Představíte si při slově balet nekonečné hodiny strávené sledováním lidí splašeně pobíhajících po jevišti? Nic takového vás nečeká, pokud se vypravíte do Národního divadla na balet Americana II, který měl svou premiéru 31. ledna 2002. Při tomto představení rozhodně spát nebudete.
Představíte si při slově balet nekonečné hodiny strávené sledováním lidí splašeně pobíhajících po jevišti? Nic takového vás nečeká, pokud se vypravíte do Národního divadla na balet Americana II, který měl svou premiéru 31. ledna 2002. Při tomto představení rozhodně spát nebudete.
Druhé představení ze série baletů tzv. americké neoklasiky si klade za cíl seznámit diváky s tvorbou nejvýznamnějších amerických choreografů 20. století, kteří do tanečního umění přinesli jazzové prvky a nové modernější výrazové prostředky.
Večer se skládá ze 4 tematicky oddělených choreografií, na kterých se podíleli Alvin Ailey, Glen Tetley a George Balanchine. V úvodní „The River“ se roztančí fantastická řeka pohybů na hudbu D. Ellingtona, kde se autorovi podařilo vyjádřit sílu a krásu řeky od jejího pramene až po ústí do moře. Z dílny Glena Tetleyho byla vybrána „Sphinx“ – baletní drama lásky a smrti podle námětu francouzského dramatika J. Cocteaua. Balet je založen na řeckém mýtu o bytosti, která střežila přechod nad Thébami a zabíjela všechny pocestné, jež nedokázali zodpovědět její hádanku. „Tarantella“ (vášnivý neapolský lidový tanec) na hudbu L. M. Gottschalka je plná italského temperamentu a bezesporu vyžaduje mrštné nohy a dobrý dech. Pro mě nejpůsobivější byla závěrečná Balanchinova choreografie „Who cares?“ na hudbu George Geshwina. Svěží baletní variace na známé jazzové skladby je plná bezstarostnosti a radosti ze života.
Nejednou mě při představení napadlo, jak lehce se dá téměř cokoli vyjádřit jednoduchým pohybem či gestem. Prostřednictvím tance k vám tak promlouvá i hudba a máte možnost lépe proniknout do atmosféry doby, ve které Gershwin či D. Ellington skládali své melodie. Určitě bych představení Americana II doporučila těm, kteří teprve poznávají krásy baletu.
A nyní malý quiz:
Co složil George Gershwin?
- Bessie
- Rhapsody in Blue
- Vltava
- žádná odpověď není správná
Pokud jste odpověděli jinak než b), s chutí se pusťte do dalšího čtení.
George (Jacob) Gershwin (* 1898 v Brooklynu, + 1937 v Hollywoodu) je americký hudební skladatel a klavírista židovského původu (jeho rodičové byli ruští židé). Ve své tvorbě vycházel z jazzové hudby, se kterou se setkal již ve svých 6 letech a jejíž vývoj výrazně ovlivnil a posunul kupředu. Nechal se inspirovat tzv. černošským folkem (ten se výrazně projevil v jeho opeře Porgy & Bess), nicméně nezůstal pouze u toho. Do jazzu vnesl živost, taneční prvky a dokonce se mu podařilo skloubit populárnější styl hudby s klasickým jako např. v symfonickém obrazu Američan v Paříži, Koncertu F Dur pro klavír a orchestr či v Kubánských předehrách.
Mladý klavírista a skladatel začal brzy upoutávat pozornost známých skladatelů z Broadwaye a první velký úspěch slavil již v roce 1924 se skladbou Lady, Be Good! Následovala řada melodií pro hudební revue, muzikály a filmové melodie. Ve stejném roce také složil svou skladbu Rhapsody in Blue pro klavír a orchestr známou po celém světě. Svou tvorbu doplnil také o jedinou operu Porgy & Bess (1935) určenou pro černošské interprety.
Jeho stylem a hudebními prvky se nechala inspirovat řada známých hudebníků a skladatelů mezi nimiž byl např. i Miles Davis – král jazzu.
Pokud byste se chtěli dozvědět o G. Gershwinovi více, navštivte internetovou stránku http://www.downbeat.com – rubriku „artists“.
