Opět, a ne naposledy, se vracíme k problému zapisování na státnice z ekonomie na katedře makroekonomie. V minulém čísle jsme přinesli kratičkou reportáž o čekání na získání termínu na tuto zkoušku. Bouřlivá reakce na náš článek odkryla palčivost tohoto problému a bohudík také některé cesty k jeho zmírnění.
Opět, a ne naposledy, se vracíme k problému zapisování na státnice z ekonomie na katedře makroekonomie. V minulém čísle jsme přinesli kratičkou reportáž o čekání na získání termínu na tuto zkoušku. Bouřlivá reakce na náš článek odkryla palčivost tohoto problému a bohudík také některé cesty k jeho zmírnění.
Nejprve se musíme omluvit Tereze Janečkové a Tomáši Kleinerovi, smyšleným studentům, jimž jsme do úst vložili skutečné věty studentů čekajících od pozdních nočních hodin na svůj termín na státnici. Čekající studenti si totiž z obavy před reakcí vedení katedry nepřáli zveřejnit svá jména, ovšem použití smyšlených jmen, zejména s ohledem na to, že student Tomáš Kleiner na naší škole opravdu studuje, bylo nešťastné.
Další naše omluva směřuje k sekretářce katedry makroekonomie Gabriele Kudibalové, kterou jsme v článku označili v souvislosti se zápisy za „všemocnou“. Tento termín jsme použili v jisté nadsázce, řekněme jako literární licenci. Opravdu nás nenapadlo, že po přečtení článku za ní začnou chodit procesí studentů s většími či menšími pozornostmi a otázkou „zda by se ten zápis nedal nějak zařídit?“.
A nakonec jedna dobrá zpráva. Z obsáhlého rozhovoru s doc. Strakou, vedoucím katedry makroekonomie a děkanem páté fakulty vyplynulo, že termínů na státnice je na katedře makroekonomie vlastně dost. Nedá se tedy hovořit o nedostatečné nabídce termínů, diskutovat lze snad o struktuře této nabídky.
Bližší informace o tom, jak se v pohodě a bez front zapsat na státní závěrečnou zkoušku z ekonomie na katedře makroekonomie přineseme v příštím čísle SL.
Jaroslav Struhala
šéfredaktor SL
