Pokud studenti dokončí na Fakultě mezinárodních vztahů bakalářské
studium v řádném termínu, nemusí se o přijetí na navazující
magisterský program obávat. Přijímací řízení je jim prominuto. Takový
luxus je zcela jistě příjemný a FMV ho mohou závidět mnozí kolegové
z ostatních škol a fakult, kteří takové štěstí nemají. Dosud se na FMV
vše odbylo velmi rychle, snadno a zdarma. Stačilo po dokončení bakaláře
navštívit svou studijní referentku, vyplnit jednoduchý formulář a na
místě jste se stali studentem navazujícího magisterského programu. Pro
studenty, počínaje těmi, kteří končí bakalářské studium letos
v červnu, však vedení fakulty připravilo nepříjemné překvapení.
Přijímací řízení se sice naštěstí úspěšným absolventům nadále
promíjí, nově je však třeba podat prostřednictvím ISIS do 25. dubna
elektronickou přihlášku, s čímž souvisí poplatek ve výši 580 korun.
Vedení fakulty argumentuje tím, že muselo reagovat na stížnosti uchazečů
z jiných škol a fakult. Těm totiž vadilo, že jsou oproti studentům
hlásícím se z FMV údajně znevýhodňováni právě nutností platit
poplatek a podat přihlášku již v dubnu.
Se sjednocením termínů pro podání přihlášek lze zajisté souhlasit.
Proč by také měli mít studenti FMV více času na rozhodování než
ostatní? V případě poplatku za přijímací řízení je však argument
rovných příležitostí zcela nesmyslný. Pokud student přichází odjinud,
vznikají škole nemalé náklady. Testy pro přijímací řízení je třeba
vymyslet, vytisknout, dohlížet při jejich vyplňování, opravit je,
vyhodnotit a přijaté uchazeče zanést do systému ISIS. To vše vykonávají
pracovníci fakulty, případně školy. FMV také vyblokuje pro přijímací
řízení místnosti a musí zaplatit za rozesílání pozvánek či oznámení
o přijetí nebo nepřijetí. Jaké jsou oproti tomu náklady za
„převedení“ stávajícího studenta fakulty studijní referentkou do
navazujícího magisterského programu? Ano, správně. Limitně se blíží
nule. Z jakého důvodu se tedy fakulta nebránila stížnostem ze strany
uchazečů „zvenčí“?
Při odpovědi na tuto otázku pomůže trocha matematiky. Na FMV bývá
přijato do jednoho ročníku kolem tisícovky lidí. Poplatek za jednu
přihlášku činí 580 korun. I kdybychom počítali patnáctiprocentní
„úmrtnost“ na bakalářském studiu, bude celkový přírůstek na účtu
Fakulty mezinárodních vztahů atakovat hranici půl milionu korun. A to není
málo. Logicky se tedy ptám, proč mám platit za něco, co nespotřebovávám?
Kde skončí peníze, které takto fakulta vybere? Zbude i na odměny toho, kdo
způsob, jak je dostat z kapes studentů, vymyslel, nebo půjdou v plné
výši na zkvalitnění podmínek studia? Velmi pravděpodobně vedení FMV
křivdím, ale nikdo se nesmí divit, že při současné situaci v našem
státě mi na mysl přišly i takovéto otázky.
