Čeští pivaři jsou konzervativnější než ti němečtí
Kariéra, RozhovoryMartin Šampalík se v roce 2005 rozhodl s kamarádem založit malou
hospůdku v centru Plzně. Přišli s nápadem umístit na každý stůl
samoobslužný výčep, přivolávat obsluhu pomocí dotykového displeje či
soutěžit v konzumaci piva mezi jednotlivými hosty v podniku a ostatními
podniky v republice.
Z původně malého lokálu se za čtyři roky stala proslulá
značka, kterou prodáváte dál jako franšízu. Co bych musela splňovat,
kdybych si jednu pobočku chtěla otevřít?
Určitě mít přístup ke kapitálu. Pak určitě také hodně nadšení pro
věc a chuť se s projektem ztotožnit. Se samotným provozem pomůže náš
manuál, který každý „franšízant“ získá vstupem do řetězce. V něm
je detailně popsaná každá situace, od každodenní až po ty
nestandardní.
Velmi důležité jsou prostory. Ty musí mít minimálně 200 metrů
čtverečních, otevřenou vnitřní dispozici a musí být v centru města
o minimálně 50 tisících obyvatelích. Neméně důležitá je i dopravní
obslužnost lokality, a to nejen pro klientelu, ale i pro zásobování
těžkou cisternou s pivem.
Nemáš nějakou tajnou radu, jak postupovat, abych ten můj podnik
byl nejoblíbenější ve městě?
Tajnou asi ne, ale vyplácí se vsadit na kvalitu a na zábavu. V našich
podnicích se lidé u pití piva baví o něco více než jinde, protože
mohou s kamarády utvořit tým a to dává lidi více dohromady, takže
v podstatě takový teambuilding. Výhodou se může stát i to, že
provozovna je nekuřácká. Naše druhá provozovna v Plzni, která je zcela
nekuřácká, patří mezi nejoblíbenější v republice. Hosté také
oceňují možnost online elektronických rezervací na našich stránkách www.thepub.cz.
Motivuje obrazovka se statistikou konzumace u jednotlivých stolů a
v jednotlivých pobočkách k výrazně většímu objemu vypitého piva?
Nechali jste si na to dělat studii?
Na jednu židli je výtoč u nás o 40 procent větší než v jiných
provozovnách. Svůj efekt to nesporně má. Když na projekcích běží
například sportovní přenosy, výtoče padají, což je dáno stržením
pozornosti na sledování sportu. Je to naše empirická zkušenost, žádná
externí studie na to ale nikdy neproběhla. Možná dobré téma na
diplomovou práci.
Existuje podle tebe rozdíl mezi českým a německým zákazníkem
v hospodě? Jaký?
Jednoznačně ano. Evropské pivní trhy jsou od sebe celkem hodně
odlišné. V Německu a zejména v Bavorsku lidé hodně pijí Weissbier,
navíc v celém Německu neexistují výrazně dominantní značky piv. Tím,
že je ta země větší a loajalita zákazníků k jedné značce menší,
existuje tam mnoho regionálních značek, které jsou v dané oblasti
nejpopulárnější. U nás pořád platí, že Plzeň je Plzeň, a to
v podstatě celoplošně. Český pivař je také konzervativnější,prostor
pro pivní speciály roste, ale jen velmi pomalu. Pak mě napadá ještě ten
rozdíl, že německý zákazník nechá v německé hospodě mnohem víc
peněz než ten český.
Nyní studuješ VŠE, předtím jsi studoval Fakultu ekonomickou na
Západočeské univerzitě (ZČU). Proč ses rozhodl pro magisterské studium na
jiné škole?
V době, kdy jsem ukončil svoje bakalářské studium na ZČU v Plzni,
nebylo možné pokračovat na dvouletém magisterském oboru. Jediná možnost
byla splnit přijímací zkoušky do prvního ročníku a následně požádat
o uznání prvních tří ročníků. Na VŠE v té době navazující
magisterské studium fungovalo, a proto padla volba na VŠE.