Jít do politiky je odvaha, říká europoslanec Jiří Havel
Kariéra, RozhovoryPřed zrušenými předčasnými volbami proslul v médiích fotografií,
kde v pokleku podává mladému metači vajec růži. Docent ekonomie,
někdejší vicepremiér pro ekonomiku, autor volebních programů ČSSD a
europoslanec Jiří Havel je přesvědčen, že studentům ekonomie schází
především matematika.
Angela Merkelová a Nikolas Sarkozy vytvořili před pár dny plán
„ekonomické vlády“, který má harmonizovat fiskální a sociální
oblast. Co od něj očekáváte?
Především vyrovnání handicapu vůči USA. Když se stane cosi
v Americe, z pracovny prezidenta může být dána odpověď na ekonomický
problém v řádu dnů a někdy dokonce hodin. Evropa je těžkopádnější,
proto potřebuje flexibilitu. Tak chápu projekt „ekonomické vlády“,
který ale dosud není příliš konkrétní.
Myslíte, že prohloubení integrace a sladění dalších politik
může být prevencí proti návratu dluhové krize? Dluhový
mechanismus, včetně pomoci, ale i sankcí, by měl být předstupněm
„ekonomické vlády“.
Jste tedy pro prohloubení integrace? Očekával bych, že jako člen
eurooptimistické frakce evropských socialistů budete pro.
Prohloubení integrace ekonomicky nemá alternativu. Kromě dezintegrace
samozřejmě. My jsme na půli cesty a krize jasně ukázala, že tam nemůžeme
dále zůstat.
Zeptám se tedy ještě jinak. Jste přesvědčen o potřebě
životaschopnosti eura?
Zatím nikdo vážně euro nechtěl zrušit. A jsou zájemci o vstup do
eurozóny.
Problémy s prodejem dluhopisů některých členů eurozóny ale
zatím příliš neustávají. Úroky se drží vysoko.
Ale problémy přece měly i evropské státy bez eura. Věříte otřesené
libře? Rumunskému lei? Nedávno byl v hlubší krizi dolar a předpovídal se
jeho pád. Svízelné momenty zažívají všechny měny a euro už má nyní
krizový mechanismus. Trhy se postupně zklidňují.
Důvěřujeme teoretikům bez praxe
V politice působíte přes dvacet let, posledních pět v té
nejvyšší. Proč jste se jako ekonom rozhodl opustit bezpečné území
pozitivní ekonomie a vrhl se do normativní aktivní politiky?
Znám spoustu kolegů, kteří o hospodářské politice plkají, ale nikdy
ani nepotkali někoho, kdo rozhoduje. Věřili byste chirurgovi, který neměl
v ruce skalpel? No vidíte, ale akademickým makroekonomům a teoretikům
hospodářské politiky věříte. Nedělat hospodářskou politiku prakticky
znamená nemít odvahu. Já jsem tedy kůži na trh odnesl.
V čem vás tato aktivní zkušenost oproti vašim kolegům
obohatila? Upřímně řečeno si totiž nemyslím, že by právě ekonomie
příliš lpěla na realitě.
Praktický svět je úplně jiný než skleník fakultní ekonomie. V tom
máte pravdu. Ale já mám dnes o tom praktickém světě slušný přehled.
A u spousty teoretických prací zvedám zděšeně obočí s otázkou, jaký
to má smysl. Na Institutu ekonomických studií FSV UK je ovšem kolegů,
kteří ekonomiku řídili reálně, víc. To je velká výhoda.
Například někdejší ministr financí Pavel Mertlík. Diskutujete
občas s kolegy o politice, nebo se v této oblasti vzájemně nepletete do
řemesla?
Jistěže diskutuji. I se studenty o hospodářské politice. Napíší mi
na Facebook nebo mail, přijdou do konzultačních hodin. Je to moc důležité.
V politice na ně potom myslíte. A kladete si otázku, zda-li to, co
děláte, obhájíte před kolegy a posluchači. Je to očistná lázeň.
Zpětná vazba.
Vzpomněl byste si na nějakou nedávnou výtku nebo
pochvalu?
Pochválili mne za poslední článek o zdravotnictví, minulý týden
v Mladé frontě Dnes. Byl faktický, bez ideologie. Výtku jsem od někoho
koupil za eurooptimismus.
Tak proto ta opatrnost v hodnocení eura?
Ne, já jsem kontinuálně pro euro od samého počátku. Původně jsem ho
hájil proti všem, pak s většinou a nyní zase proti většině. To, že
nemáme euro nás brzdí.
Argumentačně jsem lehce vpravo
Byl jste spoluautorem programu Naděje pro volby 2010. Dokázal
byste napsat také dobrý pravicový program?
Technicky asi ano, moji studenti mají znát argumenty zprava i zleva. Ale
program chce kus emoce. A ta by tam scházela. Ovšem v Čechách moc
nechápeme, že čeští sociální demokraté v evropském kontextu žádnou
extrémní levicí nejsou.
No já nevím, ale vzpomenu-li britskou New Labour, pak vedle
Jiřího Paroubka by Tony Blair musel být hotová konzerva.
To se dost mýlíte. Složenou daňovou kvótu jsme měli menší a
sociální stát výrazně taky. Hledali jsme u Blaira dost inspiraci. S Brity
jsme i ve frakci evropských socialistů v Evropském parlamentu mnohdy
drželi linii.
Model levice-pravice je značně zploštělý a těžko se posuzuje.
Ale přesto, můžete přiblížit, na základě čeho soudíte, že sociální
demokraté jinde v Evropě jsou „levicovější“?
Za tři roky v prezidiu evropských socialistů a půldruhého roku
v Evropském parlamentu, vím, že v sále jsem argumentačně téměř vždy
lehce vpravo. Spoustu věcí, které tam slyším, bych doma vůbec neřekl
nahlas. Rozdíl je značný.
To vás viděli ale i vaši čeští spolustraníci vždy jako toho
ve středu či možná dál.
Ano, ale v posledních letech jsme ekonomickou koncepci jako východisko pro
ČSSD formulovali buď já, Jan Mládek, nebo oba společně. A máme poměrně
blízké vidění jak ekonomiky, tak i moderní levice.
Podílel se při tvorbě ekonomické části volebního programu
ČSSD na psaní i Jiří Paroubek?
Na redigování samozřejmě, ale to celé užší vedení ČSSD. A jsou tam
i vzájemné kompromisy.
Ptám se proto, že Jiří Paroubek umí být ve svých názorech
velmi neústupný. Zajímá mě, jestli jste při psaní narazil na nějaké
části, u kterých přes ně nejel vlak.
Zřídka. Chtěl moderní program. Jednou snad chtěl nějaké snížení
daně, které jsem považoval za nerealistické. On byl ekonom s vlastní
zkušeností z podnikání i řízení radnice.
Tvrdí také, že pro zájmy levice je obrana sociálního státu
axiom, ze kterého nelze ustoupit. Jak se díváte na změnu směru Michala
Haška, který říká „sociální stát ano, ale šetřit
na něm?“
V EU se utrácí za sociální stát průměrně v procentech HDP
o polovinu víc než v České republice. Jediné, co vám seriózní ekonom
k tomu může říci, je, že sociální stát u nás bude dražší.
Kvantitativní příprava je bolestí VŠE
Jak vzpomínáte na svá studentská léta na VŠE? Čím vás VŠE
vybavila a čím ne?
Studoval jsem obor Politická ekonomie, takže jsem měl mimořádnou znalost
západní ekonomie. Dělal jsem z ní pod názvem Dějiny ekonomických teorií
dokonce státní zkoušku. Slabší byla kvantitativní příprava, což je
bolestí VŠE dodnes.
Narážíte na nedostatek matematiky?
Nejen jí, ale také nedostatek ekonometrie a vůbec matematicky orientované
teorie. Bez ní na moderní teorii studenti vůbec nedosáhnou.
Je tedy podle vás hlavní předností absolventů IES právě tato
kvantitativní příprava?
Ano. A dále hloubka studia základních předmětů. Zejména bakalářské
studium je krutá řehole.
Jakému typu studentů byste doporučil vybrat si IES a
jakému VŠE?
Na IES studenti projdou těžkými zkouškami znalostí, disciplíny a píle.
Kdo má vysoké ambice a chce mít univerzální uplatnění, může to na VŠE
zkusit. Ale bez určitého matematického základu to jde v praxi těžko.
Není studium na VŠE zaměřeno praktičtěji? Naši studenti často
získávají první zkušenosti už během studia.
Praktické zkušenosti studenti IES získávají běžně, možná
procentuálně častěji. A všichni studují alespoň semestr v zahraničí.
Máme možná méně „praktických“ předmětů, ale vyšší procento
absolventů se špičkovým uplatněním. V teorii, financích, byznysu.
Tak nezbývá než vytáhnout žebříčky uplatnění, kde mají
naši absolventi pravidelně zdaleka nejvyšší
průměrné platy.
To nevím, kolik máte lidí u McKinsey? Neznám průzkum platů
absolventů IES.
Proč jste se rozhodl po ukončení studia pokračovat
v akademické dráze?
Nechtěl jsem mít jako absolvent VŠE vysoký plat. Chtěl jsem kazit ty
statistiky. Ale vážně… Vypadalo to, že nastane chvíle, kdy teoreticky
zdůvodnit nutnost změny reálného socialismu bude v ekonomické oblasti
hodně vzrušující. Ekonomika měla potíže a to mě zajímalo.
Čím vás zlákala právě vzniknuvší Fakulta sociálních věd
UK, kde dodnes působíte?
Byli tam ti nejlepší kolegové a vypadalo to, že tam bude prostor na
výzkum a poradenství pro podnikovou i veřejnou sféru. Šel jsem ke konkursu
dost rozklepaný.
Proč ta nervozita? Bylo to devět let po promoci,měl jsem
pár publikací a cen, pedagogickou praxi, psal jsem do novin. Oni ale byli
lepší: Kouba, Urban, Sojka, Hlaváček, Mejstřík, Tůma, Tepper, Kápl,
Mlčoch. To jsou pojmy.
A dnes? Baví vás stále učit?
Moc. Bojím se přestat. Špatně se pak vrací a máte trému.
Takže přednášíte i tento semestr?
Minulý jsem odpřednášel, teď většinu přednášek povede asistent.
Mrzí mne to, ale mám plné nasazení od lékařů na nějakou dobu
omezeno.
Tak Vám přeji, ať se můžete nejen za katedru brzo
vrátit.
Díky moc, těším se na to.
Nahrávání ...
