Erasmus v mnohých ohledech předčil má očekávání

Erasmus v mnohých ohledech předčil má očekávání

Protože se blíží termín pro podání přihlášek na pobyty
v zahraničí, rozhodl jsem se v třetím příspěvku shrnout vše, co vám
Erasmus může přinést. Nejsou to jen promile alkoholu v krvi, ale i plno
užitečných poznatků.

Už jenom to, že tyto řádky píšu právě já, je možná do jisté míry
trochu ironie. Původně jsem ani moc neplánoval odjet. Zpočátku jsem si
chtěl dokázat, že se na Erasmus dostanu. Poté se to změnilo ve zvědavost,
jaký že ten zahraniční pobyt vlastně je a co zajímavého mi to může
přinést. Moje původní přesvědčení bylo, že Erasmus není víceméně
k ničemu, jenom si trochu člověk procvičí jazyk(y) a popije s bandou
zahraničních studentů.

Minimálně v první části teze jsem se mýlil. Erasmus je k něčemu, a
to i v Berlíně, který je v podstatě za humny. Člověk vidí jiný styl
učení, jiný přístup studentů, více se diskutuje, hodiny jsou často
živější. To, co se člověk chce naučit, závisí hodně na disciplíně,
s jakou se kdo připravuje.

Na druhou stranu ale existuje nebezpečí, že se moc diskutuje a ve své
podstatě to je o ničem – jen omílání klišé. Kamarád z Liberce toto
nebezpečí vyjádřil tak, že učení v Dánsku i Anglii, kde strávil
dohromady dva roky, bylo zajímavé, ovšem staré dobré české drcení má
taky něco do sebe. Měl pocit, že mu chybí základy, které ho nikdo neučil.
Závěr z toho by mohl být, že rok či půl roku je akorát, delší doba
nemusí být vždy výhra. Já jsem nicméně vyhrál jackpot, protože
minimálně některé hodiny tady jsou mimořádně zajímavé.

Zajímavá je také jazyková stránka pobytu. Občas mám pocit, že se moje
angličtina od příjezdu zhoršila, na druhou stranu mám poprvé v životě
pocit, že dokážu vést konverzaci v němčině. Přijde mi, že zahraniční
pobyt je velmi dobrý na rozmluvení se či naučení se jazyka. Například
v mém případě, kdy studuji němčinu již velmi velmi dlouho, jde
o zúročení znalostí, které pasivně ovládám, ale nikdy jsem se je
nenaučil nějak prakticky využít.

V neposlední řadě jsem byl mile překvapen, že to nakonec jde na Erasmu
relativně dobře s relativně malým množstvím alkoholu. I když možná
hůře první měsíc, kdy je alkohol hlavní seznamovací prostředek. Ale
s trochou aktivity si člověk může zařídit čas podle chuti. Najdou se tu
lidé na (stolní) tenis, squash i na výlety do okolí. Zdá se tedy, že
zahraniční pobyt, alespoň co se týče Erasmu, je poměrně flexibilní. Jsou
tu studenti, kteří jsou každý týden v jiném městě, jiní jsou na
každé party, další se tu chtějí učit. Je na každém, jak si chce pobyt
zařídit ke své spokojenosti. Erasmus ale není zázrak, bez kterého by se
nedalo žít. Na druhou stranu je to mnohem lepší, než jsem dříve byl
ochoten připustit.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

heye-jensen-K45LGWZIw2Q-unsplash

Komentář: Studuješ a potřebuješ střechu nad hlavou? Začni šetřit na kauci a zapomeň na komfort!

Agendou kdejakého politika je dnes dostupnost bydlení. Kromě příspěvku na bydlení se ovšem studentů vůbec nedotkne. Dostupnost se stala spíše rétorickým nástrojem, jak naverbovat voliče. Studenti mají na výběr ze tří ne příliš komfortních variant, a to nájem, kolej nebo dojíždění. Po procesu privatizace nemovitostí, která v 90. letech rozdmýchala český vír bytového trhu, je...

Rozhovor Dvořák, Petr Dvořák, rektor

Petr Dvořák: VŠE bude mít vlastní AI, na volby proti Ševčíkovi si věřím

Jak ovlivní nástup umělé inteligence studium a bude VŠE kontrolovat její využívání? Proč sestavování celoškolského rozvrhu stále není digitalizováno? Co by dělal, kdyby ve volbách rektora prohrál se svým protikandidátem Miroslavem Ševčíkem? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali stávajícího rektora Vysoké školy ekonomické v Praze, docenta Petra Dvořáka, který se uchází...

iList_YouTube_Úvodní foto

Martin Pánek: Na Ukrajinu jsme vybrali 25 milionů. Naše kyseláče se vypijí za tři dny.

Co se stalo se stranou Svobodných a proč se spojili s SPD? Pomohou zkušenosti ze zahraničních výjezdů při práci v Evropském parlamentu? Jak se pomáhá Ukrajině tři roky od začátku invaze? Proč se liberálové v Česku hádají? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Martina Pánka, ředitele Institutu liberálních studií a absolventa...

ilist web

EDITORIAL: Jak jsme z iListu udělali médium pro 21. století

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, moji předchůdci měli příležitost pravidelně se na Vás obracet skrze úvodní slova tištěných čísel iListu. Já sám jsem takovou možnost neměl, poněvadž jsme po více než 25 letech jejich vydávání ukončili. Uplynulý akademický rok byl i proto plný změn, které si však krátké ohlédnutí rozhodně zaslouží. iList vznikl na konci minulého...