„Pomýlení, svatí ducha“

„Pomýlení, svatí ducha“

Sargot bylo malé město na úpatí Černých hor. Všichni ho vlastně považovali za konec světa. Černé hory, které obepínaly Sargot prstencem tmavých stínů, byly neprostupné a temné a černé skály, tyčící se nad obzor, varovaly každého pocestného svou nepřístupností. Obyvatelé Sargotu paradoxně měli Černé hory rádi. Byly něčím, co jejich, jinak bezvýznamnému městečku, dávalo punc důležitosti.

Sargot bylo malé město na úpatí Černých hor. Všichni ho vlastně považovali za konec světa. Černé hory, které obepínaly Sargot prstencem tmavých stínů, byly neprostupné a temné a černé skály, tyčící se nad obzor, varovaly každého pocestného svou nepřístupností. Obyvatelé Sargotu paradoxně měli Černé hory rádi. Byly něčím, co jejich, jinak bezvýznamnému městečku, dávalo punc důležitosti. Byly opředeny rouškou tajemství a jejich hrozivý vzhled musel v každém vzbuzovat oprávněné obavy. Několik starých mužů v Sargotu však Černé hory dobře znalo. V mládí překonali svůj strach a několikrát se do tajemných hor vydali. Nikdy nenalezli nic zvláštního, jenom skály a hluboké lesy. Nikdy o tom s nikým nemluvili, stejně by jim nikdo neuvěřil.

Celá léta žil Sargot poklidně, až do chvíle, kdy do Sargotu dorazila zpráva, že zemřel starý panovník a mladý král chce za každou cenu navštívit Sargot a vykonat dobrodružnou výpravu do Černých hor. V ulicích zavládlo zděšení. Lidé se na každém kroku bavili o tom, co tento panovníkův krok může pro jejich město znamenat. Všichni hleděli na budoucnost Sargotu s obavami. Městská rada vyslala ke králi poselství, ve kterém se ho snažila od výpravy odradit. Efekt byl ale zcela opačný. Mladý král měl horkou hlavu a hloupé argumenty sargotských jenom vzbudily jeho zvědavost.

Jednoho březnového rána, kdy sníh už opouštěl vrcholky, se v Sargotu mladý král objevil. Doprovázen družinou dvořanů však viděl jen vystrašené tváře obyvatel. Dlouho se v Sargotu nezdržoval a netrpělivě pokukoval po hrozivých siluetách Černých hor. Mísila se v něm touha po dobrodružství se zvláštním strachem a obavami, které vzbuzoval i jen letmý pohled na vrcholky.

Odpoledne se družina po krátké přestávce vydala na cestu. Král v čele průvodu popoháněl svého koně a dvořané jej s obtížemi následovali. Po několika hodinách jízdy tmavým lesem se před nimi začaly zvedat temné skály. Král slezl z koně a byl zklamán. Pocit strachu v něm sice nezmizel úplně, ale to, co viděl, nijak nepřipomínalo tajemná nebo záhadná místa, která si vysnil. Blížila se noc a tak výprava zůstala v údolí, s tím, že hned druhý den ráno bude pokračovat dál do hor. Noc proběhla klidně a ráno výprava pokračovala dál do nitra Černých hor. Jak stoupali vzhůru do sedla mezi dvěma vrcholy, začal se zvedat ledový vichr. Král si stoupl na kraj propasti, aby se rozhlédl, kudy povede další cesta, a v tu chvíli se stalo něco neočekávaného. Sluha, který nesl královu zbroj zakopl o kámen a velmi nešťastně do krále narazil. Ten se zřítil ze skalního masivu do hluboké propasti. Všichni zůstali zkamenělí hrůzou a dívali se, jak panovníkovo bezvládné tělo pohlcuje bezedná propast.

Po chvíli mlčení promluvil nejstarší dvořan „Každý z vás pod ztrátou vlastního života zde odpřísáhnete, že krále pohltila hora.“ Všichni učinili, jak jim nakázal, a výprava urychleně pokračovala zpět do Sargotu. Hned po návratu všichni ještě ze sedel křičeli: „Krále si vzaly Hory, náš král je mrtev.“ Strach a obavy se šířily celým městem. Dvořané líčili, jak král najednou zmizel, jak na ně Hory mluvily tajemnými hlasy. Ztráta krále se šířila dál a věhlas Sargotu narůstal. Každý si vzpomněl na poselství a chválil sargotské za jejich snahu krále od cesty odradit. Poslové se stali váženými občany a poté, co na trůn vstoupil nový král, byla Sargotu udělena výsada královského města se zvláštními právy. Sargotští chodili po ulicích hrdi na své město a cítili se být něčím výjimeční. Jen pár starých mužů vědělo své…

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

sevcik

Další bouře na VŠE: Ševčík se odmítá omluvit za urážky studentů, rektorovi dochází trpělivost

Bývalý děkan a nynější šéf katedry hospodářské politiky Národohospodářské fakulty (NF) Miroslav Ševčík nepřestává vířit emoce. Na posledním zasedání Akademického senátu Vysoké školy ekonomické (AS VŠE) došlo k mimořádně ostré výměně názorů, která opět poukázala na hluboké příkopy mezi bývalým děkanem, vedením univerzity a akademickými senátory. Rektor VŠE po opakovaných útocích Ševčíka vyzval senátory k...

680363148_1533520658783680_3167244565996985822_n

Mirek Topolánek po letech opět na VŠE! Buďte u toho i vy

Na Vysokou školu ekonomickou (VŠE) ve středu 13. května v 18 hodin dorazí bývalý premiér Mirek Topolánek a ekonomka Lenka Zlámalová. Ve Vencovského aule budou živě nahrávat epizodu populárního podcastu Zlámaný Topol, který pravidelně vychází na webu INFO.CZ, a vy můžete být u toho! Večerní akci zahájí rektor VŠE Petr Dvořák úvodním slovem. Následovat bude...

DSC06409_mod

VŠEfest proběhne již tuto středu! Tady jsou hlavní důvody, proč ho navštívit.

Festival VŠEfest, který se letos uskuteční 22. dubna, se během let stal tradiční součástí studentského života na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ostatně, letos slaví deset let. Zároveň jde o událost, na které si připomínáme i narozeniny naší univerzity, a to již 73. Je tedy hned několik důvodů, proč dorazit na Jarov s kamarády a...

parabol-the-agile-meeting-tool-XklL9zyYa6Y-unsplash

Noční můra jménem skupinová prezentace: 6 typů lidí, které potkáte v každém týmu

Semestrální práce klepou na dveře a s nimi i noční můra každého studenta – skupinové prezentace. Zatímco někdo už týden před termínem sjednocuje fonty, jiný ani neví, jaké je téma. Poznáváte se v některém z těchto typů? 1. Ten, který udělá všechno Ne nutně přirozený leader, ale vylučovací metodou se jím stane. Založí Messenger skupinu,...