Zkouškové období vypukne o týden dřív
NezařazenéKvůli stížnosti studentky se v Akademickém senátu VŠE rozpoutala
diskuze o délce zkouškového období a předtermínech. Rektorát problémy
vyřešil změnou harmonogramu akademického roku a vytvořením pravidel pro
vypisování zkoušek.
Akademický senát (AS) projednával stížnost studentky Fakulty
mezinárodních vztahů. Nelíbilo se jí, že se první týden zkouškového
v zimním semestru zkouší jen velmi málo (pokud vůbec), což studenty
poškozuje. Prorektorka pro studijní a pedagogickou činnost Hana Mikovcová
popírá, že by se mezi Vánocemi a Silvestrem nezkoušelo. Přesto přijala
několik opatření, která by měla studentům usnadnit organizaci
zkoušek.
Podle zmíněné studentky zkouškové období vlastně trvá jen pět
týdnů místo šesti, jak je zapsáno v harmonogramu. „Mezi Vánocemi a
Silvestrem jsme již měli objednáno dvacet procent místností, takže se
zkoušelo,“ oponuje prorektorka Mikovcová. AS proto požádal rektora, aby
vyřešil problémy v harmonogramu akademického roku.
Studijní a zkušební řád zůstal nezměněn, harmonogram nikoliv.
„Akademický senát přijal nový harmonogram prakticky bez výhrad a došlo
tedy k dohodě všech stran,“ poznamenal rektor Richard Hindls. Zkouškové
období nezačne jako vždy po vánočních svátcích, ale již 20. prosince.
To by mělo podpořit ochotu učitelů zkoušet již od prvního týdne
zkouškového.
Předtermíny nejsou a nebudou
Na prosincovém jednání AS se mezi senátory rozproudila diskuze, proč
harmonogram nezohledňuje předtermíny, které jsou na jiných školách
běžné. Podle senátora Mazoucha jsou jimi studenti poškozováni. Senátor
Švarc si zase myslí, že by předtermíny pomáhaly například studentům,
kteří v lednu odjíždí studovat do zahraničí. „Studenti, kteří
vyjíždí do zahraničí, o tom vědí dostatečně dopředu, mohou si studium
uspořádat tak, jak jim vyhovuje a především – výběrovým řízením
prochází pouze excelentní studenti, kteří se zkouškami nemají
problém,“ argumentuje prorektorka Mikovcová.
Předtermíny navíc odporují principu kreditového systému ECTS, podle
kterého se má hodnotit průběžně. Nelze zkrátka absolvovat závěrečný
test dříve, než skončí výuka. Ta musí trvat třináct týdnů. „Pokud
předmět uzavíráme známkou, je potřeba, aby student měl splněny všechny
studijní povinnosti,“ dodává Mikovcová. V posledním týdnu výuky tedy
teoreticky zkoušet možné je, ale pouze mimo výuku.
Rovnoměrné rozložení termínů
Akademický senát také pověřil rektora, aby připravil pravidla, která
zabezpečí rovnoměrné využívání všech týdnů zkouškového. Toto
opatření by zamezilo problému, že se studentům v jednom týdnu sejde více
zkoušek pouze proto, že jiný volný termín již není.
Tímto úkolem byla pověřena také prorektorka Mikovcová. „Platí to, co
platilo vždy, tedy že v prvních čtyřech týdnech zkouškového období
musí být kapacita termínů minimálně rovna kapacitě předmětu a
současně musí být vypsané termíny i v posledních týdnech zkouškového
období,“ vysvětluje.
Zodpovědnost za samotné vypisování termínů však náleží do
kompetence děkanů jednotlivých fakult. Prorektorka Mikovcová pro ně proto
vytvořila doporučení, jak při vypisování postupovat. Jde například
o to, aby alespoň pro předměty s velkým počtem studentů byl vypsán
každý týden nejméně jeden termín. Jestli doporučení budou jednotlivé
fakulty dodržovat a v jaké podobě však už záleží pouze na jednotlivých
děkanech.
Nahrávání ...
