Na říjnovém semináři organizace JDI, která sdružuje studenty
diplomatických oborů na VŠE, vystoupil bývalý velvyslanec Karel Kovanda.
Věnoval se situaci ve Rwandě a popisoval, jak OSN reagovala, když se
dozvěděla o genocidě v této zemi.
Uvolněnou atmosféru v zasedací místnosti Akademického klubu ještě
umocnil pan Kovanda, když svou přednášku zahájil slovy: „Všichni jsou
už po večeři? Tak to jste na tom líp než já“. Téma diskuze se točilo
kolem uzavírání úspěšných dohod v multilaterální diplomacii, se
zaměřením na Rwandu a Kosovo. I když pan ex-velvyslanec chvílemi odbíhal
od tématu, všechny posluchače zaujal svým rozeným vypravěčským projevem
a gestikulací, kdy ochotně demonstroval svá slova výraznými
pohyby rukou.
Na úvod seznámil studenty s fungováním Rady bezpečnosti – jak
s její formální, tak i neformální stránkou. K všeobecným faktům
přidal i pár osobních zkušeností, například objasnil, jak funguje
přijímání návrhů, které se řídí podle pravidla „kdo dá první
papír (s návrhem) na stůl, vyhrává“. Dodal také, že diplomatovy
zkušenosti jsou užitečné maximálně čtyři roky po skončení ve funkci,
sdílení informací po delší době je „jako vyčichlé pivo“. Svůj
monolog prokládal profesorskými otázkami o základních informacích o NATO
a OSN a udržoval tak posluchače ve střehu.
V diskuzi studenty zajímal postoj OSN v době, kdy se organizace
dozvěděla o genocidě ve Rwandě. Po pár větách pan Kovanda přiznal, že
sama Rada bezpečnosti si týdny nevěděla se vzniklou situací rady,
projednávaly se dva návrhy najednou, což nebylo obvyklé. Vysvětlil také
postoje států a stálých členů rady (kde zasedal i Rwanďan – ten
podporoval vládu své země, která se útoků dopustila) a jak fungovalo (a
stále funguje) slovíčkaření při draftingu rozhodnutí a rezolucí.
Také dodal, že taktiky vyjednávání v dnešní diplomacii se od
devadesátých let se moc nezměnily, podle jeho názoru se ale dnes „spíše
více vyjednává a méně používá dýky a jedu“. Základem je vždy
odhadnout postoj protistrany, aby ve výsledku ani jeden z účastníků
jednání nedosáhl maximální spokojenosti.
Padl i dotaz o vývoji politiky EU v budoucnosti, pan Kovanda považuje za
základ úspěchu pokračování ve vyjednávání s Blízkým východem.
Trochu nelichotivě se vyjádřil o stylu vedení nynější šéfky
zahraniční politiky EU Catherine Ashton, ve kterém žádné velké úspěchy
nevidí. Podle jeho názoru evropská politika může existovat jen v těch
otázkách, na kterých se jednomyslně shodne.
Díky osobní zkušenosti pana ex-velvyslance z jednání Rady bezpečnosti
a NATO si účastnící mohli si udělat obrázek o tom, jak to (ne)chodí
v multilaterální diplomacii.
Karel Kovanda byl v letech 1993–1997 velvyslancem ČR u OSN a v letech
1998–2005 působil jako velvyslanec ČR u NATO. Také velkou mírou
zasloužil o křeslo České republiky v Radě bezpečnosti, které naše
země nakonec získala na úkor Běloruska.
Foto: JDI
ČTĚTE TAKÉ:
