Zábavně a poučně o vesmíru

29. 11. 2003 | | Nezařazené

Pokud se laicky zajímáte o vesmír a jeho minulost, můžete si přečíst spousty nudných a těžkých vědeckých knih. Budete k tomu ovšem potřebovat hluboké znalosti z fyziky. Existuje však knížka určená široké veřejnosti,která se stala bestsellerem. Tou knížkou je „Stručná historie času“ a následující článek shrnuje a doplňuje její obsah tak, aby se o vesmíru mohlo dozvědět ještě více lidí.

Pokud se laicky zajímáte o vesmír a jeho minulost, můžete si přečíst spousty nudných a těžkých vědeckých knih. Budete k tomu ovšem potřebovat hluboké znalosti z fyziky. Existuje však knížka určená široké veřejnosti,která se stala bestsellerem. Tou knížkou je „Stručná historie času“ a následující článek shrnuje a doplňuje její obsah tak, aby se o vesmíru mohlo dozvědět ještě více lidí.

Stáří vesmíru

Vesmír poznáváme na základě různých pozorování oblohy a hvězd. V roce 1929 Edwin Hubble zjistil, že čím dále leží galaxie od nás, tím rychleji se vzdaluje. To znamená, že se vesmír rozpíná, a tím pádem musel existovat okamžik, kdy byl velmi malý. Tento okamžik se nazývá Velký třesk. Díky obrázkům z družice WMAP víme, že od Velkého třesku už uplynulo 13,7 miliard let, což je tedy stáří celého vesmíru. Naše Galaxie–Mléčná dráha vznikla nedlouho poté, před 12 miliardami let. Mnohem menší je stáří naší Sluneční soustavy, kolem pěti miliard let. První DNA se zašroubovala a zkopírovala před 3,5 miliardami let. Dinosauři vymřeli před 65 miliony lety, přičemž počátek evoluce lidského rodu se klade do doby před 6 miliony let. O milion let před tím se od vývojové větve člověka oddělili šimpanzi. K tomu si připište, že lidská řeč je stará 100 tisíc let, první psaný jazyk datujeme před 6 tisíci let a Internet (myslím protokol TCP/IP) slouží teprve dvacet let. Rád bych v této pěkné a zrychlující se řadě pokračoval tím, co se stalo nyní, ale nic významnějšího, než že vyšel nový Studentský list, mě nenapadá :-).

Velký třesk

Podmínky, při nichž k Velkému třesku došlo, dovedeme popsat díky dnešním teoriím. Ty nám říkají, že existoval okamžik, kdy byl vesmír nekonečně malý, nekonečně hustý a s nekonečně vysokou teplotou. Od tohoto okamžiku běží čas (předchozí časy nejsou vůbec definovány), vesmír se ochlazuje a expanduje. Co bylo před Velkým třeskem nám nedokáže vysvětlit žádná teorie, jelikož za podmínek uvedených výše přestávají platit zákony, které známe. Nevíme, PROČ se Velký třesk odehrál právě před 13,7 miliardami a ne třeba před 100 miliardami let. Stephen Hawking nevylučuje, že to byl Bůh, kdo spustil Velký třesk. Moderní fyzika tak dává církvím novou šanci podílet se na pohádce zvané stvoření světa, i když už bez Adama a Evy.

Čeká nás „světlá“ budoucnost. A jaká je vzdálená budoucnost? Největším nepřítelem života na Zemi se paradoxně stane Slunce. Za 800 miliónů let bude Země vystavena silnějšímu slunečnímu záření než dnes. To způsobí snížení podílu oxidu uhličitého ve vzduchu natolik, že přežije jen několik málo druhů rostlin a téměř žádní živočichové. Za 1,6 miliardy let bude Slunce mnohem větší než dnes a sluneční záření tak intenzívní, že se při průměrné teplotě 100 stupňů Celsia vypaří všechna voda v řekách a oceánech, což vyloučí jakoukoli známku života.

Po pěti miliardách let bude Země jedno velké lávové jezero rozpálené na tisíc stupňů Celsia. Po uvedené době našemu Slunci dojde palivo a zanikne–stane se z něho bílý trpaslík. Pokud zánik Slunce planeta Země přežije, pak už jen jako ubohý asteroid pokrytý ztvrdlou lávou. Naštěstí je to tak dlouhá doba, že člověk má moře času najít novou planetu v „perspektivnější“ sluneční soustavě. Pomalé světelné paprsky

Rychlost světla není nekonečná (jak si myslel Aristoteles nebo Newton), ale je konečná a rovná se přibližně 300 000 km/s. Tato rychlost je nejvyšší možná hodnota a neexistuje žádná raketa nebo těleso, které by bylo rychlejší. Až se budete dívat na noční oblohu, vězte, že se díváte do minulosti. Můžete se o tom přesvědčit při tomto „pokusu“: Vyhledejte si, kdy přesně zapadá Slunce (třeba na teletextu) a dívejte se na něj osm minut před tím. Určitě vás nepřekvapím, když budu tvrdit, že Slunce ve skutečnosti těchto osm minut na obzoru už není. To pouze dobíhají sluneční paprsky, kterým cesta na Zemi trvá právě těch osm minut. Světelným paprskům hvězd na noční obloze trvá cesta k nám mnoho světelných let.

Knížku „Stručná historie času“ od Stephena W. Hawkinga, kterou byl inspirován tento článek, si můžete půjčit v Městské knihovně na Mariánském náměstí nebo ve STK v Klementinu.

Mohlo by tě zajímat: