Kdysi, z pohledu dnešního páťáka vlastně dávno, jsem při prvních návštěvách menzy zažil překvapení. Nebylo kupodivu způsobené „kvalitou“ pokrmů, přidělovaných personálem vyvařovny na Jižním městě, ale reakcí spolukonzumentů na prosté přání: „Dobrou chuť.“ Obdobně vytřeštěným pohledy mne počastovali kolegové v menze i tehdy, když jsem se ptal, je li místo u stolu volné.
Kdysi, z pohledu dnešního páťáka vlastně dávno, jsem při prvních návštěvách menzy zažil překvapení. Nebylo kupodivu způsobené „kvalitou“ pokrmů, přidělovaných personálem vyvařovny na Jižním městě, ale reakcí spolukonzumentů na prosté přání: „Dobrou chuť.“ Uznávám, při pohledu na obsah talíře se mohlo zdát nepatřičné, ale zvyk je železná košile. Obdobně vytřeštěným pohledy mne počastovali kolegové v menze i tehdy, když jsem se ptal, je li místo u stolu volné. Zatím co v putyce šesté cenové většinou i notně podroušený štamgast reaguje alespoň neutrálním zabručením, ekonomové zřejmě pokládali otázku i odpověď za neekonomický energetický výdej a jen vyděšeně zírali.
Asi po měsíci se mé dilema zda komunikovat, či ne vyřešilo víceméně samo. Začal jsem do menzy chodit v průběhu přednášek z podnikovky a přednášek obdobné zajímavost. Zabil jsem tak dvě mušky jedním vrzem–v jídelně nebyla obligátní fronta, navíc byly i volné stoly a co bylo nejlepší, odpadla část nudy na zmíněných přednáškách . No uznávám, na jedné straně slušné chování u stolu, na straně druhé neslušně utíkám z hodin, ale ono se to vážně nedalo vydržet.
Jenže, co když ti nebožáci v menze byli poctiví studenti a jejich imunita vůči otvírání úst za účelem jiným, než konzumačním byla známkou vyčerpání po obdobně záživných hodinách ? Nevím, tehdy jsem se zapomněl optat, ale asi by mi stejně neodpověděli.
Pokud vás v menze nikdy nikdo něčím podobným nevyvedl z míry, nedivte se. Každý si časem zvykne. I já jdu s dobou, na volné místo se v menze už pár let neptám a dobrou chuť přeju pouze lidem, které znám.
Martin ´Levis´ Leiss
