Kdo by nepovažoval Balkán za zajímavou destinaci hodnou návštěvy, měl
by určitě zvážit a přehodnotit svůj názor a chopit se případné
příležitosti tak, jak jsme to udělali i my.
Jmenuji se Janka a jsem jedna z jedenácti členů studentské organizace
AIESEC, kteří využili příležitost vyjet na mezinárodní studentskou
AIESEC konferenci s názvem CEEMOS (Central and Eastern Europe Motivation
Seminar). To, že se tahle konference konala v Sarajevě, hlavním měste Bosny
a Hercegoviny, byla jen přidaná hodnota celé cesty. Název specifikuje
oblast, z které přijíždeli studenti, aby se zde setkali. Slovinsko, Rusko,
Makedonie, Chorvatsko, Slovensko, Polsko, Bulharsko a mnoho jiných. Zavítali
také osoby původem z Portugalska, Británie či Brazílie. Úžasné bylo
pozorovat spolupráci mezi srbskými a bosenskými studenty, mladou generací,
která si prošla válečným obdobím.
A o čem jsme tam tak ,,debatili”? Jedním z témat bylo například
společné chápaní AIESEC jako studentské neziskové nepolitické organizace,
její historie, organizace a relevantnosti. Dále se rozebírala současná
situace zahraničných poboček, možnosti spolupráce, jejich vzájemná pomoc
a v následnosti příme kroky vedoucí ke kooperaci.
Po pěti dnech konference naplněné rozmanitým programem jsme se vydali na
study tour zařízenou organizátory. Možnost vidět jih Bosny a Hercegoviny,
projíždět krajinou a prohlížet Mostar a Sarajevo, města zasažené válkou
nejvíce, byla neocenitelná. Nikoho z nás předem nenapadlo, v jaké míře
se zde mísi evropská kultura s orientem a křesťanství s islámem.
Zajímavou ukázkou může být staré město Sarajeva, kde pár kroků od sebe
stojí kostel, mešita i synagoga. Našimi průvodci byli mladí studenty,
členové AIESEC, na jejichž tvářích jsme až po bližším poznání
vypozorovali odraz zážitků z války. „When the war started, I was eight.
My memories are still fresh.“ Tyto věty začaly naše „poznávání“
nedávné minulosti rozbouřeného Balkánu… Kromě zničených domů vedle
moderních novostaveb nás do reality prudce přenesly i informace o tom, že
v Sarajevě neměli čtyři roky vodu, jak jejich rodiče jsou teď invalidé
kvůli postřelení, jaké to bylo opouštět zničený dům a hledat nové
útočiště nebo žít s igelitama na oknech místo skel po celou dobu války
a ještě nějaký čas po jejím skončení a mnoho jiných skutečností.
Všechny tyto fakta pro nás, žijící v klidném středu Evropy, byly težce
nepředstavitelné.
Odnesli jsme si hodně praktických znalostí, nových známostí a
kontaktů, o které se vyplatí pečovat. Motivovaní, fascinovaní a plni
zážitků jsme se vrátili v plném počtu zpátky do Prahy.
AIESEC každoročne organizuje mnoho takovýchto konferencí, díky kterým
poznáváme nové skutečnosti, přátelé, svět. Jedna z hlavních věcí,
které tato studentská organizace podporuje je totiž mezikulturní poznávaní
a porozumění.
