Konec zimy
NezařazenéPo dlouhých chodbách našeho ústavu
nové jest vidět odvážné bytosti.
Kdopak to je v onom lechtavém hávu…
co nám teď působí návaly radosti?
Po dlouhých chodbách našeho ústavu
nové jest vidět odvážné bytosti.
Kdopak to je v onom lechtavém hávu…
co nám teď působí návaly radosti?
Však ne jenom radosti, záchvaty touhy
vášnivé výkvěty, vzrůstaní sil…
To děvu smyslnou, krásnou a bezelstnou,
v náruči sevříti, to je můj cíl!
A nejen ve škole, tak všude kolem,
spatřiti možno jest přehezké krásky,
co probraly šatník horem i dolem
a mne teď kreslí se kolem úst vrásky.
Zahodí kalhoty, bundy a šály,
v sukénky, trička zahalí těla!!!
Venku je teploučko, jak slunce pálí,
zatím jen slabě… jak to tak dělá.
Končíme se sněhem
– smrtelná mrazu
přichází chvíle –
a bílá se ztrácí.
Zas holky jsou krásné, vždyť v kraje české
v měsíci březnu…
jaro se vrací.