Únorové dvanácté Dny evropského filmu už patří minulosti. Bezprostředně po skončení pražské části letošního ročníku si s námi pohovořila ředitelka festivalového sekretariátu Eva Kačerová.
Únorové dvanácté Dny evropského filmu už patří minulosti. Bezprostředně po skončení pražské části letošního ročníku si s námi pohovořila ředitelka festivalového sekretariátu Eva Kačerová.
Jak jste spokojena s návštěvností? Roste zájem lidí o nekomerční evropskou filmovou tvorbu?
S návštěvností pražské části jsme velmi spokojeni – navzdory změně termínu konání festivalu přišlo téměř 12 tisíc diváků, což je srovnatelné s loňským ročníkem. Jsme moc rádi, že naši diváci se sami o Dny evropského filmu zajímají a umějí si je najít.
Viděla jste všechny promítané filmy?
Kdepak, jen pár titulů! Videokazety začaly chodit až dost pozdě, když už jsme nevěděli kam dřív skočit, a později v kině na to nikdy nemám nervy. Během projekce mě několikrát vyruší telefonát s něčím, co se musí ihned řešit.
Které snímky vás tedy zaujaly?
Z těch, co jsem viděla, se mi nejvíc líbili Revizoři a Příběh o uplakaném velbloudovi. Ten první proto, že mám ráda černé komedie, a tohle je velmi svěží černá komedie, a Velbloud proto, že to je nádherný přírodní příběh. Navíc mě fascinuje, že je to absolventský film.
Bylo obtížné filmy pro promítaní získat, nebo jste museli zájemce odmítat?
Náhodou to tak pěkně vyšlo, že každá z pořádajících zemí přivezla tolik filmů, že se všechny vešly do programu. Nechceme totiž festival nijak rozšiřovat. Od diváků víme, že jim tento zvládnutelný rozměr vyhovuje.
Filmy se pravděpodobně nedostanou do běžné distribuce, nebo se mýlím? Kde se tedy s nimi divák může ještě setkat?
Z letošního programu se v běžné distribuci objeví Revizoři, Příběh o uplakaném velbloudovi, Vodka lemon a Uprchlík. Každý rok také několik titulů z našeho programu zakoupí i Česká televize, tak uvidíme. A v kuloárech se proslýchá, že možná někdo koupí Jediné a jedinečné či Schultzeho chytlo blues. Jinak jsou ovšem bohužel evropské filmy k vidění většinou jen na festivalech a různých přehlídkách. Osvícených distributorů, kteří by ve větším množství kupovali evropské filmy, je velmi málo.
Jak probíhá tlumočení do sluchátek? Čte se vytištěný překlad, nebo se překládá naživo?
Žádný vytištěný překlad! V nejlepším případě dostane tlumočník předem k přípravě dialogovou listinu v originále a případně VHS. Někdy taky ani jedno z toho a „jede“ rovnou naostro. Však máme taky ty nejlepší tlumočníky, vlastně hlavně tlumočnice. Nejlepší z nejlepších. Hned tak něčeho se nezaleknou.
Myslíte už na příští ročník Dnů evropského filmu? Je něco, co byste chtěli změnit?
Jakmile skončí Dny evropského filmu v Brně a Ozvěny v Českých Budějovicích, Olomouci a Uherském Hradišti, budeme se snažit co nejrychleji „uklidit“ po letošním ročníku, což nás z celé práce baví úplně nejmíň. Pak si dáme krátkou dovolenou a teprve potom budeme dolovat z osvěžených hlav nějaké nové nápady. Ale jsme otevřeni i vašim nápadům, takže sem s nimi.
