Třítýdenní lhůta na odhlášení zbytečně způsobuje problémy

Třítýdenní lhůta na odhlášení zbytečně způsobuje problémy

Na začátku února byly vyhlášeny termíny na státní zkoušku z ekonomie až do půli května. Velmi rychle se zaplnily a kdo neseděl v pravý čas před počítačem, měl smůlu. Musí si počkat na vypsání nových, protože pravděpodobnost, že se někdo odhlásí, je velmi malá. Při vědomí, že sehnat nový volný termín je velmi těžké, se každý snaží zůstat zapsán co nejdéle.

Na začátku února byly vyhlášeny termíny na státní zkoušku z ekonomie až do půli května. Velmi rychle se zaplnily a kdo neseděl v pravý čas před počítačem, měl smůlu. Musí si počkat na vypsání nových, protože pravděpodobnost, že se někdo odhlásí, je velmi malá. Při vědomí, že sehnat nový volný termín je velmi těžké, se každý snaží zůstat zapsán co nejdéle. Často se studenti zapisují i na termíny, které jim ne úplně vyhovují, protože jiná možnost prostě není. A když zjistí, že státnici nestihnou, většinou je příliš pozdě. Tři týdny před zkouškou se zavřou vrátka a není úniku.

Kdyby v menze ukončovali objednávání obědů tři týdny předem, kolik z nás by do ní chodilo? Mnozí by si jistě poklepali na čelo a přemítali by, proč to potřebují vědět na tak dlouho dopředu. Jistě nelze srovnávat obědy se státnicemi z ekonomie, nicméně určitá paralela zde je.

Třítýdenní lhůta má zřejmě chránit jednotlivé katedry před nekontrolovaným odhlašováním na poslední chvíli. Dané pravidlo má ale efekt přesně opačný. Studenti se sice neodhlašují, ale na zkoušku nepřijdou. Při upozorňování na nedostatek termínů tak mají katedry velmi vážný argument. Tvrdí, že na termíny často přijde pouze polovina přihlášených a že se tak zbytečně plýtvá časem pedagogů. Snadným řešením by bylo zvýšení kapacity jednotlivých termínů o několik desítek procent, když podle zkušenosti víme, že vždy několik přihlášených nedorazí. Problém je, že čas od času na zkoušku přijdou skutečně všichni. A co pak?

Současný rigidní systém brání bohužel i prohození termínů. Při plné obsazenosti je zcela nemožné přehlásit si zkoušku na pozdější datum či naopak. I kdyby se našli dva studenti, kteří by se dohodli na výměně, ztroskotali by na pojistce systému proti obchodování s termíny. V tomto světle pak zcela absurdně vyznívá poměrně nový zákaz měnit termín více jak dvakrát během devadesáti dnů. Toto pravidlo by neřešilo vůbec nic, ani kdyby volných míst byl dostatek.

Zcela zásadní je i doba konání zkoušek. Dodnes mi v hlavě utkvěl výrok jedné z vyučujících z katedry angličtiny, když se divila našim stížnostem na nedostatek volných míst na bakalářské zkoušky: „Vždyť dva termíny hned po Vánocích jsou úplně prázdné“. Byla velice překvapená, když jsme jí řekli, že v daném týdnu máme pět zápočtových písemek a během psaní testů, odevzdávání esejů, chozením na ústní zkoušky a čekáním na zápočty nemáme čas na zkoušku přijít, natož se na ní naučit.

Elegantním řešením současného převisu poptávky nad nabídkou by bylo zkrácení lhůty ze tří týdnů na tři dny. Umožnilo by to studentům, kteří na zkoušku nemohou přijít z jakýchkoli důvodů (jsou nemocní, nestihli se naučit, mají jinou zkoušku atd.), aby se odhlásili, a tak by se uvolnila místa pro náhradníky. Jakýkoli student by tak měl šanci, že se místo uvolní a mohl by se připravovat dopředu, i kdyby neměl stoprocentní jistotu, že se na něho dostane hned na první pokus. Celý systém by byl mnohem pružnější, termíny by se více zaplňovaly a snížil by se počet čekajících na státnici z ekonomie.

Jako revoluční řešení se nabízí zavedení písemných testů. Výsledek zkoušky by nezávisel na složení komise, ani na štěstí při vytahování otázky. Lehká otázka by nemusela být kompenzována agresivními otázkami zkoušejícího a těžké téma shovívavým úsměvem. Na jeden termín by mohly přijít stovky studentů bez ohledu na počet disponibilních zkoušejících. Rovněž by se snáze eliminovaly osobní sympatie a antipatie. Nejsou to rozumné důvody k zamyšlení?

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

Poznámka 2026-04-02 120333

Kde se na VŠE dobře najíst? Pozor na Ševčíka a účtování porcí

V dnešní době se většina z nás snaží žít zdravým životním stylem. Ze všech stran na nás křičí marketingové kampaně, ať jíme zdravě, vyváženě a pravidelně. Jak to ale dodržet, když trávíte celý den ve škole? To už vám nikdo neřekne. Výsledkem je, že až 30 % studentů nemá za den plnohodnotné teplé jídlo. Pokud...

iList_YouTube_Úvodní foto

Daniel Krutý: Motoristé Babiše neuhlídali, voliči SPD a PRO jsou zklamaní

Daniel Krutý, zakladatel a předseda Hnutí Generace, student a politik. Ve volbách do Poslanecké sněmovny jeho strana získala 30 000 hlasů. Proč se v patnácti letech rozhodl vstoupit do politiky a založit vlastní stranu? Jak je to s ruskými vazbami Hnutí Generace a „pohlídali“ Motoristé Babiše? Celý rozhovor, na kterém redakce iList spolupracovala s Klubem...

heye-jensen-K45LGWZIw2Q-unsplash

Komentář: Studuješ a potřebuješ střechu nad hlavou? Začni šetřit na kauci a zapomeň na komfort!

Agendou kdejakého politika je dnes dostupnost bydlení. Kromě příspěvku na bydlení se ovšem studentů vůbec nedotkne. Dostupnost se stala spíše rétorickým nástrojem, jak naverbovat voliče. Studenti mají na výběr ze tří ne příliš komfortních variant, a to nájem, kolej nebo dojíždění. Po procesu privatizace nemovitostí, která v 90. letech rozdmýchala český vír bytového trhu, je...

Rozhovor Dvořák, Petr Dvořák, rektor

Petr Dvořák: VŠE bude mít vlastní AI, na volby proti Ševčíkovi si věřím

Jak ovlivní nástup umělé inteligence studium a bude VŠE kontrolovat její využívání? Proč sestavování celoškolského rozvrhu stále není digitalizováno? Co by dělal, kdyby ve volbách rektora prohrál se svým protikandidátem Miroslavem Ševčíkem? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali stávajícího rektora Vysoké školy ekonomické v Praze, docenta Petra Dvořáka, který se uchází...