„Nikdo si s tím neví rady, není na to manuál ani procesní mapa.“ Těmito slovy uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza svoji přednášku na Vysoké škole ekonomické, ve které se věnoval odchodu Velké Británie z Evropské unie (EU).
Na VŠE Prouza vystoupil v rámci semináře „Brexit a ESVČ perspektivy a východiska společného vyjednávání“, který uspořádala studentská organizace Junior Diplomat Initiative.
Podle Prouzy nikdo neví, kde začít, kdo má vyjednávat, dokonce se ani neví, co chce protistrana. Což je naopak u přijímání nových členů EU zcela známé – protistrana chce dovnitř. Je jasně dané, k čemu je třeba dospět. Stačí si jen odškrtávat splněné úkoly. Bohužel, podle Prouzy, Britové vůbec neví, k čemu chtějí dospět.
V Londýně vládne absolutní zmatek
Britové si zřídili takzvaný Department for Exiting the European Union (DExEU). Úřad by měl mít v organizační struktuře třicet dva manažerů, kteří budou řídit jednotlivé aspekty vystoupení Británie z EU. Do dneška je i přes pět měsíců hledání obsazených jen osm z těchto manažerských míst. „To si asi spousta britských úředníků říká: „Budu tady dva roky na něčem dřít a ať to dopadne jakkoliv, bude to vždycky průšvih,“ nastiňuje situaci tajemník.
„Britská premiérka nechce pracovníky ze zemí EU (a říká jim „migranti“), chce volný přístup na evropský trh, chce volný přístup britských bank do Evropy a nechce nic platit do rozpočtu EU. Nemůžeme na to přistoupit, protože by to potom chtěli všichni. Nemůžeme dopustit, aby odejít bylo lepší než zůstat v Evropské unii, momentální nálady jsou hodně protievropské,“ obává se Prouza. Podle něj by nyní žádná země pro setrvání v EU nehlasovala.
Důsledky pro Českou republiku
Prouza s jistotou v hlase prohlásil, že až jednou Británie odejde, bude to pro Českou republiku znamenat ztrátu. „S Brity jsme stáli v hodně věcech na jedné straně, jsou velcí a dokázali toho v EU hodně udělat a my to často jen připomínkovali. Teď budeme muset víc pracovat.“ Dodává, že ztráta blokační menšiny se dá řešit větší kreativitou. „Procházíme opravdu jednotlivé položky na agendě a rozhodujeme, kdo to za Brity odpracuje. Je to víc práce, ale dá se to zvládnout,“ říká tajemník.
Díky odchodu Británie se konečně otevírá debata o obraně kontinentu, kterou Britové roky blokovali. „Nechceme budovat alternativu k teritoriální obraně Evropy, tou zůstává NATO – ale potřebujeme vlastní vojenské kapacity na věci jako je ochrana evropských hranic.“ Velká Británie podporovala NATO, které rozhoduje jednomyslně, což ale může být s ohledem na rostoucí izolacionismus USA a sbližování Turecka s Ruskem rizikové. Prouza vyjadřuje názor, že musíme být výrazně aktivnější ve společné bezpečnostní politice. „Chtěli jsme loni, aby NATO zaštítilo misi v Egejském moři a trvalo to dohodnout asi šest měsíců – tak dlouho si nemůžeme dovolit čekat.“
Co se týká ekonomické diplomacie, jsou dle Prouzy nervózní hlavně londýnské banky. „Nedá se čekat, že by se do Prahy přesunula centrála některé velké londýnské banky, ale řada z nich chce spíše vyslat lidi z Londýna do existujících poboček po celé Evropě. O možné podmínky přesunu na kontinent přemýšlí i další britské firmy, takže naše ekonomická diplomacie má co dělat a vyjednáváme,“ ujistil Prouza publikum na závěr.
Foto: Junior Diplomat Initiative, archiv Tomáše Prouzy
ČTĚTE TAKÉ:
V Evropě panuje mléčná krize. Proč?
Krajské volby 2016, mám hlasovat?
