Vysoká škola ekonomická během semestru nabízí nespočet možností, jak naložit s volným časem, a vydat se na přednášku či konferenci nad rámec studijního plánu. Již potřetí ekonomka hostovala Konferenci konkurenceschopnosti České republiky 2017. Hlavním tématem byla „Digitální společnost“. Celá akce probíhala pod záštitou předsedy Vlády České republiky Bohuslava Sobotky a Fakulty mezinárodních vztahů. Konference byla angličtina.
Hlavním tématem konference se zabýval hned v úvodu sám moderátor akce. „Jak se země stane konkurenceschopnou? V dnešní době, kdy internet hýbe světem, je důležité nezaspat,“ uvedl. To, že dnes se populární věci šíří rychle, podpořil grafikou – rozšíření telefonu trvalo 75 let , rádia 38 let, televizi 13 let, internetu a Facebooku čtyři roky a hra Angry Birds se do povědomí dostala za 35 dní.
Účastníky konference oficiálně přivítal také děkan Fakulty mezinárodních vztahů Josef Taušer. Připomněl, že se konference koná vždy den po uveřejnění Global Competitivness Report, zprávy o globální konkurenceschopnosti. Videozprávu si pro účastníky konference připravila i eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová. Posluchačům shrnula projekty, na které se svým týmem pracuje – zvýšení důvěry spotřebitelů v produkty, zlepšení podmínek firem na jednotném trhu, modernizace ochrany spotřebitele a definování nekalých praktik v online prostředí.
Česká republika v digitalizaci zaostává
V úvodním panelu se jako první ujala slova ekonomka Silja Baller, která si vypomohla právě využitím moderního komunikačního prostředku – jelikož nebyla fyzicky v sále, svou prezentaci promítala přes Skype. Upozornila na stále rostoucí důležitost inovace na nově vznikajících trzích. Nejlépe na ni reagují Švýcarsko, Singapur a Spojené státy. Česká republika se sice objevila na 31. místě, ale naopak zaostává ve zlepšení vyššího vzdělávání a technické připravenosti. Ekonomka také dodala, že některé země nevěnují dostatek pozornosti rostoucí digitální populaci. „Digitalizace může přinést mnoho výhod, pokud je řízena stejnou inovační politikou a je dobře regulována,“ uzavřela svou řeč.
Ke slovu se v prvním bloku dostal i Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. „Česká republika může ještě několik let přežívat na výrobě, ale nemůžeme konkurovat ostatním zemím, pokud není digitálně připravena,“ shrnul situaci. Podle tajemníka je důležitou součástí strategie také zvýšení mezd. Podle něj si Česká republika vždy zakládala na kvalitní pracovní síle, bohužel nyní ztrácíme konkurenceschopnost, protože jí není dostatek. Součástí toho je i přesunutí části vzdělávání na firmy a jejich společenskou odpovědnost.
Dlouhodobě jsou v digitalizaci a konkurenceschopnosti na špici skandinávské země. Yih-Jeou Wang, který pracuje v Dánsku, účastníkům ukázal, proč tomu tak je – v takzvaných sociálně vyvinutých státech se sice setkávají s problémem stárnutí populace, o to důležitější je důvěra obyvatelstva ve vládu. „Digitalizace také znamená ušetřit na poplatcích – například za odeslanou poštu – a online platformy nebo bankovní účet pomáhají, hlavně starším, rychlejší vyřízení a orientaci,“ říká Wang. V Dánsku zákony udávají povinnost upozorňovat občany nebo firmy přes digitální poštu. Země přesunula více než sto služeb od byrokratického papírování k online formulářům. „Podle odhadů tato digitalizace ušetří zemi na 296 milionů eur ročně,“ dodává.
Jsme připraveni na digitální společnost ?
Po krátké pauze se ke slovu dostala analytička Martina Ferracane, která se sousředila zejména na digitální revoluci. „Obchod stagnuje, ale tok dat naopak roste, a to i ten přeshraniční,“ uvedla na začátek. Budoucnost dále vidí v 3D tisku, který má nulový odpad a na rozdíl od tradiční výroby je kompaktnější a levnější než údržba továrny. „Má také větší potenciál pro inovaci,“ dodala. S digitálními technologiemi také přichází konkurenceschopnost, která zvyšuje blahobyt spotřebitele.
Naopak další z předášejících, ekonom Pavel Kysilka, dnes už nevěří, že by český ekonomický model dokázal dlouhodobě přežít, ačkoliv byl ještě před pěti lety na tuzemský export pyšný. Vyjmenoval ale konkurenceschopné pilíře českého ekonomického modelu – vzdělaná a disciplinovaná pracovní síla a relativně dobře odměněná práce. „Naší konkurencí ale může být robotika – roboti budou také disciplinovaní, a s umělou inteligencí i vzdělaní a schopní,“ uzavřel.
Konference poskytla i odpověď na to, jak co nejlépe využít digitální revoluci – důležitá je podle přednášejících zejména odpovědnost. Dnes totiž není jasné, co si můžeme a nemůžeme v online prostředí dovolit. Potřebné jsou také určité dovednosti a orientace v prostředí – měli bychom se tady spíš připravovat na kariéru a ne na práci.
Foto: Jindřich Henzl, archiv SKOK
