Na konci úspěšné akademické pouti každého studenta je diplom s jeho jménem a titulem. Pak už vyráží do reality života. Jak ale vypadají jeho první kroky z perspektivy byrokrata? Posledním dnem, kdy jste ještě oprávněni nechat se oslovovat „studente“, je den složení poslední státnice. Jestliže obhajujete diplomovou práci později – odděleně od státnic, pak je posledním studijním dnem tento, nikoliv až den promocí.
Na konci úspěšné akademické pouti každého studenta je diplom s jeho jménem a titulem. Pak už vyráží do reality života. Jak ale vypadají jeho první kroky z perspektivy byrokrata?
Posledním dnem, kdy jste ještě oprávněni nechat se oslovovat „studente“, je den složení poslední státnice. Jestliže obhajujete diplomovou práci později – odděleně od státnic, pak je posledním studijním dnem tento, nikoliv až den promocí. Ty jsou už „jen“ slavnostním aktem předávání vysokoškolských diplomů, doprovázeného vzlykotem dojatých maminek, babiček, pedagogů.
V den, následující po ukončení studia, se budíte nejen s bolavou hlavou, ale také s nový pocitem odpovědnosti za své zdravotní a sociální pojištění. Novopečený inženýr má ze zákona oznamovací povinnost vůči své zdravotní pojišťovně – jakoukoliv změnu a tedy i fakt, že přestává být osobou, za kterou za něj pojistné platí stát, tam musí včas nahlásit. Jak říká doc. Chvátalová z katedry podnikového a evropského práva, za studenta, který dokončil školu, platí stát zdravotní pojištění do konce kalendářního měsíce, ve kterém studium řádně ukončil, a ještě jeden následující kalendářní měsíc (to ovšem neplatí, pokud celý tento měsíc má nárok na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti nebo vykonává vymezenou výdělečnou činnost, např. podniká, je zaměstnán v rozsahu, který zakládá účast v nemocenském pojištění aj.). Pak už musí částku 837 korun (tj. 13,5 % z minimální mzdy) platit měsíčně ze svého jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Zdravotní pojištění je totiž povinné a odklad splátky nic nevyřeší, naopak pojišťovna si naúčtuje penále. Sociální pojištění (nemocenské a důchodové) nemusí platit osoba, která nevydělává.
Ten, kdo nastoupí do zaměstnání, řeší už povinnosti zdravotního a sociálního pojištění v účtárně svého zaměstnavatele a ten, který začne podnikat, musí veškeré povinnosti plnit sám. V obou případech však nesmí zapomenout na ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně (tu má podnikatel sám a zaměstnanec v případě, že tak neprovedl zaměstnavatel). Podnikatel musí oznámit zahájení podnikání také okresní správě sociálního zabezpečení. Formuláře pro sociální a zdravotní pojištění jsou k dispozici na internetu. Jako potvrzení, že jste studium opravdu ukončili, slouží formulář, který je k vyzvednutí u studijní referentky.
Jiná je situace pro toho, kdo zaměstnání nemá. Buď můžete hledat práci sami nebo s pomocí úřadu práce. Výhodou registrace na „pracáku“ je to, že za vás zdravotní pojištění platí opět stát. Čas, kdy jste vedeni jako uchazeč o zaměstnání, se také ve vymezeném rozsahu započítává jako náhradní doba do celkových odpracovaných let – to je pak důležité pro výpočet důchodu. Jak uvedla Judr. Špinarová z Úřadu práce pro Prahu 3, registrovaný dostává první tři měsíce 50% z částky životního minima 4100 korun a další tři měsíce obdrží 40% životního minima. Po šesti měsících pracovní úřad přestává vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Delší výplata je možná jen v případě rekvalifikace, ta se ale absolventů zřejmě týkat nebude. Také se můžete obrátit s žádostí o peněžitou dávku sociální péče na příslušný pověřený obecní úřad (zpravidla tzv. humanitární odbor obecního úřadu). Ten přezkoumá vaši sociální situaci a případně rozhodne o doplatku až do výše životního minima.
