A zase koleje…
NázoryTak jsme se ubytovali. Mno, pravda, ti šťastnější z nás. Jak už jsem tady jednou psal, určitě budu potkávat při cestě po chodbách VŠE některé nebydlící kolegy, kteří budou pořádně nadávat na nepořádek a úplatkářství na kolejích. Chystal jsem se o tom pro nové číslo Weberky napsat sžíravý článek, stejně tak jako o koeficientu pro přidělování pokojů.
Tak jsme se ubytovali. Mno, pravda, ti šťastnější z nás. Jak už jsem tady jednou psal, určitě budu potkávat při cestě po chodbách VŠE některé nebydlící kolegy, kteří budou pořádně nadávat na nepořádek a úplatkářství na kolejích. Chystal jsem se o tom pro nové číslo Weberky napsat sžíravý článek, stejně tak jako o koeficientu pro přidělování pokojů. Ovšem byl mi stručně řečeno sebrán vítr z plachet. Jak si můžete přečíst na WWW stránkách kolejní rady. (tam je i spousta jiných zajímavých věcí, jako např. jak se ubytovávalo, seznamy ubytovaných, co dělat se odvoláním atd.), je letošní šance na přidělení koleje jinou než oficiální cestou prakticky nulová. Všechno jde přes rektorát, databáze se zálohuje, periodicky se porovnává s kontrolním souborem, každá změna musí být dokladována, nad vším bdí kontrolní oddělení rektorátu. Samozřejmě můžete namítnout, že to celé nic neznamená, že jsou to všechno jenom lidi. Já sám osobně však už o vyčistění systému přidělování ubytování přesvědčen jsem a když se podařilo přesvědčit takového skeptika a negativistu jako jsem já, věřte, že na tom něco být musí.
Ovšem problémy jsou a hlavně budou. Školní databáze je nekvalitní, program neumí spoustu věcí (např. přestěhovávat), spojení vypočítává občas poněkud bizarně a jeho uživatelská příjemnost je extrémně nízká. Navíc databázi zcela schází jakákoli síťová struktura a ubytovávání probíhá např. tak, že se soubory updatují z disket a tak podobně. To jsou ovšem věci čistě technického rázu, i když uznávám, že ubytovávání na hladkém průběhu nepřidají.
Čekají nás ovšem horší věci. Příští rok se bude rekonstruovat Rooseveltka, což znamená úbytek zhruba 500 míst z celkové kapacity kolejí VŠE. Nedojde-li k získání náhradních kapacit (více místa na JM, nový objekt na Spojovací atp.), což je vysoce pravděpodobné, hranice pro přidělení ubytování se posune směrem vzhůru, o kolik je těžké odhadnout, zvláště když do hry vstupuje „vyšší moc“ v podobě nové vlády, která vážně koketuje se znovuzavedením plošných přídavků na dítě. To by znamenalo opětovné přelití kolejního štěstí z některých studentů na jiné. Nedá se zde mluvit o výhodnosti nebo nevýhodnosti, pouze se změní skupina diskriminovaných. Mám za to, že teď, když už došlo k poměrně uspokojivému vyřešení otázek ohledně nepořádků v přidělování ubytování, je na místě bavit se o zcela zásadním posunu v kritériích pro přidělení ubytování. A musí se začít už teď, dokud je čas vše projednat a schválit tak, aby nový systém mohl fungovat již od příštího roku.
Osobně mám velké pochybnosti o tom, má-li vzdálenost zůstat stále hlavním a (po zavedení plošně vyplácených přídavků) možná i jediným kritériem. Vede mne k tomu především fakt, že existuje poměrně signifikantní skupina studentů, kteří jsou používáním vzdálenostního kritéria přímo diskriminováni. Jde o to, že hranice pro přidělení koleje byla letos 13,7 bodu. To znamená 137 km vzdálenosti, abstrahujme teď na chvíli od přestupů a dávek. Kdo si myslí, že se dá ze 136 km denně dojíždět do školy, vřele mu doporučuji, ať to zkusí. Po pár dnech zcela jistě změní názor. Relativně rozumně se dá dojíždět řekněme do 50 km, i když to samozřejmě závisí na kvalitě spojení. Jde o to, že skupina lidí s trvalým bydlištěm mezi 50-136 km nedostane kolej, ačkoliv nemůže denně dojíždět. Musí tedy hledat náhradní formy ubytování a studium se jim může několikanásobně prodražit oproti kolejním šťastlivcům. Tato diskriminace se udála samozřejmě naprosto bez jejich viny, pokud jako vinu nepočítáme to, že se narodili v nesprávné obci. Má zkušenost říká, že se zvyšující se vzdáleností od Prahy kolegové na podobné argumenty čím dál tím méně slyší, plně podle hesla sytý hladovému nevěří. Máme ale skutečně právo dotyčné lidi diskriminovat ? Přiznám se, že já na to odpovědět nedokážu. Klíčová otázka zní, je možné, aby existoval při tomto převisu poptávky nad nabídkou vůbec nějaký nediskriminující systém ? Pokusím se teď shrnout možné způsoby přidělování ubytování o kterých by se možná dalo uvažovat a zároveň uvést jejich hlavní výhody a nevýhody:
