Máte volno mezi přednáškami a přitom s vámi nechce jít nikdo do hospůdky? Nebo vám snad došly peníze, či máte konzumaci alkoholu zakázanou od lékaře? Nevadí. Zkuste se projít po Žižkově a možná objevíte netušené. Zdejší domy a jejich zákoutí vždy byly prodchnuty tragédiemi i radostmi nejnižších stavů, krátká, ale o to živější historie dala této čtvrti nezaměnitelné fluidum, jež vynikne zejména při večerních procházkách jejími ulicemi.
Máte volno mezi přednáškami a přitom s vámi nechce jít nikdo do hospůdky? Nebo vám snad došly peníze, či máte konzumaci alkoholu zakázanou od lékaře? Nevadí. Zkuste se projít po Žižkově a možná objevíte netušené. Zdejší domy a jejich zákoutí vždy byly prodchnuty tragédiemi i radostmi nejnižších stavů, krátká, ale o to živější historie dala této čtvrti nezaměnitelné fluidum, jež vynikne zejména při večerních procházkách jejími ulicemi. V této rubrice budeme upozorňovat na více i méně nápadné, vždy však pozoruhodné žižkovské stavby. Seznámíme vás s jejich historií, dozvíte se zajímavosti, jež při pouhém chození okolo zůstávají skryty.
… a navštiv kostel svatého Prokopa
Je přirozené, že začínáme touto dominantou, tyčící se nad Sladkovského náměstím. K této stavbě snad není potřeba popisovat cestu, stačí vystoupit na tramvajové zastávce Lipanská nebo se vydat po kolejích z Husinecké nahoru. Ale to velmi dobře víte.
Základní kámen kostela byl položen v roce 1899 při oslavách půlstoletí panování císaře Františka Josefa I. Plány vypracoval architekt Josef Mocker a stavbu po jeho smrti dokončil architekt František Mikš. Na velké církevní slavnosti za účasti arcibiskupa Lva Skrbenského ze Hříště a arcivévody Karla Habsburského byl kostel 27. září 1903 slavnostně zasvěcen svatému Prokopu. V kostele se dodnes uchovává jako relikvie zlomek opatské hole a články prstu pravé ruky světce. Výjevy ze života sv. Prokopa zobrazil na křídlech hlavního oltáře malíř Václav Klusáček, uprostřed archy stojí sochy sv. Prokopa a slovanských věrozvěstů od sochaře Zálešáka. V presbytáři kostela je umístěn barokní obraz sv. Václava, který namaloval kolem roku 1643 Karel Škréta. Kostelní spolek stavbou vyčerpal své jmění a obrátil se na veřejnost s prosbou o pomoc při výzdobě interiéru. Vzácný obraz (zmíněný sv. Václav) darovali benediktini z Emauz (aniž by měli ponětí o jeho ceně), darem získal kostel i křišťálový lustr z paláce knížete Auersperga nebo barevná okna s figurálními výjevy, věnovaná místními katolickými rodinami. Realizaci okna sv. Prokopa podle kartonu Cyrila Boudy překazila druhá světová válka a následující období nepřející církvi.
Varhany na kůru postavil Emanuel Štěpán Petr, který měl svou dílnu v prvním patře Bezovky. Nad hlavním vstupem do chrámu se tyčí věž vysoká až po špici kříže přes 72 metrů. Zdejší zvony byly zabaveny za první a posléze i za druhé světové války.
