ČR versus USA
CestováníV několika následujících odstavcích se pokusím svým naprosto subjektivním názorem porovnat některé stránky života v ČR a v USA, které mi přijdou být nejvíce odlišné a které mě při tomto srovnání napadly. Jsou to čínské restaurace, telefonní poplatky, mobilní telefony, roztláčení automobilu, alkohol, strava, ojeté automobily, univerzitní knihovny a internet.
V několika následujících odstavcích se pokusím svým naprosto subjektivním názorem porovnat některé stránky života v ČR a v USA, které mi přijdou být nejvíce odlišné a které mě při tomto srovnání napadly.
Jsou to čínské restaurace, telefonní poplatky, mobilní telefony, roztláčení automobilu, alkohol, strava, ojeté automobily, univerzitní knihovny a internet. V pořadí, ve kterém jsou uvedeny, se nesnažte naprosto hledat nějakou logiku. Nejsou uspořádány prostě nijak. Jsou napsány tak, jak mě postupně napadaly, když jsem přemýšlel, o čem bych se měl zmínit.
Čínské restaurace
Jak si Čech představí dobrou čínskou restauraci? Nejspíše jako drahý podnik, kam se po výplatě přijde s nacpanou prkenicí a odkud se odejde se stejnou prkenicí, avšak bez jejího obsahu.
Jak si Američan představí dobrou čínskou restauraci? Nejspíše jako podnik, kde se velmi dobře nají i v době, kdy zrovna jeho kreditní situace není nejrůžovější.
Skutečně je tomu přesně tak. Čínské restaurace v U.S.A. jsou velice levné podniky s výbornou kuchyní. Cenová úrověň v podobných podnicích je buď naprosto shodná s ostatními restauracemi nebo nižší. Na rozdíl od ostatních podniků zde jsou většinou v ceně zahrnuty základní nápoje (čaj a ledová voda) případně i polévka ap. A tak potom skutečně není pochyb o cenové výhodnosti podobných podniků. Doporučuji vyzkoušet!
No a jelikož popisuji čínské podniky v U.S.A., zemi fast-food -u, nesmím zapomenou zmínit, že i tyto podniky jsou zde naprostou běžností. Lidě jí přímo tam nebo si nosí čínské dobroty domů. Příprava jídla v tomto případě netrvá více než 5 minut. Cenově se však čínské jídelny od restaurací příliš neliší.
Telefonní poplatky
Téma na poměrně dlouhou diskuzi. Ale nebojte, nebudu jej příliš rozvádět. Situaci v ČR předpokládám všichni znáte, a tak jen ve stručnosti popíši, jak to funguje zde.
Fyzické připojení telefonu zde provádí jedna jediná firma. To je tedy stejné, jako u nás. Ale to je také pravděpodobně vše, co se shoduje. Zbytek je již zcela odlišný příběh.
Hovory jsou zde děleny do čtyřech pásem–lokální, regionální, dálkové a mezinárodní. Je zcela na volbě každého majitele telefonu, komu svěří poskytování služeb v daném pásmu. Jiná společnost může provádět spojování (a účtování) hovorů v jednom pásmu, zatímco pro jiné lze mít jinou společnost. No a právě tady začíná kouzlo konkurence.
My jsme ponechali lokální a regionální hovory na monopolním poskytovateli drátů, pro dálkové a mezinárodní hovory máme jinou společnost. A výsledek? Za lokální hovory platíme 10 centů za hovor. Nezáleží na délce. Lze na telefonu viset hodiny a je to stále 10 centů. Tato cena však platí pouze pro prvních 20 hovorů. Pro dalších 20 je poskytována automatická sleva 40%! A pro každý hovor nad počet 40 je sleva 60%! Zkuste si to přepočítat přes kurz a zjistíte, že i v nominální hodnotě je tu telefonování podstatně levnější záležitostí než u nás. Natož pak při zohlednění příjmů, které rozhodně nejsou pouhým přepočtem přes kurz.
