Aktivní nebo pasivní?

Aktivní nebo pasivní?

V poslední době se na VŠE diskutuje o problematice studentských aktivit, ke které bych chtěla přispět dílčím názorem. Z titulu funkce prorektorky pro zahraniční vztahy mám povědomí o aktivitě studentů na zahraničních, zejména našich partnerských školách.

V poslední době se na VŠE diskutuje o problematice studentských aktivit, ke které bych chtěla přispět dílčím názorem. Z titulu funkce prorektorky pro zahraniční vztahy mám povědomí o aktivitě studentů na zahraničních, zejména našich partnerských školách. Pro řadu z nich je typické, že studenti organizují kulturní akce, prezentace zemí, odkud k nim přijíždějí zahraniční studenti, sportovní akce, studentské konference apod. Z předchozí věty bych ráda zdůraznila, že nikoliv vedení zahraničních škol, ale studenti sami organizují zmíněné akce, pochopitelně s větší či menší podporou oficiálních akademických struktur. To vědí i naši studenti, které vysíláme na semestrální zahraniční pobyty, i ti, kteří například každoročně reprezentují školu na mezinárodní soutěži případových studií na Richard Ivey School of Business v Kanadě, kompletně zajišťované studenty hostitelské školy. Podobně Symposium ISC spojené se soutěží Wings of Excellence pořádají studenti University of St. Gallen (a každoročně vyzývají studenty VŠE k účasti). Jsem ráda, že se i na VŠE najdou studenti, kteří věnují své síly a čas nejrůznějším studentským aktivitám. Pro srovnání: i na VŠE pořádají studenti konference; aktuálně se jedná o „International Employee Mobility: the perfect job market in 2005?“, pořádanou pod záštitou rektorky VŠE a s podporou VŠE Evropským fórem studentů AEGEE.

Nechci vyjmenovávat nebo charakterizovat všechny aktivity studentů na VŠE, neboť to je cílem tohoto čísla Studentského listu. Z jejich počtu a toho, kolik studentů VŠE „zasáhly“ je zřejmé, že bez vstřícného přístupu vedení školy by nebylo možno většinu z nich realizovat. Nemohla by existovat Obrazárna ekonomky ani Filmový klub, neměly by se kde scházet redakce Studentského listu, organizace AIESEC nebo AEGEE, nevznikl a neměl by kde zkoušet školní orchestr a sbor apod. Vím, že Musica Oeconomica Pragensis by chtěla zkoušet ve velké učebně v areálu VŠE na Žižkově, že AEGEE by měla raději kancelář na Žižkově a ne na Jarově, že AIESEC by očekával finanční podporu, že Filmovému klubu více vyhovovala situace, kdy neplatil za starou aulu žádný nájem atd. V podmínkách omezených finančních zdrojů i kapacit je však třeba jako pozitivní vnímat i řešení, která na 100 % neuspokojí žádnou ze stran. O to víc mne mrzí, když jsou problémy vyskytnuvší se při organizaci některých akcí (což bohužel pro nadšené organizátory k pořádání akcí většího rozsahu patří) vnímány jako účelové akce vedoucí ke zničení studentských aktivit.

Co bych chtěla tímto příspěvkem změnit, je pasivita některých aktivních studentů. Zní to asi nelogicky, ale jde mi o to, že někdy studenti (které osobně znám a vážím si jich za angažovanost v aktivitách, které jsou mi profesně blízké) čekají, zda jim škola něco nenabídne. Nevytušíme-li jejich přání a potřeby, prezentují to k mé velké lítosti jako nezájem nebo žádnou podporu. Problém je tedy podle mne zejména v komunikaci. Budou-li studenti chtít – podobně jako na zahraničních vysokých školách – uspořádat představení cizí země prostřednictvím zahraničního studenta, škola umožní uskutečnění prezentace v příslušně velké místnosti (samozřejmě při respektování požadavků výuky na učebny). Stejně tak umožní vyvěšení plakátů zvoucích na tuto akci. Připraví-li Buddy System svou prezentaci na www, nic nebrání jejímu umístění na webové stránky školy. (Toto je jen několik námětů zachycených z e-mailové diskuse.) Od představ, co by „se“ mohlo realizovat, k jejich skutečné realizaci je někdy kratší, někdy delší cesta. Jako první krok na ní je třeba začít aktivně jednat. Navštívit tajemníka nebo tajemnici pro studentské záležitosti na příslušné fakultě resp. na VŠE. Ti již vědí, na koho se mají obrátit nebo mohou zprostředkovat potřebný kontakt.

Bronislava Hořejší
prorektorka pro zahraniční styky a public relations

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

ilist web

EDITORIAL: Jak jsme z iListu udělali médium pro 21. století

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, moji předchůdci měli příležitost pravidelně se na Vás obracet skrze úvodní slova tištěných čísel iListu. Já sám jsem takovou možnost neměl, poněvadž jsme po více než 25 letech jejich vydávání ukončili. Uplynulý akademický rok byl i proto plný změn, které si však krátké ohlédnutí rozhodně zaslouží. iList vznikl na konci minulého...

marcus-ng-ZbbhkQ0M2AM-unsplash

Povinný tělocvik na vysoké škole: ano nebo ne? Zeptali jsme se studentů VŠE.

Když se řekne Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), většina lidí si představí učebny plné studentů, kteří pilně studují ekonomii, management, finance a spoustu dalších užitečných předmětů, ale ne vždy studenti VŠE tráví svůj čas v učebně či v posluchárně. Někteří z nich musí svůj čas alokovat i do nějakého z povinně volitelných kurzů tělocviku,...

tznbkNOcokUTpWKV

Divadlo pro Gen Z? Vybrali jsme 7 pražských scén, kde kultura není nuda.

Zapomeňte na školní představení s tvrdými lavicemi a monology, které vás uspí dřív než druhý akt. Praha nabízí divadla, která voní industriálem, adrenalinem i pořádnou dávkou punku. Místa, kde se do příběhu nezaboříte jen očima, ale i všemi smysly. Kultura tady není kulisa – je to jízda. Tady je 7 scén, které byste (fakt) měli...

Messenger_creation_480D3702-E418-4B65-BCCA-BE827FFE50D6

Jakub Kuneš: Ševčík na přednáškách šířil dezinformace, musel jsem se ozvat. Za „Národo“ se stydím.

Proč ve světě upadá klasický liberalismus a naopak nabývají na síle populismus a extremismus? Co vedlo k udělení ceny Liberálního institutu argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi? A je Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) odsouzena k zániku? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Jakuba Kuneše, ředitele Liberálního institutu, absolventa...