DISKUZE: Škola se nám mění pod nohama. Co se má dít v příštích letech?

14. 6. 2010 | | Názory, Zprávy ze školy

Vysoké školství v Česku se pomalu, ale jistě ubírá jiným směrem.
Obtížnější přechod z bakaláře na magistra či větší důraz na praxi
jsou mezi nejvýraznějšími změnami, které především mladší studenti
ještě pravděpodobně pocítí na vlastní kůži. Zapojte se do debaty
o tom, jak má vypadat dlouhodobý záměr Vysoké školy ekonomické.

University of Phoenix je jednou z největších amerických univerzit.
Jedná se o soukromou školu, pro kterou je prioritou nabídnout takové
vzdělání, které bude na trhu uplatnitelné. Aby si vydělala na chleba,
musí se také daleko víc propagovat než neziskové univerzity. Podle
připravovaného dlouhodobého záměru (DZ) se bude muset i VŠE vydat tímto
směrem. Potenciálních studentů ubývá, proto na kvalitě skutečné
i vnímané bude záležet, zda si VŠE dokáže udržet objem studentů,
který učí nyní. Výsledkem změn příštích let pak bude jakási
„dvoukomorová“ VŠE podpořená větším zviditelněním školy v ČR
i zahraničí.

Do první komory by se dal umístit požadavek v DZ na vytvoření elitních
magisterských a doktorandských programů či intenzivnější spolupráce se
zahraničím. Do druhé pak vytváření profesně orientovaných
bakalářských programů, u kterých se bude předpokládat zapojení do
pracovního procesu po ukončení bakalářského stupně studia.
„Elitnější“ magisterské či doktorské studium vychází z očekávané
změny propustnosti mezi bakalářským a magisterským oborem. Stejný počet
magistrů jako bakalářů by neproplatilo škole Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Kvůli tomu tak škola kromě
„akademického“ bakaláře plánuje, aby se zamezilo úbytku studentů,
zavést právě „profesně orientovaného“ bakaláře.

„Nadkomorovou“ záležitost pak zahrnuje například oblast propagace
školy doma i v zahraničí, intenzivnější spolupráce se zahraničními
univerzitami či větší zapojení praxe během výuky. Za účelem
internacionalizace školy by se fakulty měly snažit například nabídnout
více cizojazyčných oborů či poskytnou dostatečnou motivaci učitelům,
kteří výuku v cizím jazyce připravují. DZ také zmiňuje požadavek
vyššího podílu výuk, které by směřovaly k nějakému certifikátu.
Cílem je, aby padesát procent magistrů či všichni ti, kdo studují
v cizím jazyce, mohli vyjet do zahraničí. Dle DZ by škola ráda zapojila do
výuky více odborníků z praxe.

Současný návrh dlouhodobého záměru VŠE by měl senát dále
projednávat 14. června na výjezdním zasedání v Jindřichově Hradci.
„DZ se v Jindřichově Hradci nebude schvalovat, to by mělo proběhnout až
v září, aby se případně stačily reflektovat připomínky senátorů a
případné požadavky ministerstva školství, které mohou přijít se změnou
vlády,“ komentuje současný vývoj studentský senátor Michal Bobek.

Co si myslíte o budoucnosti VŠE? Kde jsou silné a slabé stránky
VŠE? Má VŠE na to dělat vědu? Má na to, aby přilákala studenty ze
zahraničí kromě Slovenska? Co vám na předmětech chybí a co tam naopak
přebývá? Co si myslíte o celoškolsky povinném základě?

Sdělte akademickému senátu své postřehy, co by se dalo
v příštích letech na VŠE zlepšit.

Mohlo by tě zajímat: