K odvolání prof. Holmana z přednášek MIE 101
Názory, Zprávy ze školyDomnívám se, že odvolání prof. Holmana z výuky je porušením akademické svobody výuky a práv studentů na výběr učitele. Dospěla jsem totiž k názoru, že akademické svobody jsou nejvyšším zákonem na univerzitní půdě. Na druhou stranu si myslím, že toto odvolání bylo vedeno dobrou vírou plynoucí z přesvědčení, že pravomoci děkana jsou nadřazeny akademickým svobodám a akademickým právům.
Diskusní příspěvek přednesený na zasedání AS VŠE dne 4.11.2002.
Domnívám se, že odvolání prof. Holmana z výuky je porušením akademické svobody výuky a práv studentů na výběr učitele. Dospěla jsem totiž k názoru, že akademické svobody jsou nejvyšším zákonem na univerzitní půdě. Na druhou stranu si myslím, že toto odvolání bylo vedeno dobrou vírou plynoucí z přesvědčení, že pravomoci děkana jsou nadřazeny akademickým svobodám a akademickým právům.
V zájmu pochopení tohoto sporu jsem hovořila p.ing. Schwarzem, p. děkanem Strakou, studenty, přečetla jsem si článek prof. Holmana z roku 2001 vyzývající všechny učitele ekonomie k diskusi jak učit ekonomii, a další články. Když jsem tyto informace analyzovala, zjistila jsem, že problém je velmi složitý a že se musím pokusit abstrahovat od konkrétních informací. Dospěla jsem k názoru, že ústředním problémem je rozpor mezi chápáním pravomocí děkana a pojmem akademické svobody a práva.
Po nahlédnutí do zákonů a statutů jsem zjistila, že pravomoci děkana jsou explicitně vyjmenovány. Akademické svobody jsou zmiňovány takto:
- Zákon o VŠ par. 4 pís. b): Na VŠ je zaručena akademická svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům.
- par. 62 ods. (1) pís. c. téhož zákona: Student má právo výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli.
- Statut VŠE Preambule: VŠE v plném rozsahu pečuje o akademické svobody a akademická práva.
- Statut UK, část IV. čl. 37, pracovněprávní vztahy akademických pracovníků jsou definovány takto: Pracovními příkazy vydávanými akademickým pracovníkům nelze zasahovat do akademických svobod a akademických práv.
Ve snaze najít interpretaci pojmu akademické svobody jsem zjistila, že se o to pokoušelo a pokouší mnoho univerzitních představitelů. V ČR je nejvíce odkazů na prof. JUDr. Karla Malého, DrSc., bývalého rektora UK, který tento pojem vysvětluje ve dvou rovinách. Nejprve připomíná klasický názor, že akademická svoboda znamená nezávislost univerzit na jakékoliv vnější moci, ať státní či politické. V další rovině, která je zvlášť relevantní pro tento případ, se věnuje interpretaci akademických svobod uvnitř univerzit a říká toto:
„Akademické svobody jsou individuálními právy členů akademické obce vůči sobě navzájem, vůči svým nadřízeným, vedoucím kateder, děkanům či rektorovi. V praxi to znamená, že pokud se (členové) nedopustí jednání zakázaného zákony či Statutem univerzity, nemohou být omezeni ve své svobodě učit a vědecky pracovat či publikovat výsledky své vědecké práce.“ (1996)
„Základním smyslem a posláním univerzit je hledání pravdy. Aby univerzity mohly plnit tuto úlohu, musí být místem, kde panuje ovzduší akademických svobod, kde síla argumentu je nadřazena společenské hierarchii a autoritě… Tato svoboda není však věčná, může být nejen ohrožena, ale i ztracena. To co ji obzvláště ohrožuje, jsou vnitřní problémy univerzit, jejich vnitřní uzavřenost, malá přizpůsobivost, zahleděnost do svých problémů, nedostatek reflexe.“ (1998)
Na základě této interpretace vnitřních akademických svobod jsem dospěla k názoru, že akademické svobody a akademická práva jsou nadřazena pravomocím děkana. Pokud tedy nedošlo u prof. Holmana k jednání zakázanému zákony či Statutem VŠE, ani neodporuje všeobecným etickým a morálním normám, neměla by mu být odpírána akademická svoboda učit a studentům by nemělo být odpíráno akademické právo vybrat si učitele.
PhDr. Jana Poláková
členka AS VŠE za F2
Nahrávání ...
