U příležitosti rakouského státního svátku byla minulý víkend v sobotu přístupná zdarma celá řada expozic a muzeí v centru Vídně. Možnosti bezplatné návštěvy využilo vedle obyvatel rakouské metropole také velké množství převážně českých, ale i slovenských a maďarských, turistů.
U příležitosti rakouského státního svátku byla minulý víkend v sobotu přístupná zdarma celá řada expozic a muzeí v centru Vídně. Možnosti bezplatné návštěvy využilo vedle obyvatel rakouské metropole také velké množství převážně českých, ale i slovenských a maďarských, turistů.
Přestože pořadatelské služby velkých muzejních domů byly na zvýšený nápor návštěvníků po loňských zkušenostech připraveny, letošní zájem o akci předčil jejich očekávání. Někteří čeští účastníci si proto oprávněně stěžovali zejména na neorganizované fronty, které se chvílemi tvořily u vstupů do budov. Za všechny uveďme čekací dobu na vstup do dvojice nejznámějších muzeí, uměleckohistorického a přírodněhistorického, která dosahovala podle vlastní zkušenosti autora článku v průběhu dne nárazově až 45 minut. K problémům docházelo i v sálech muzeí, které byly zcela zaplněny pomalu se posouvajícími zástupy většinou nepříliš ukázněných návštěvníků.
Také dopravní situace v centru Vídně, o víkendu jinak většinou bezproblémová, byla kvůli přílivu turistů chvílemi více než složitá. Komunikace, zejména v okolí zmíněných muzeí, byly místy zcela zaplněny autobusy s českými poznávacími značkami, které vykládaly nebo nakládaly cestující. Ani dopravní policisté, řídící dopravu na hlavních křižovatkách, nedokázali v dopoledních a večerních hodinách zabránit chvilkovým zastavením dopravy, protože kapacity všech vyhrazených turistických autobusových zastávek byly stoprocentně využity.
V centru Vídně tak o tomto víkendu chvílemi docházelo ke kuriózní situaci, z opačného pohledu dobře známé každému Pražanovi – v ulicích byla slyšet více čeština než němčina, nebo lépe řečeno „vídeňština“. Přitom zvýšený zájem českých turistů o rakouská muzea nebyl zřejmě způsoben ani tak kulturností národa, jako pohotovostí majitelů zejména jihomoravských cestovních kanceláří. Například jen z Třebíče byly, podle údajů místní cestovní kanceláře Ahoj, vypraveny jen touto společností na zájezd do vídeňských muzeí tři plně obsazené autobusy. Pracovnice společnosti také dále uvedla, že klienty k nákupu zájezdu přesvědčila nejčastěji právě možnost zdarma navštívit muzejní sbírky.
Není se čemu divit, jen návštěva dvou již zmíněných muzeí stojí za cestu do Vídně. Z nabídky uměleckohistorického muzea se zmiňme jen o hlavních dvou souborech – egyptsko orientální sbírce a obrazové galerii. V sálech vyhrazených prvnímu jmenovanému souboru má návštěvník možnost shlédnout umělecká díla, pohřební artefakty i předměty denní potřeby od dob ranného Egypta (5000 let před naším letopočtem), přes umění římské až po skulptury z doby pozdní antiky. Obrazová galerie zase nabízí skvosty od mistrů takových jmen, jako Rubens, Raffaelo nebo Caravaggio, obdivovat tu ale můžeme díla celé řady dalších, například mladého Tiziana.
Přírodněhistorické muzeum, které se coby „dvojče“ nachází přímo naproti budovám muzea uměleckohistorického, ve svých 39 sálech představuje sbírky, jejichž základ položil již Josef I. (manžel Marie Terezie). Jde o oddělení věnovaná paleontologickým nálezům, petrografickou a antropologickou (kosterní) sbírku, ale například i zoologické oddělené nebo dětský sál, vybavený mj. moderní prezentační technikou.
Návštěva vídeňských muzeí ovšem již není ani v době mimo tuto akci pro českého občana záležitostí nedostupně drahou. Vstupné do většiny vídeňských expozic se pohybuje mezi 4 až 6 eury a dá se většinou snížit při zakoupení rodinného lístku za 12-14 eur nebo po předložení studentského průkazu.
