Editorial: Březen 2005
NázoryDopravní podnik je zřejmě na jízdní řády svých mimořádných spojů velmi pyšný. Aby se neokoukaly, uspořádal jen kratičkou expozici u příležitosti výluky kvůli vodě ve Vodičkově. Studenti navzdory dopravním strastem do školy povětšinou dorazili. Co do školy nedorazí, jsou finance na vědecké projekty. Vědecké bádání se nám stalo tématem měsíce.
Holky a kluci!
Sníh je sice mé oblíbené skupenství vody, ale tady vypadá nepatřičně. Do obličejů kolemjdoucích a kolem na zastávce stojících se vkrádá stín pohoršení. Ve vzduchu visí očekávání dopravního kolapsu. Jeden takový obzvlášť vydařený máme koneckonců za sebou. Dopravní podnik je zřejmě na jízdní řády svých mimořádných spojů velmi pyšný. Aby se neokoukaly, uspořádal jen kratičkou expozici u příležitosti výluky kvůli vodě ve Vodičkově. O co později po zahájení výluky je vyvěsil, o to dříve před jejím ukončením je zase uklidil.
Studenti navzdory dopravním strastem do školy povětšinou dorazili. Co do školy nedorazí, jsou finance na vědecké projekty. Vědecké bádání se nám stalo tématem měsíce. Trochu suché, pravda. Má ale co do činění s tím, zda bude naše akademická půda považována za nejtěžší gympl v Praze, nebo obhájí honosný název „University“. Dotuje-li někdo, případně vy sami, váš projekt „Můj život vysokoškoláka“, směrujete nejspíš své finanční toky přes bankovní účet. Banky se předhánějí, která lépe ušije studentům konto na míru. Zjišťovali jsme, jestli na nás spíš nešijou boudu.
Ušitá bouda neboli stan se může studentům VŠE hodit. Hlásí-li se na vedlejší specializaci Komerční komunikace, příslušná katedra jim noční kempování u Churchilla vřele doporučuje – kdo dřív přijde, ten studuje, co chce. Ostatní studují, co nechtějí. A noci u paty britského státníka jsou chladné. Prokřehlé prstíky kempující mládeže nejlépe zahřeje vždy horký čaj v menze. Nahlédli jsme pod pokličku (nejen) a ukuchtili jsme pro vás voňavou reportáž. Nechte si chutnat. A málem bych zapomněla: Šťastný nový semestr!