České báje ožívají na Vyšehradě

23. 9. 2005 | | Cestování

Vyšehrad je jedinou povrchovou zastávkou metra na trase C. Je to místo, které člověka spolehlivě vymaní ze stereotypu tmavých tunelů a šedých stanic. Unikátní výhled na Prahu přímo vybízí hodit vše za hlavu a vychutnat si klid, který se na člověka z okolí přenáší. Právě tato stanice je jedním z mnoha míst, odkud se dostanete do rozsáhlého vyšehradského areálu, sídla českých knížat.

Vyšehrad je jedinou povrchovou zastávkou metra na trase C. Je to místo, které člověka spolehlivě vymaní ze stereotypu tmavých tunelů a šedých stanic. Unikátní výhled na Prahu přímo vybízí hodit vše za hlavu a vychutnat si klid, který se na člověka z okolí přenáší. Právě tato stanice je jedním z mnoha míst, odkud se dostanete do rozsáhlého vyšehradského areálu, sídla českých knížat. Procházkou po tomto legendárním místě můžete příjemně vyspravit třeba dvouhodinovou mezeru ve vašem rozvrhu.

Projdete-li kolem Kongresového centra a dále ulicemi Na Bučance nebo Na Pankráci, uvítá vás směrovka s výmluvným nápisem „Národní kulturní památka Vyšehrad“. Cedule nabádá k průchodu 350 let staré Táborské brány, umístěné přímo mezi strážními věžemi. Poté, co minete Jedličkův ústav, dojdete přímo k Leopoldově bráně. V příkopě pod touto barokní stavbou se nacházejí tenisové kurty. O kousek dále se v předhradí nalézá románská rotunda svatého Martina. Díky svému stáří, bezmála devět set let, nemá v Praze mezi rotundami konkurenci. Právě zde se hlavní cesta větví do řady cestiček vedlejších. Jestli dáte přednost prohlídce památných staveb, nebo se raději vydáte na vyhlídku, záleží jen na vás. Nutno podotknout, že při výhledu na Vltavu ze skalních výšin se opravdu tají dech. Pokud se vám podaří ulovit vhodnou lavičku, vydržíte se nádherným obzorem kochat třeba i několik hodin.

Za návštěvu také stojí galerie Vyšehrad, přesněji řečeno vstup do ní vás bude stát celou desetikorunu. Do 15. května se zde koná výstava keramiky a grafiky s názvem Existence. Kousek od galerie se nachází místo, ze kterého měl podle pověsti přeskočit řeku bájný Šemík. Pokud by se legenda zakládala na pravdě, šlo by zcela jistě o nadpřirozený úkaz. Libušina lázeň je k vidění přímo pod galerií. Jde o pozůstatky středověké stavby, z níž byl kontrolován stav Vltavy.

Na cestičkách mezi zelení je stále rušno. Obvykle zde potkáte sportovce, kteří shledali vyšehradský komplex vhodným místem pro jogging, přestože povrch trasy není pro běh zrovna ideální. Jednou takovou cestičkou se dostanete až k Vyšehradskému hřbitovu s hrobkou Slavín. Zde, ve stínu překrásného chrámu sv. Petra a Pavla založeného knížetem Vratislavem II., odpočívají nejvýznamnější osobnosti české kulturní a politické scény. Krypta Slavín s nápisem „Ač zemřeli – ještě mluví“ ukrývá ostatky Emmy Destinové, Josefa Hory, Vojtěcha Hynaise nebo Alfonse Muchy. Pokud ale prozkoumáte nápisy i na okolních hrobech, možná objevíte jména jako Božena Němcová, Svatopluk Čech nebo Karel Čapek.

Byla by škoda nezmínit se o Letní scéně. Od června je tu pro návštěvníky připravena řada akcí, hostovat zde bude například Divadlo Příbram. Tento přírodní amfiteátr je však přístupný pouze z Cihelné brány od tramvajových zastávek Výtoň (č. 3, 7, 17, 16) a Albertov (č. 7, 18, 24).

Cestou zpět na metro se projděte kolem severní části hradeb. Pokocháte se tak výhledem na hlavní město zase trochu z jiného úhlu.

Mohlo by tě zajímat: