Seriál: Hořkost pocitu poražených se snáší těžko

Seriál: Hořkost pocitu poražených se snáší těžko

Tak už i třetí turnaj Badminton Amateur Tour (BAT) mám za sebou.
Žádné oslavy však pořádat nebudu. Nad svým výsledkem jsem spíš
zaplakala. Vlastními chybami jsem se připravila o bronz a do dalšího
turnaje půjdu opět s pokorou.

Stalo se přesně to, čeho jsem se bála. Už v předvečer turnajového
dne (turnaj se odehrál v pátek 23. října 2009) se mi hlavou prohnala
myšlenka, že by se mi hra nemusela dařit. Obava se pak k mé nelibosti
i naplnila. Nevím, zda to způsobují úměrně s počtem zahraných hodin
rostoucí nároky na vlastní výkony či namlsání se podívanou na
vypracovanou techniku v mužských soubojích, které mi citlivě ukazují, co
všechno se ještě musím naučit. Nic se ale nemění na tom, že se poprvé
cítím skutečně poražená.

Situace je to ovšem paradoxní. Na kurtech jsem totiž předvedla výkon
hodný čtvrtého místa, což opět znamená zlepšení oproti minulému kolu.
Existuje zde však několik „ale“. To první spočívá v počtu hráček,
který se snížil na šest (ze sedmi). Druhý zádrhel vidím v tom, že na
kurt nastoupily v podstatě čtyři nové soupeřky, které předtím
v turnaji nefigurovaly. Papírově tak byla výhoda na mé straně. Záhy se
však ukázalo, že papírové předpoklady zůstávají jen a pouze na
papíře. Z nově příchozích jsem totiž dokázala porazit pouze dvě
hráčky.

Jako třetí problém bych ohodnotila svoje výkony. Zkažená podání,
zbrklé jednání, smeče v síti, pomalost. To je jen hrstka z dlouhého
výčtu mých chyb, kterých jsem se během turnaje dopustila. Neustále si
musím opakovat: „Dobře mi tak.“ Moje sebevědomí kleslo. Do příštího
turnaje budu opět vstupovat s pokorou.

Došlo tak na má slova, že v začátcích se dělají velké pokroky, zato
později je třeba na sobě pracovat. Od teď už jen trénink, dril a
odříkání. A chci novou raketu. Všichni okolo mě totiž manipulují
s ultra lehkými raketami a jen já se musím ohánět starším a hlavně
těžším modelem. A taky se mrknu na YouTube. Tuhle mi totiž dvojnásobný
vítěz mužské části diskrétně sdělil, že veškeré fígly, které ve
své hře používá, odkoukal na YouTube! K neuvěření.

Do příštího turnaje, který proběhne 30. října 2009 ve sportovním
areálu Hamr v Braníku, si odnáším ponaučení, že pýcha předchází
pád, a zároveň mám před sebou další cíl – minimalizovat chyby.
Vzhůru tedy do boje!

Kompletní zpravodajství a průběh 3. turnaje BAT naleznete na stránkách
Sport.vse.cz.

Jak se mi dařilo v minulém turnaji si můžete přečíst v článku Začátečník
stoupá strmě vzhůru. Nespadnu?

Umístění v turnaji BAT, pátek 23. října 2009

Ženy
1. Jana Willová
2. Petra Mudrochová
3. Magda Švehlová
4. Jitka Lukášová
5. Helena Pravdová
6. Katka Šuhájková

Muži
1. Jiří Vemach
2. Pavel Kopecký
3. Jiří Kotáb
4. Tomáš Mucha
5. Honza Fait
6. Marek Mádr
7. Kuba Hofírek
8. Víťa Hurník
9. Štěpán Černušák
10. Martin Šembera
11. Luboš Dufek

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

IMG_2059

Rok a půl stačí? Studentka FMV byla blízko olympiádě

Možná ji čas od času míjíte v prostoru jinak nudných, šedivých školních chodeb VŠE. A ani netušíte, že studentka FMV Kristýna Migová je bronzovou medailistkou z juniorského mistrovství světa a bojovala i o účast na před pár dny skončené zimní olympiádě. Vyniká v ženském dvojbobu, kde plní roli „brzdařky“.   V rozhovoru pro iList hovoří třeba o tom, jaká...

brown

Hokejisté VŠE v USA: Tvrdá lekce na ledě, ale překvapivá hrdost v zákulisí

Jiný svět. Výprava souboru elitních plejerů Univerzitní hokejové ligy (UULH) za oceán by se bez nadsázky dala označit za dobrodružství v alternativním vesmíru. Výběr českých škol si zahrál proti pětici univerzitních mančaftů z východního pobřeží USA. Připsal si jednu výhru, ale ostudu si neuřízl. A navíc si odnesl dost nečekaných poznatků. Přičemž ty se rozhodně netýkaly jen...