A mezinárodní hovory? To je podobná písnička, jenom ne tak výrazná. Za hovor do ČR platíme 60 centů za minutu. Množstevní slevy nejsou, ale každou chvíli lze čekat telefonát od jiné společnosti, která vám nabízí různé výhody, pokud přejdete k nim. Na to je však již třeba dát pozor, protože první pohled může leckdy být matoucí. Necháte se přepnout a později zjistíte, že to byla pěkná blbost? Žádný problém. Zavoláte jim, že vám nesdělili úplné informace, že nejste spokojeni a že s nimi nechcete již nikdy více mít nic dočinění. A rázem jste přepojeni zpět k původní společnosti, která navíc ještě s radostí za opětovné připojení za vás zaplatí přepojovací poplatek „drátové“ společnosti.
Voláte do zahraničí, mluvíte dvě tři minuty s někým a nepodaří se vám zastihnout požadovanou osobu? Zavolejte ihned po té vaši společnost pro mezinárodní hovory, vysvětlete, že jste vůbec nemluvili s tím, s kým jste chtěli, a hovor je zrušen, nic neplatíte. Ne, opravdu nepřeháním, opravdu to tak funguje! A celá domluva netrvá více než minutu.
Nedávno jsem poslouchal pořead na CNN věnovaný problematice telefonování a zjistil jsem, že tu mají velmi závažný problém. Telefonní poplatky po několik posledních let neustále padají a lidé tak tráví více a více času telefonováním. A považují to za problém. No vidíte, aspoň se neutelefonujeme!
Mobilní telefony
Mobilní telefony jsou velmi zajímavou záležitostí pro srovnání U.S.A. a ČR (či Evropy celé). Mobilní telefony nejsou v U.S.A. zdaleka tak populární jako u nás. Jen velmi málo lidí je skutečně má, ještě méně pak pro soukromé účely.
Podstatně rozšířenější jsou zde pagery (u nás Operátor). Je-li něco nutného, pošle se dotyčnému zpráva právě na pager a on se pak co nejdříve ozve zpět.
To vede k tomu, že nepotkáte takové spousty lidí jako u nás chodící po ulici s mobilem v ruce a vytrubující do celého světa mnohdy ne zrovna veřejné věci. Ještě tak uvidíte lidi v autě používající autotelefon.
A jak je to zde s pokrytím? Taky zajímavé. Celá síť mobilních telefonů zde je analogová–tzv. cellular phones. Teprve v poslední době zde budují digitální síť. Pokryta jsou pouze velká města a jejich nejbližší okolí. Tak v tomto jsme rozhodně dále.
Jak roztlačit automobil
Tak toto je spíše jenom taková perlička, kterou zde lze také shlédnout. Nejede Vám Váš miláček? Stačí říci sousedovi, který vlastní poněkuj větší automobil, nejlépe tzv. ‚truck‘ s náhonem na všechny čtyři a je to. Soused se ze zadu opatrně přiblíží k nemocnému automobilu, až se oba na vzájem dotýkají. Pak pořádně šlápne na plyn a auto ve předu je roztlačeno! Ono vůbec roztláčet auto s automatickou převodovkou, tedy bez spojky (správněji s automatickou spojkou), je docela zábava.
Alkohol
Alkohol je v U.S.A. zajímavá věc. Samozřejmě, že tu existuje, samozřejmě, že tu existují hospody a v nich se podává alkohol. Také zde samozřejmě lze alkohol zakoupit v prodejně a pak jej konzumovat doma. Toto všechno by se mohlo na první pohled zdát stejné, ale není.
Navíc se o těchto rozdílech nedá psát úplně všeobecně, protože se údaje liší stát os státu. A tak pokud zde budu něco jmenovat konkrétně, pak to platí pro stát New York. Pro jiné státy to může být stejné, nebo taky úplně jiné.
Věková hranice pro požívání alkoholu, kterí je u nás 18 let, je zde povětšinou let 21. Vyplývá z toho, že mládež nepije? Vůbec ne! Jen to má těžší. Občas se věk kontroluje již při vstupu do podniku, mnohdy pak při objednávání. Kdykoli má obsluha nejistotu, zda je osoba způsobilá, nechá si ukázat doklady. Děje se to docela často a tak má mládež těžké časy. V krajnosti to vede až k tomu, že se občas dělají „pařící“ výlety ko Kanady (cca 40–80 km z Buffala, záleží, kam se jede), kde je věková hranice stejná jako u nás, tedy 18 let.
V obchodě alkohol zakoupit lze, ale ne tak, jak u nás. Běžné samoobsluhy vedou takmaximálně pivo! Pro cokoli tvrdšího se musí do speciálního obchodu s alkoholem. A i v té samošce po Vás mnohdy budou chtít doklad, že už jste dovršili oněch 21 let. Stává se to docela často–záleží, jak moc čerstvě je člověk oholen. Obchodlů s „nápoji“ tu je však dostatek a výběr je vskutku skvělý. Za povšimnutí rovněž stojí fakt, že v těchto podnicích se nákup balí do papírových pytlů, aby na veřejnosti nikdo neviděl, co že je uvnitř.
Víno tu mají dobré–jak bílé, tak i červené. A o pivu asi psát nemusím, to je myslím všeobecně známý fakt, že jej tady prostě neumí uvařit. Točené pak samozřejmě nemá pěnu, nebo maximálně náznak. Ale to má své výhody–nemohou točit pod míru! Po nějakém čase se na některé vybrané značky dá i zvyknout a člověk nemá permanentně ten pocit, že pije limonádu.
Strava
Myslím, že americký způsob stravování je u nás dosti proslulý na to, nrž abych s jeho popisem ztrácel příliš času. Zmiňuji se o tom spíše pro úplnost. Ano, je to úplná pravda. V Americe se skutečně sní neskutečné množství Fast Foodu. Různé hamburgery, hot dogy, sandwiche, pizza a podobné záležitosti tvoří hlavní část denní stravy Američana. To však vůbec neznamená, že by neznali nic jiného. Hlavní jídlo dne je zde až večer po práci, nikoli v poledne jako u nás. Proto se v poledne nezatěžují s nicím super. Zato večer se pak nadlabou nějaké velké dobroty a to dosti pořádně, ať již doma nebo v restauraci. Americké porce jsou skutečně poctivé a sníst vše je mnohdy nemožné. Ale i na to jsou tu připraveni. Prostě na požádání zbytek jídla zabalí a člověk si to může někdy později vklidu dojíst doma, když už je v žaludku zase místo.
Ojeté automobily
Ojetý automobil, to je pravděpodobně první starost každého, kdo přijede do USA na delší dobu. Bez auta se tu skutečně nedá žít a jen těžko se to vysvětluje. Nevěříte? Přijeďte si to vyzkoušet. Skoro žádná hromadná doprava, minimum chodníků, cyklista na silnici je tu považován za exota ap.
Ale na druhou stranu není pořízení ojetého vozidla zas tak velký problém. Jsou podstatně levnější než u nás a je spíše potřeba si vybrat, než shánět. Velkým rozhodnutím je, zda koupit na inzerát od soukromé osoby nebo z bazaru nebo přímo od dealera, který kromě nových aut prodává i ojetá auta stejné značky.
Soukromníci přijdou levněji, ale člověk riskuje, že koupí totální žďorp. To lze trošku kompenzovat návštěvou mechanika ještě před koupí auta. Tato technika se všude vřele doporučuje, ale zas tak se moc nepraktikuje. Ale aspoň se chce vlastníka zeptat, zda nemá něco proti. Podle reakce se dá také hodně poznat. Pokud se z toho začne vykrucovat nebo nabízet nižší cenu, pokud se nepojede na kontrolu, RUCE PRYČ! Vím co říkám. Pak za opravy zaplatíte podstatně více, než majitel slevil. On určitě není takový dobrák, že vám chce koupi auta zpříjemnit.
Jak v bazaru, tak u dealera dostanete na koupené auto záruku. Její délka je závislá na stáří auta a na najetých mílích. Pohybuje se od jednoho do šesti měsíců. Ale znáte to, stejně se něco podělá jeden den po záruce.
Univerzitní knihovny
Nemohu zobecňovat až příliš, protože jsem byl pouze v jedné.Ale co jsem tak slyšel, tak rozhodně ne v té nejlepší. A výsledek? Byl jsem naprosto unešen. Vpodstatě stejný prostor, jako celá VŠE (bez jižního města) je knihovna.Všude knížky a samé knížky. K dispozici jsou počítače, kde si najdete, co vás zajímá a počítač vám sdělí, do kterého patra máte jít a ve které polici hledat. Tam si můžete knížku fyzicky najít, prohlédnout a usoudit, co s ní. Lze také studovat przenčně. Jsou tam nachystané stolečky s lampičkou nebo dokonce malé zavírací místnosti, kam se lze zavřít a dřít. Když už jste jednou u správné police, je taky mnohem jednodušší se podívat, jaké podobné knihy jdou k dispozici. Skutečně jsem byl unešen a z tohoto pohledu to musí být radost studovat. O materiály rozhodně není nouze.
Internet
Internet je v USA o něčem jiném. Internetový přístup mají vpodstatě všechny společnosti a také valná většina domácností. Chcete najít nějakou informaci? Chcete si na Internetu zanakupovat? Chcete zjistit, proč je telefonní účet vyšší, než jste čekali? A spousta dalších otázek. To vše lze na Internetu najít. Elektronické obchodování je díky rozšířenosti a dostupnosti Internetu velice rozšířené a společnosti, které ještě tuto alternativu nenabízí rychle zjišťují, že jestli tak neučiní okamžitě, tak jim ujede vlak a mohou to zabalit. Také většina společností má na Internetu implementovaný zákaznický servis. Kromě vytočení telefonního čísla a ústního domlouvání lze prostě najít příslušnou Internetovou stránku. podívat se, zda daný dotaz není v kolonce „Časté otázky a odpovědi na ně“ a pokud ne, pak odeslat vlastní dotaz s e-mailovým kontaktem. Odpověď zpravidla přijde téměř obratem.
Lze nalézt i informace o programech kin a divadel, informace kam jet na čundr či raft, kde se co děje ap. Také lze po Internetu levně telefonovat. Možnosti jsou skutečně nekonečné.
A proč že je Internet tak rozšířený i v domácnostech? Proč ne? Je v tom spousta výhod a je to skoro zadarmo. Měsíční poplatek za Internetové připojení se pohybuje od $12 do $20 podle úrovně dodatečně nabízených služeb. Ale to je vše. Víc už se neplatí ani krejcar. Internetový provider vám dá k dispozici 800 číslo, kde za spojení platí on a ne vy a je to. Ať visíte na lince hodinu měsíčně nebo se vůbec neodpojíte, je to pořád jen stejný fixní poplatek. Také dodatečná telefonní linka do domácnosti, aby Internetem nebyl blokován telefon, je jen otázkou jednoho telefonního hovoru a pak pár minut strávených s technikem, který se vás přijde zeptat, kde že má být dodatečná zásuvka. Není to úplně zadarmo, ale poplatek je tak malý, že při větším využívání Internetu rozhodně stojí za to. Internetové připojení také nabízí společnosti kabelových televizí, kdy je pak přenos podstatně rychlejší. Měsíční poplatky jsou zhruba stejné, jen je třeba koupit speciální modem v ceně kolem $50.
Yes, it’s easy like that…
Nahrávání ...
