Do termínů prvních zkoušek zbývá méně než měsíc. Po semestru bohatém na státní svátky, je tak čas začít přemýšlet, jak vše dohnat, nezbláznit se a ideálně zaskórovat lépe než na čtyři plus. Přinášíme tipy jak pro studenty, kteří nemají problém s průběžnou přípravou, tak pro ty z vás, co spoléhají na „allnighters“ těsně před testy.
Než se vrhnete do samotného učení se na test, uvědomte si, co se vlastně jdete učit. Ať zamezíte přehlcení z toho, že nevíte, co dřív, věnujte ještě trochu času plánování. V klidu si zanalyzujte strukturu látky a zvolte si cíl. Možná máte dost času, jedete na červený diplom a/nebo jste zkrátka perfekcionisté. Možná je ale čas to poslední, co byste vlastnili, možná musíte rozdělit pozornost mezi více zkoušek v kratším časovém úseku a/nebo zkrátka jen chcete „prolézt“.
Studijní metody
Klíčová část přípravy na zkoušku je bezpochyby zvolení vhodné techniky učení. Přinášíme přehled metod, ze kterých si jistě vyberete, ať už vám vyhovuje jakýkoli styl samostudia.
SQRRR(R)
Na pohled nepříliš příjemný akronym představuje postup Survey – Question – Read – Reflect – Recite (-Review).
Nejprve projeďte zápisky, učebnici, prezentace z přednášek a další zdroje, ze kterých vycházíte. Vypište si hlavní nadpisy, překreslete důležité grafy, zvýrazněte vzorce pro výpočty. Tímhle způsobem (někteří zcela poprvé) nasajete esenci učiva a důležité body.
Následně se zeptejte sami sebe, co už jste o tématu schopni říct, zda je to dostatečné a co je ještě třeba se naučit. Přečtěte si materiály znovu a zaměřte se na problematická či méně povědomá místa. Zhodnoťte, zda jste schopni odpovědět, na otázky, které jste si položili na začátku. Pokud ne, procházejte materiály, dokud nepokryjete vše, co jste předtím zodpovědět nedokázali. Svými slovy shrňte, co jste se naučili. Máte-li čas, učivo, případně celý proces, si zopakujte.
Leitnerův systém
Jistě jste někdy použili flashcards – kartičky s pojmy. Jak je ale použít efektivně, abyste nakonec nestrávili delší dobu jejich vytvářením než samotným se učením? Systém, se kterým německý novinář Sebastian Letiner přišel již před více než padesáti lety, se zakládá na principu spaced repetition – tedy opakování s časovými rozestupy. Není tedy ideální pro učení se na poslední chvíli, na druhou stranu ale pomáhá se zapamatováním si pojmů na delší časové období. Vyhnete se tedy klasickému koloběhu naučím – napíšu test – zapomenu.
Připravte si jakékoli (virtuální nebo fyzické) boxíky a označte je číslem – tak, abyste později mohli kartičky s pojmy rozdělit přehledně do 3–5 kupiček. Nejprve dejte všechny kartičky na jednu hromádku. Prozkoušejte se z nich, čímž zjistíte, které vám dělají problém a naopak kterými jste si jisti. Flashcards pak rozdělte do připravených krabiček sestupně od nejobtížnějších (krabička „1“) po ty nejméně problematické (krabička s nejvyšším číslem). Přiřaďte jednotlivým skupinkám frekvenci opakování – např. těm nejtěžším se věnujte každý den, těm nejsnazším každé tři dny, případně frekvenci snižte poměrně k tomu, kolik času vám do zkoušky zbývá. Začněte s krabičkou 1 a veškeré otázky, které zodpovíte správně, přesuňte do krabičky 2 a tímto způsobem postupujte dál. Bude-li vaše odpověď chybná, kartičku přesuňte zpět do první krabičky.
Tip: V rámci zkoušení se si raději odpovědi pište na papír nebo převyprávěj nahlas – je to efektivnější, než si je jen říkat v hlavě.
Učení = stres. Tyto metody ti však pomohou.
Feynmanova metoda
Mimo to, že získal i Nobelovu cenu, fyzik Richard Feynman údajně tvrdil, že pokud někdo při rozhovoru používá hodně termínů a žargonu, nejspíš to znamená, že tématu sám tak úplně nerozumí.
Přesně tohle je pointa Feymanovy metody – být schopen látku vysvětlit i někomu, kdo se v jejím obsahu nevyzná. Právě procesem snahy o zjednodušení vysvětlení a vyzdvihnutí klíčových tezí se skutečně naučíte v učivu orientovat a porozumíte mu do hloubky.
Postup je následující. Zaprvé, zkuste látku někomu vysvětlit, jako byste ji vysvětlovali dítěti. Zadruhé, identifikujte mezery ve vašich znalostech. Nejste-li schopni zodpovědět populární dětskou otázku „Ale proč?“, patrně téma neznáte dostatečně do hloubky. Zatřetí, uvědomte si, v jakých částech vašeho výkladu jste nervózní, co se snažíte proběhnout rychle a kde se pokoušíte schovat za složité termíny. Zaměřte se na tyto úseky a znovu a lépe je zjednodušte.
Pomodoro
S metodou přišel v 80. letech minulého století student Francisco Cirillo. Jeho přístup spočívající v tom, že „i malý progres je progres“, dal vzniknout jedné z nejznámějších metod samostudia, která si svou oblibu udržuje dodnes. Je typická pro svou práci s časem – dělí ho do relativně krátkých úseků učení a štědře pravidelných přestávek. Díky jasně daným pravidlům omezuje manévrovací prostor prokrastinaci a udržuje naši pozornost mimo jiné i díky určitému stupni gamifikace.
Jakmile se rozhodnete, jaké látce se budete věnovat, nastavte časovač na 25 minut. Během této ani ne půl hodiny se učte jen a pouze vybraný úsek. Po prvním intervalu – pomodoru – si dejte 5 minut pauzu. Proces opakujte ještě třikrát. Jakmile uplynou čtyři pomodora, dopřejte si přestávku delší. Ta by měla odpovídat zhruba 15–30 minutám.
Tip: Máte-li hotovo ještě před časovou signalizací, nezačínejte novou látku, ale dejte si pauzu dříve.
Mind mapping
Máte pocit, že co do studia, jste spíš vizuální typ? Mind mapping pak pro vás může být tou ideální metodou. Začněte prostým názvem tématu, na které se zrovna zaměřujete. To napište doprostřed papíru a postupně k němu dopisujte pojmy, které s ním souvisí. Nezvládnete-li je vypsat z hlavy, použijte názvy podkapitol nebo jednotlivých slidů z prezentací apod. K nim opět připište termíny, které se v těchto subkapitolách objevovaly a proces opakujte, dokud nezaznamenáte vše podstatné. Nebojte se využít barvy, kterými jednotlivé „větve“ odlišíte, doplňující obrázky nebo grafy.
Metodu je vhodná nejen při posledním záběru ve zkouškovém, ale i během semestru – nemusí jít totiž nutně o pouze „šprtací“ techniku, ale o celkově efektivní způsob, jak se v látce lépe vyznat a informace si zorganizovat. Proces vás navíc donutí si učivo průběžně zopakovat a uvědomit si souvislosti a jejich příčinu.
Eat, pray, love but make it exam season
Věděli jste, že zkouškové nemusí být nutně jen bojem o přežití, z něhož se budete mentálně i fyzicky zotavovat až do dalšího semestru? Je bezpochyby náročné si dovolit věnovat pozornost a energii i něčemu jinému, než učivu. Ale ruku na srdce, když se „učíme celý den“, kolik z nás se opravdu učí nonstop? Kolik z nás dřív nebo později začne scrollovat na telefonu? Při stresových obdobích je více než jindy důležité dělat vědomá rozhodnutí – chytře a záměrně investovat čas do (ne)aktivit, které nám umožní se nezbláznit a zároveň studování podpořit.
Cesta k efektivnímu učení začíná již v noci.
Jídlo
Večerní výlet do nejbližší večerky pro zaslouženou odměnu a energy boost je před zkouškami více než lákavý (pokud vám tahle část text zní osobně, zní vám tak správně). Nenechte se mýlit, vysoce zpracované potraviny s vysokým obsahem cukru vás sice poměrně rychle nakopnou, nicméně po tom, co sugar-rush odezní, můžete se cítit ještě více unavení a zdeptaní. Je proto dobré se i během zkoušek pokusit z větší části konzumovat kvalitní potraviny, které uspokojí nejen vaše tělo ale i mozek – ten totiž spotřebuje až 20% energie, kterou za den zpracujeme.
Jste-li ten typ člověka, kterému vyhovují svačinky a „snackování“ při učení, dejte si ovoce, zdravé tuky v podobě ořechů, vysokoprocentní čokolády nebo kakao. Co se větších jídel týče, velmi efektivní strategií pro boj s nedostatkem času může být meal-prep.
Pohyb
Fyzická aktivita se může během zkouškového někdy zdát jako ta největší ztráta času. Opak je pravdou. I takový pohyb, který zabere jen 20 minut, vás může povzbudit.
Serotonin a dopamin pomohou ulevit od úzkosti a stresu a vaše nálada se může zásadním způsobem změnit k lepšímu. Díky vyplaveným endorfinům si budete věci lépe pamatovat a při správně zvolené intenzitě pohybu dostanete do těla novou dávku energie.
Spánek
Není překvapením, že kvalitní spánek je stěžejní pro kvalitní studium. Učíte se lépe v noci než přes den? Nevadí. Důležité je zachovat i tak alespoň 7 hodin spánku denně. Během dne se pak můžete povzbudit power-napem – tedy šlofíkem, který však nepřesáhne 90 minut.
