V polovině dubna začal na Žižkově velký úklid. Lidé v zelených dresech se zničehonic začali objevovat úplně všude. Clean International vyrazil do chodeb s veškerou dostupnou technikou. K vidění byly teleskopické smetáky, stěrky mnoha funkcí, kyblíky mnoha tvarů a barev.
V polovině dubna začal na Žižkově velký úklid. Lidé v zelených dresech se zničehonic začali objevovat úplně všude. Clean International vyrazil do chodeb s veškerou dostupnou technikou. K vidění byly teleskopické smetáky, stěrky mnoha funkcí, kyblíky mnoha tvarů a barev.
Jarní úklid je zcela jistě důležitá věc, pomyslel jsem si, brzy mi ale začalo být nějak divné, že se pulírují pouze některé úseky, přesněji trasa začínající u vstupu do Nové budovy směrem k Nové aule a odtud dále směr menza. Zvláště komicky působili „zelení mužíčci“ čistící několikametrovými stěrkami vykachlíčkované stěny na schodech do menzy. Člověk by musel měřit aspoň 3,5 m a mít s sebou baterku, aby mohl nějak ocenit výsledek práce čističů.
Když jsem pak v pátek 12. dubna viděl kolem obrubníku seřezaný břečťan u přístupové cesty k Nové budově, došlo mi, že autorem zřejmě není žádný podnapilý řidič nutně velmi odolného vozidla, ale že je za tím vším něco hlubšího.
Školní ochranka, kterou jsem za celou dobu svého studia neviděl v jiné poloze, než sedící (spící?), poletovala kolem vrátnice, jako kdyby na náš ústav měla za chvíli zaútočit Al-Káida.
A on to byl Verheugen, na ja. Že by se tato přední osobnost EU měla objevit v Praze, se vědělo už delší dobu. Jak ale zajistit, aby zavítal na naši alma mater? Doktorát by mohla být celkem dobrá záminka.
Jenom mi stále nejde do hlavy, kde náš ústav tak rychle získal všechnu tu zeleň, která se na ty dvě hodiny objevila v přízemí Nové budovy a Nové aule – patrně outsourcing. Inu, VŠEchno jak za Potěmkina.
