Kontroverze, osočování z nekalých praktik a hromadné rozesílání e-mailů o tom, že místo následníka oblíbené akce jde o prachsprostou loupež. Letošní hokejové klání mezi pražskými univerzitami nebylo pokračovatelem původní Hokejové bitvy, což její organizátoři nesli těžce. Bohužel pro ně se ale akce povedla. Což netvrdím jen proto, že reprezentanti VŠE konečně jednou pozvedli nad hlavu pohár.
Podrobnostem neshod ohledně pořádání události, nazvané Bitva o Prahu – Souboj univerzit 2023, jsme se již v minulosti věnovali. Hlavně vzhledem k nim pražské studentstvo hořelo zvědavostí, zdali si hokejový večer užije i v novém kabátě. Zdánlivě podobném, ale pořádaném úplně jinými lidmi.
A z toho, čeho jsem byl v holešovické Fortuna Areně sám svědkem, i z reakcí ostatních, je třeba přiznat, že se jim to podařilo. Hlavně příznivcům výběru Vysoké školy ekonomické (VŠE) klaplo vše podle plánu. Povedl se pochod, stejně jako ty z let minulých ještě na původní Hokejovou bitvu. Na ledě jsme pak soka z České zemědělské univerzity (ČZÚ) vypráskali rozdílem 6:2 a vůbec poprvé ochutnali, jak sladký je pohled na reprezentanty své vysoké školy, kteří nad hlavu zvedají pohár. Letošní souboj univerzit měl totiž dva vítěze, pro zisk trofeje tedy stačilo triumfovat jen v jednom zápase. O špetku krutější formát originální „Hokejovky“ nám naopak za jedenáct ročníků žádnou mistrovskou radost nedopřál.
I tak jsem ale zastáncem toho, že vítěz by měl být jen jeden, a podobný postoj zajisté není vlastní jen mně. Je trochu škoda, že například pro většinu zástupců médií byl duel VŠE a ČZU pouze předkrmem před druhým utkáním mezi Karlovou univerzitou (UK) a Českým vysokým učením technickém (ČVUT) (4:3), které sloužilo i coby mač Univerzitní ligy ledního hokeje mezi UK Hockey a Engineers. Vždyť právě později hrané střetnutí přenášela živě i Česká televize a přímo na stadionu jej sledovalo téměř devět tisíc diváků.
Kritice byla podrobena pak hlavně vyšší cena vstupenek oproti původní Hokejové bitvě. Jenže tu vykoupil bohatý doprovodný program. Ať už hudebním doprovodem, využitím kostky nad ledem či mnohým dalším. Člověk si opravdu připadal, když odhlédneme od o něco menší (pochopitelně) herní kvality samotných sportovců, jako na extraligovém utkání. Což si univerzitní hokej zaslouží.
Speciální zážitek přinesla Bitva o Prahu i pro zúčastněné hráče. „Je to neuvěřitelné. Vrchol kariéry pro všechny z nás,“ jásal brankář UK Kristián Novák. Nejen on totiž mohl alespoň pro jeden večer ochutnat, jaké to je být hokejovou hvězdou. Ono zvedat nad hlavu pohár před tisícovkami diváků na tribunách a dalšími desetitisíci u televizních obrazovek se nepoštěstí každý den…
Akci tak lze zpětně hodnotit jako úspěch, s čímž koresponduje i tisková zpráva z pera Tomáše Hlaváče, jednoho z organizátorů. „Mám velkou radost, že jsme ukázali, že i v Praze umíme vytvořit prvotřídní univerzitní atmosféru. Hlavní město si zasloužilo show podobného formátu,“ napsal. Pro připomenutí, právě jeho okolí označili organizátoři původní Hokejové bitvy za „Hlaváčovu partu šmejdů.“
Jenže oni „šmejdi“ si při pořádání nepočínali vůbec zle. A málokdo by se mohl divit, kdyby dostali pod křídla vysokoškolský hokejový souboj i pro příští rok. Ale kdo ví. Třeba ani tým, stojící za původní „Hokejovkou“, ještě neřekl poslední slovo…
