Pokud máte rádi místa, kde nepotkáte turisty, ale spoustu koček,
pohostinných Tatarů a bábušky s počítadly, jeďte na jih Ukrajiny. Za
poetikou pak do Vilniusu.
Krym – Poloostrov toulavých koček
Pokud máte slabost pro východní Evropu, chcete chodit po horách a spát
u moře, vydejte se na Krym. Mně se vybaví hlavně toulavé kočky, sladká
vína a přátelští lidé. Oblíbila jsem si několik míst. Ospalou
Jevpatorii, v jejichž křivolakých uličkách se prolíná Rusko,Balkán a
islám. Skalní město Mangup Kale a tamní tatarské hospůdky. Nikde jinde
než na divanu s výhledem na hory nechutná čeburek (smažený piroh se
sýrovou či masovou náplní) tak nadýchaně.
Navštívila jsem i Bachčisaraj, kde se nachází chánský palác s
„Puškinovou“ fontánou a s harémem. Nesmím zapomenout na hory, které
jižní pobřeží lemují, prošli jsme třeba hřeben Četyr Dag. Jinou túru
zakončil sestup po schodech z pneumatik.
A samozřejmě další zážitky. Pobyt v kempu na pláži, kde najdete
spoustu starých malovaných kolotočů včetně řetízkáče. Cesta
přeplněnou maršrutkou. Boršč stokrát jinak. Nebo obrovská kuličková
počítadla, které prodavačky používají snad ve všech (pultových)
obchůdcích.
Vilnius – Město, kde se můžete toulat
Vilnius je město pro všechny, kteří raději než památky prolézají
zapomenuté průchody, objevují fotogenické maličkosti či bohémské
malůvky. Ač jsem tu strávila rok, vždy narazím na něco nového. Kolo na
stromě, „Snídani v trávě“ na oprýskané zdi nebo obrovské
velikonoční vejce.
A pak jsou místa, která nikdy nevynechám. Třeba uměleckou republiku
Užupis. Najdete tu zeď s místní „ústavou“, malou mořskou vílu a
posezení na řece, kde mají ten nejlepší šaltibarščiai (studenou polévku
z červené řepy) ve městě.
Vůbec nejraději mám Vilnius začátkem léta. Skoro na každém rohu
hrají pouliční muzikanti. Stačí najít kus chodníku na sezení a můžete
si hodiny číst a poslouchat. Na rozdíl od Prahy vás tu nikdo neušlape,
Litevců je totiž málo a turisté toto místo naštěstí ještě příliš
neobjevili.
Čtěte také:
