Od května 2014 začala výkupní cena mléka ve státech Evropské unie prudce klesat. Mlékaři a farmáři ztrácejí hlavní zdroje příjmu a jsou nuceni k porážce skotu, či v horším případě prodeji celé farmy. Klesající ekonomický trend je zapříčiněn výrobní nadprodukcí mléka, kdy nabídka převyšuje poptávku, tudíž se zásoby neprodaných mléčných výrobků začínají hromadit.
Zrušení kvót a uvalené sankce na Ruskou federaci tento trend jen navýšili. Podle některých ekonomů je propad cen převážně způsoben obratnou sankcí ze strany Ruské federace – hromadění zásob mléčných výrobků je způsobeno tím, že Rusko v rámci odvetných opatření zakázalo jejich dovoz z EU.
Jak to všechno začalo
Hlavními otázkami mléčné krize jsou přebytek mléka a náklady na jeho výrobu. Prvopočátky nastávají v roce 2014, kdy průměrná cena mléka dosáhla svého rekordu na 37,3 centů za litr (cca 10,25 korun). Trh reagoval na vysoké ceny rozšiřováním produkce mléčných výrobků z důvodů očekávání vysoké poptávky z Číny, ale patřičná nadprodukce by měla být i v takové situaci regulována takzvanými mléčnými kvóty.
Po 31 letech 1. dubna 2015 Evropská unie tyto kvóty zrušila a s nimi také sankce za překročení produkčního limitu na mléčné výrobky. Uvolnil se tak obchod s mlékem mezi členskými zeměmi. To vedlo k neregulované a velkoobjemové produkci a k rychlému poklesu cen. Cena mléka ale klesala už počátkem roku 2014, to znamená, že nadprodukce se tvořila už rok před zrušením kvót.
Na druhé straně, očekávaný růst poptávky nenastal, jelikož Čína opustila trh a Rusko jako odvetné opatření zakázalo dovoz těchto výrobků. Konkluzí všech zmíněných faktorů se cena začala propadat na minima, která jsou pro mlékaře nepřípustná.
Na řešení se pracuje
Evropská unie se pokusila nalézt řešení na Varšavském summitu, který proběhl 8. a 9. července 2016. Sešli se ministři zemědělství Francie, Německa a Polska, a vydali prohlášení ohledně zemědělské situace v Evropské unii. Obsahuje společná ustanovení o další zemědělské kooperaci mezi zeměmi, ale také návrh na řešení mléčné krize. Společně představili dvě metody, které by měly trh posílit – nejdříve by se mělo upravit soukromé skladování s ohledem na současnou ekonomickou situaci včetně podpory sušeného odstředěného mléka (SOM) a másla a poté by se obnovili limity na nákup SOM do určené výše za podmínek, které by byly definovány.
Evropská mléčná rada, organizace, která slučuje zemědělská sdružení členských státu a vystupuje jako jeden celek, vytvořila koncept regulačního programu, který by mohl v budoucnu potlačit krizi ještě před tím, než by začala. Market Responsibility Programme je program určený pro mléčný sektor, který by se automaticky spustil, kdyby docházelo k obchodní nerovnováze, tedy když by náklady na produkci mléčných výrobků byly vyšší než výkupní cena, a to pomocí rozpoznávacího tržního indexu a třem automaticky reagujícím mechanismům na mléčný trh.
Reaguje i Česká republika
Agrární komora České republiky (AK) po mimořádném jednání představenstva vydala požadavky, které by měly zamezit, aby zemědělství neskončilo pouze jako prostředek k pobírání dotací. Podle jejich tiskové zprávy je naplnění požadavků pro řešení současné krize nezbytné. Jedná se například o zahájení jednání o zrušení embarga pro vývoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace. Dále požadují mimořádné balíčky EU, které by kompenzovaly ušlou ztrátu nebo schválení nových národních dotačních programů na dobré životní podmínky.
Uvolnění obchodu s mlékem mezi členskými zeměmi jednoduše znamená, že teď mohou silné ekonomiky jako Německo nebo Francie vyvážet mléčné výrobky za dumpingové ceny do slabších zemědělských ekonomik, například do ČR, a tvrdit, že mají přebytek mléka a musí ho prodat. Domácí zemědělci nebudou moci dorovnat takové ceny a jednoduše zkrachují.
Evropská unie by proto měla jednat rychle a nastavit taková opatření, aby stabilizovala trh mléka a chytře podpořila farmáře v jejich obtížných situacích. Tyto úpravy by měli zahrnovat urychlení růstu cen mléka a efektivnější zákroky k udržitelnému rozvoji trhu s mlékem. Tvorba vhodného politického instrumentu, který by napomohl řešení krizi, by se měla soustředit na přebytkové množství mléčné produkce. Záchranou slabších ekonomik by bylo zavedení funkčních antidumpingových mechanismů členských zemí, za účelem ochrany vlastní zemědělské produkce.
ČTĚTE TAKÉ:
