První předtermíny zkoušek jsou už za rohem. Po semestru bohatém na státní svátky je tak čas začít přemýšlet, jak vše dohnat, nezbláznit se a ideálně zaskórovat lépe než na čtyřku. Přinášíme tipy jak pro studenty, kteří nemají problém s průběžnou přípravou, tak pro ty z vás, kteří spoléhají na „allnighters“ těsně před testy.
Než se vrhnete do samotného učení na test, uvědomte si, co se vlastně jdete učit. Abyste zamezili přehlcení z toho, že nevíte, co dřív, věnujte ještě trochu času plánování. V klidu si zanalyzujte strukturu látky a zvolte si cíl. Možná máte dost času, jedete na červený diplom a jste zkrátka perfekcionisté. Možná je ale čas to poslední, čím oplýváte, možná musíte rozdělit pozornost mezi více zkoušek v kratším časovém úseku nebo zkrátka jen chcete „prolézt“.
Studijní metody
Klíčovou částí přípravy na zkoušku je bezpochyby zvolení vhodné techniky učení. Přinášíme přehled metod, ze kterých si jistě vyberete, ať už vám vyhovuje jakýkoli styl samostudia.
SQRRR(R)
Na pohled nepříliš příjemný akronym představuje postup Survey – Question – Read – Reflect – Recite (-Review).
Nejprve projeďte zápisky, učebnici, prezentace z přednášek a další zdroje, ze kterých vycházíte. Vypište si hlavní nadpisy, překreslete důležité grafy, zvýrazněte vzorce pro výpočty. Tímto způsobem (někteří zcela poprvé) nasajete esenci učiva a důležité body.
Následně se zeptejte sami sebe, co už jste o tématu schopni říct, zda je to dostatečné a co je ještě třeba se naučit. Přečtěte si materiály znovu a zaměřte se na problematická či méně povědomá místa. Zhodnoťte, zda jste schopni odpovědět na otázky, které jste si položili na začátku. Pokud ne, procházejte materiály, dokud nepokryjete vše, co jste předtím zodpovědět nedokázali. Svými slovy shrňte, co jste se naučili. Máte-li čas, zopakujte si učivo, případně rovnou celý proces.
Leitnerův systém
Jistě jste někdy použili flashcards – kartičky s pojmy. Jak je ale použít efektivně, abyste nakonec nestrávili delší dobu jejich vytvářením než samotným učením? Systém, se kterým německý novinář Sebastian Leitner přišel již před více než padesáti lety, se zakládá na principu spaced repetition – tedy opakování s časovými rozestupy. Není tedy ideální pro učení na poslední chvíli, na druhou stranu ale pomáhá se zapamatováním pojmů na delší časové období. Vyhnete se tedy klasickému koloběhu „naučím se – napíšu test – zapomenu“.
Připravte si jakékoli (virtuální nebo fyzické) boxíky a označte je číslem – tak, abyste později mohli kartičky s pojmy rozdělit přehledně do 3–5 kupiček. Nejprve dejte všechny kartičky na jednu hromádku. Prozkoušejte se z nich, čímž zjistíte, které vám dělají problém, a kterými jste si naopak jisti. Flashcards pak rozdělte do připravených krabiček sestupně od nejobtížnějších (krabička „1“) po ty nejméně problematické (krabička s nejvyšším číslem). Přiřaďte jednotlivým skupinkám frekvenci opakování – např. těm nejtěžším se věnujte každý den, těm nejsnazším každé tři dny, případně frekvenci snižte úměrně tomu, kolik času vám do zkoušky zbývá. Začněte s krabičkou 1 a veškeré otázky, které zodpovíte správně, přesuňte do krabičky 2 a tímto způsobem postupujte dál. Bude-li vaše odpověď chybná, kartičku přesuňte zpět do první krabičky.
Tip: Během zkoušení si odpovědi raději pište na papír nebo přeříkávejte nahlas – je to efektivnější, než si je jen říkat v hlavě.
Učení = stres. Tyto metody vám však pomohou.
Feynmanova metoda
Kromě toho, že získal i Nobelovu cenu, fyzik Richard Feynman údajně tvrdil, že pokud někdo při rozhovoru používá hodně termínů a žargonu, nejspíš to znamená, že tématu sám tak úplně nerozumí.
Přesně tohle je pointa Feynmanovy metody – být schopen látku vysvětlit i někomu, kdo se v jejím obsahu nevyzná. Právě procesem snahy o zjednodušení výkladu a vyzdvihnutí klíčových tezí se skutečně naučíte v učivu orientovat a porozumíte mu do hloubky.
Postup je následující. Zaprvé, zkuste látku někomu vysvětlit, jako byste ji vysvětlovali dítěti. Zadruhé, identifikujte mezery ve svých znalostech. Nejste-li schopni zodpovědět populární dětskou otázku „Ale proč?“, patrně téma neznáte dostatečně do hloubky. Zatřetí, uvědomte si, ve kterých částech svého výkladu jste nervózní, co se snažíte proběhnout rychle a kde se pokoušíte schovat za složité termíny. Zaměřte se na tyto úseky a znovu a lépe je zjednodušte.
Pomodoro
S metodou přišel v 80. letech minulého století student Francesco Cirillo. Jeho přístup spočívající v tom, že „i malý progres je progres“, dal vzniknout jedné z nejznámějších metod samostudia, která si svou oblibu udržuje dodnes. Je typická pro svou práci s časem – rozděluje ho na relativně krátké úseky učení prokládané pravidelnými přestávkami. Díky jasně daným pravidlům omezuje manévrovací prostor pro prokrastinaci a udržuje naši pozornost mimo jiné i díky určitému stupni gamifikace.
Jakmile se rozhodnete, jaké látce se budete věnovat, nastavte časovač na 25 minut. Během této ani ne půl hodiny se učte jen a pouze vybraný úsek. Po prvním intervalu – pomodoru – si dejte pětiminutovou pauzu. Proces opakujte ještě třikrát. Jakmile uplynou čtyři pomodora, dopřejte si delší přestávku. Ta by měla odpovídat zhruba 15–30 minutám.
Tip: Máte-li hotovo ještě před uplynutím času, nezačínejte novou látku, ale dejte si pauzu dříve.
Mind mapping
Máte pocit, že jste, co se týče studia, spíše vizuální typ? Mind mapping pak pro vás může být tou ideální metodou. Začněte prostým názvem tématu, na které se zrovna zaměřujete. To napište doprostřed papíru a postupně k němu dopisujte pojmy, které s ním souvisejí. Nezvládnete-li je vypsat z hlavy, použijte názvy podkapitol nebo jednotlivých slidů z prezentací apod. K nim opět připište termíny, které se v těchto subkapitolách objevovaly, a proces opakujte, dokud nezaznamenáte vše podstatné. Nebojte se využít barvy, kterými jednotlivé „větve“ odlišíte, ale i doplňující obrázky nebo grafy.
Tato metoda je vhodná nejen při posledním finiši ve zkouškovém období, ale i během semestru – nemusí jít totiž nutně pouze o „šprtací“ techniku, ale o celkově efektivní způsob, jak se v látce lépe vyznat a informace si zorganizovat. Proces vás navíc donutí si učivo průběžně zopakovat a uvědomit si souvislosti a jejich příčiny.
Eat, pray, love but make it exam season
Věděli jste, že zkouškové nemusí být nutně jen bojem o přežití, z něhož se budete mentálně i fyzicky zotavovat až do dalšího semestru? Je bezpochyby náročné si dovolit věnovat pozornost a energii i něčemu jinému než učivu. Ale ruku na srdce, když se „učíme celý den“, kolik z nás se opravdu učí nonstop? Kolik z nás dřív nebo později začne scrollovat na telefonu? Při stresových obdobích je více než jindy důležité dělat vědomá rozhodnutí – chytře a záměrně investovat čas do (ne)aktivit, které nám umožní se nezbláznit a zároveň studování podpořit.
Cesta k efektivnímu učení začíná již v noci.
Jídlo
Večerní výlet do nejbližší večerky pro zaslouženou odměnu a energy boost je před zkouškami více než lákavý (pokud vám tato část textu zní osobně, zní vám tak správně). Nenechte se mýlit, vysoce zpracované potraviny s vysokým obsahem cukru vás sice poměrně rychle nakopnou, nicméně poté, co sugar-rush odezní, můžete se cítit ještě více unavení a zdeptaní. Je proto dobré se i během zkoušek pokusit z větší části konzumovat kvalitní potraviny, které uspokojí nejen vaše tělo, ale i mozek – ten totiž spotřebuje až 20 % energie, kterou za den zpracujeme.
Jste-li ten typ člověka, kterému vyhovují svačinky a „snackování“ při učení, dejte si ovoce, zdravé tuky v podobě ořechů, vysokoprocentní čokoládu nebo kakao. Co se větších jídel týče, velmi efektivní strategií pro boj s nedostatkem času může být meal-prep.
Pohyb
Fyzická aktivita se může během zkouškového období někdy zdát jako ta největší ztráta času. Opak je pravdou. I takový pohyb, který zabere jen 20 minut, vás může povzbudit.
Serotonin a dopamin pomohou ulevit od úzkosti a stresu, a vaše nálada se může zásadním způsobem změnit k lepšímu. Díky vyplaveným endorfinům si budete věci lépe pamatovat a při správně zvolené intenzitě pohybu dostanete do těla novou dávku energie.
Spánek
Není překvapením, že kvalitní spánek je stěžejní pro efektivní studium. Učíte se lépe v noci než přes den? Nevadí. Důležité je zachovat i tak alespoň 7 hodin spánku denně. Během dne se pak můžete povzbudit power napem – tedy šlofíkem, který však nepřesáhne 90 minut.
Foto: Siora Photography / Unsplash, Tim Gouw / Unsplash, Glenn Carstens Peters / Unsplash