1. Prvním návrhem je logicky ponechat současný systém v plné platnosti, po zavedení plošných přídavků případně uvažovat pouze vzdálenost s přestupy. Výhodou současného systému je jeho jednoduchost, byl v minulých letech odzkoušen, lidé jsou na něj relativně zvyklí. Nevýhodou je především výše popsaná diskriminace jisté vzdálenostní skupiny, dále pak počítačové zpracování vzdálenostních bodů, které nebere ohled na místní podmínky, kvalitu různých spojení atp. Další nevýhodou, o které se ve světle těch předchozích příliš nemluví je přidělování koleje v každém ročníku znovu, přičemž hranice pro přidělení mírně kolísá, čímž vzniká nejistota zejména ve starších ročnících a hraničních skupinách. Z tohoto důvodu není také možná rezervace pokojů a spolubydlících, jako je tomu běžně na jiných VŠ, kde jednou přidělená kolej je na celé studium, což motivuje studenty starat se o svůj pokoj. Tento stav chtěla současná kolejní rada nasimulovat systémem přidělování pokojů, o němž se krátce zmíním v závěru. Logicky proto z hlavních nevýhod vychází systém č.2, který některé z nich odstraňuje, nastoluje ovšem opět jiné.
2. Spočívá ve zohlednění ročníků při přidělování kolejí. Dosáhnout ho lze tak, že se dohodne vzdálenost, od které musí každý bydlet. Nejčistším řešením by bylo, ponechat tuto vzdálenost na úrovni té, která je požadována jako minimální, aby se s člověkem vůbec někdo začal bavit o přidělení či nepřidělení koleje, což je v současné době, nemýlím-li se, 60 km. Znamenalo by to, že v prváku musí člověk počkat, až na něj něco zbude, jakmile je mu ale přidělena kolej, má ji až do konce studia. V praxi by to vypadalo asi tak, že všichni druháci by dostali nad 60 km automaticky kolej, stejně jako studenti vyšších ročníků, o kterých by se po zaběhání systému již neuvažovalo (bydleli by vesele už od druháku). Nevím, jestli by to bylo technicky možné, a nevím, vzhledem k aktuálním kapacitám, jestli by vůbec nějací prváci dostali kolej, nicméně by došlo k odstranění nejistoty a výše zmíněné vzdálenostní diskriminace. Obrovskou výhodou by bylo, že by na koleje přitékali a odtékali studenti pouze z jedné a z druhé strany, což by umožnilo zavést efektivní systém rezervování pokojů a/nebo spolubydlících. Zřejmě by došlo též k redukci administrativní složitosti každoročního nového přidělování kolejí. Dosti podstatnou nevýhodou je zde ovšem další zkomplikování života prvním ročníkům, kterým by k zvládnutí přechodu na jiný systém studia přibyly nemalé starosti s ubytováním.
3. Oba dva předchozí systémy nezohledňují jednu důležitou věc a tou je sociální situace studenta. Systém číslo 1 používá velikost vyplácených dětských přídavků pouze jako pomocné kritérium. Bohatý Ostravák v něm chudého Ústečáka Nadlabáka při rozdělování kolejních kavalců hravě předběhne. V systému číslo 3 tedy bude hrát sociální situace studenta podstatnou roli. Vychází z filozofie, že chudý si náhradní ubytování nemůže dovolit, kdežto bohatý ano, ať jsou odkudkoli. Koleje by se v tomto systému rozdělovaly jen a pouze podle doložitelných disponibilních příjmů studenta. Jasným problémem hraničícím s nemožností je získávání potřebných informací, jeho právní průchodnost a ověřitelnost získaných údajů. Každý student by musel vyplnit formulář ne nepodobný oficiálnímu daňovému přiznání. Administrativní náročnost této akce je nasnadě, nemluvě o diskutabilní pravdivostní hodnotě takto získaných informací.
4. Systém číslo 4 označím jako integrovaný systém. Jednalo by se o průsečík všech výše uvedených systémů. Bylo by ovšem nutné stanovit váhy všech údajů do systému vstupujících (kolik za vzdálenost, kolik za sociální stav, kolik za přestup atp.) Jedna z jeho podob by mohla vypadat tak, že dojde k determinaci skupiny sociálně potřebných, kteří kolej dostanou automaticky, zbylí studenti potom podle vzdálenosti. Problémem ovšem zůstává rozhodnout, kdo je sociálně potřebný a kdo už ne, dále se přidružují problémy se získáním relevantních dat o sociální situaci studentů z bodu 3, vzrostly by dozajista i těžkosti s administrativou. V ideologické rovině je dále možné namítnout, že takto složitě strukturovaný systém zavání nebezpečným sociálním inženýrstvím a s jeho složitostí také přímo úměrně vzrůstá jeho obejitelnost.
5. Poslední systém se od všech výše uvedených diametrálně liší. Nechává totiž stranou ožehavou otázku spravedlivosti kritérií, rozhodne Smithova neviditelná ruka trhu. Říkejme mu tedy systém tržní. Cena kolejí by se uvolnila a nechala by se stoupat tak dlouho, dokud by nedošlo k vyrovnání nabídky a poptávky. Můj hrubý odhad říká, že by se cena za jedno lůžko na koleji typu F,G, J2, Otava mohla pohybovat v rozmezí okolo 1500 Kč měsíčně. Tato cena by motivovala studenty k tomu, aby skutečně zvažovali možnost bydlet zadarmo u babičky, najmout si s pár kamarády byt atp. Došlo by k minimalizaci držených, ale neobydlených míst na koleji. K výhodám by dále patřila prakticky nulová administrativní náročnost přidělování kolejí. Dalším zajímavým aspektem je finanční efekt pro školu, počítejte se mnou: Zatímco dnes při 100 % obsazení stávajících kapacit (mimo JM) vybere SÚZ za měsíc na kolejném (jestli mi dobře kalkulačka počítá) 1 743 420 Kč. Pokud by došlo v průměru ke zdvojnásobení výše kolejného, činilo by navýšení příjmu z kolejného za rok 20 921 040 Kč. A to už je slušná suma, která se může použít například na rekonstrukce některých kolejí, které jsou dnes již v dost žalostném stavu. Vzhledem k tomu, že v oblasti školství na nic nejsou peníze, bylo by to jistě vítané přilepšení do rozpočtu SÚZ. Zabijí se dvě mouchy jednou ranou, odstraní se problémy v přidělování kolejí a získají se peníze na tolik potřebné opravy a rekonstrukce. 21 miliónů sice není na tyto účely nijak převratnou částkou, ale lepší něco, nežli nic. A nevýhody ? Především se použití podobného systému vymyká tradičně chápané představě sociální spravedlnosti. V mnoha občanech této země stále ještě převládá pocit, že stát je tu od toho, aby pokud možno zadarmo zaručil všem vzdělání a nejlíp vysokoškolské. Pozůstatkem tohoto způsobu myšlení jsou například příšerné přijímací zkoušky na mnohé školy (viz. např. právnická fakulta UK). Když nemůže trh, musí nastoupit administrativa, s vymýšlením kritérií, která musí být stanovena tak aby naplnila volná místa a odstavila přesně takový počet uchazečů, jaký je převis. Z toho vyplývá, že počet diskriminovaných je stále stejný, jen jejich složení se mění v závislosti na zvolených kritériích výběru. Přitom například vzít si úvěr na studium splatný až po jeho skončení není dnes v našich končinách nic nemožného, zrovna tak jako práce na poloviční úvazek není vzhledem k podmínkám studia na VŠE ničím nepřekonatelným. Ovšem to by se studium na VŠ muselo brát jako jisté vzdání se spotřeby současné na úkor spotřeby budoucí, jehož součástí může být i čerpání bankovního úvěru. Kdyby totiž stát dokázal zajistit studium (místa na koleji nebo jiné statky ) všem zájemcům, šlo by dozajista o ideální stav. To však možné není a asi nikdy nebude. Proto musí lidé vzít odpovědnost za svůj osud sami na sebe. Navíc skutečně sociálně slabým studentům může část ubytování (a lhostejno jestli na koleji, či jinde) platit stát nebo škola formou sociálních stipendií. Důležité je ovšem, že rozhodovat nebude nedokonalými informacemi vybavená administrativa, ale studenti sami.
Ti chytřejší z vás jistě poznali, který z navržených systémů preferuji já sám. Ovšem to není až zas tak důležité. Chtěl bych tímto článkem především rozpoutat studentskou diskusi o přidělování kolejí. Proto chceme v budoucnu uspořádat na Weberce anketu, kde můžete vyjádřit svůj názor. Tato anketa může sloužit jako jeden z podkladů při rozhodování akademického senátu o systému přidělování ubytování na příští rok. A závěrem ještě jedna malá poznámka: V minulé Weberce jsem se rozčiloval nad způsobem přidělování jednotlivých pokojů se semestrálním koeficientem, jež se nakonec ustálil na 2,75. Po vyhodnocení ubytování jsem ovšem zjistil, že kromě Jarova 2 a kupodivu i JM, žádný větší problém s výraznými převisy poptávky po jednotlivých kolejích nebyl. Inu, studentské preference jsou věcí nevyzpytatelnou, takže nelze ani odhadnout, jak dopadne přidělování pokojů v příštích letech.
Michal pivko Matějka
student F2
Nahrávání ...
