A jsme zase v tom
Názory, Studentský životKostým či oblek, kufřík s notebookem, nepřítomný pohled, napjatá tvář, vystřelující paže s hodinkami, tempo závodního chodce. Nebo naopak rozčepýřený pohodář s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít (dál to všichni známe). Co myslíte, který z nich je typický student VŠE?
Kostým či oblek, kufřík s notebookem, nepřítomný pohled, napjatá tvář, vystřelující paže s hodinkami, tempo závodního chodce. Nebo naopak rozčepýřený pohodář s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít (dál to všichni známe). Co myslíte, který z nich je typický student VŠE? Jak vlastně vypadá, co chce, jak myslí?
Doby, kdy byl klasickým „študákem“ vyzáblý otrhanec, který do sebe o chlebu a vodě, při mihotavém plamínku svíčky ve studeném podkrovním pokoji, vstřebával všechna moudra světa, jsou nenávratně pryč. Dnes si v teple a suchu lebedíme v polstrovaných křesílkách, okny se line vůně připraveného obídku z menzy. Máme ideální podmínky plně se soustředit na svoji duševní činnost. Využíváme je? Uvědomujeme si je vůbec?
Pokládám si základní otázku. Proč studuji? Jistě, titul. Ochranný štít, který nám otevírá bránu do světa dobře placených míst a společenského uznání. Dnes však můžeme vysledovat spíše odklon od této formality. Co tedy pak? Jednoduše záleží už jen na našich schopnostech. Určitou část z nich bychom měli získat právě tady, na vysoké škole. Ale jak, když se již při zahájení kurzů řeší to, jak a kdy kurz skončí? Musí být onen tajemný závěrečný test naší, často jedinou, motivací? Potřebujeme nad sebou mít neustále tento bič? Někdy také přemýšlím, zda naše slavné sbírání kreditů není jen takovou hrou, která má zvyšovat smysl pro taktizování a risk. Mít „pytlík“ plný těchto bodíků se vlastně občas zdá být hlavním cílem studia. Možná právě tady se Komenského myšlenka „škola hrou“ naplňuje.
Kritika je vždy snadná, já chci dát jen podnět k zamyšlení. Co takhle méně a hlouběji? Se zájmem a chutí? Bez stresů a se smíchem? S kečupem a s hořčicí? Prostě ne přežít, ale pěkně to tu prožít!
Nahrávání ...
