaných IT programů Fakulty informatiky a statistiky.
Vizualizace zrekonstruovaného prostoru mezi Starou a Novou budovou VŠE
A co dál? Třeba lavičky před Novou budovou nebo vybavená Vencovského aula
Pokud jde o budoucnost na nejbližší roky, dle Tomáše Zouhara, kvestora VŠE, platí to, co je uvedeno v posledním schváleném Plánu realizace Strategického záměru VŠE pro roky 2021 – 2025. V roce 2025 se naplno rozběhne realizace projektu ERDF: Kvalita studijního prostředí zaměřena na modernizaci učeben jak na Žižkově, Jižním Městě i v Jindřichově Hradci s cílem zajistit přímý dopad na zvýšení kvality vzdělávání, usnadnění přístupu k moderním vzdělávacím nástrojům a zlepšení celkového komfortu pro studenty i zaměstnance VŠE. Z konkrétních plánů můžeme zmínit třeba instalace klimatizací do učeben ve 3. patře Staré budovy, rekonstrukce poslucháren NB A na Žižkově a JM 104 na Jižním Městě.
Posluchárna JM 104 po plánované rekonstrukci
Co do viditelnosti, nejrozsáhlejší zásah postihne vstupní a přístupovou část k NB, na což naváže v roce 2026 i úprava parkoviště a zeleně ve dvoraně před NB. V tom samém roce je plánována i rekonstrukce prostor a vybavení Vencovského auly.
zdroj fotek: webstránky a sharepoint VŠE, www.praha3.cz
