Karel Wolf, český cestovatel a fotograf, se na své první velké dobrodružství, do Mexika, vypravil ve 23 letech. Dnes pravidelně pořádá cestovatelské přednášky a festival Kolem světa. S jejich pomocí posluchačům zprostředkovává své zážitky z míst jako je Antarktida, Nepál nebo Indonésie, kam by se třeba jinak nepodívali. iListu prozradil, jak lze levně cestovat, případně využít cestování jako zdroj svých příjmů.
Jste vystudovaný přírodovědec. Dostal jste se k cestování díky studiu?
Od malička jsem měl rád přírodu, ale k cestování jsem se dostal přes skauting. Mívali jsme měsíční tábory v přírodě, někdy i putovní, s batohem na zádech. V roce 2000 se konalo světové setkání skatů a skautek v Mexiku, které jsme se s kamarády rozhodli prodloužit na dva měsíce a podívat se do Guatemaly a na Jukatán. Tam jsem se poprvé setkal s exotikou, vysokými horami a domorodými lidmi.
Byl jste tehdy student. Hradil vám cestu skaut nebo jste si ji platil sám?
Skaut nic neplatil, ale expedici jsme plánovali rok a půl dopředu a ve skupině. Tím se nám podařilo spoustu vybavení získat se slevou – stany, spacáky, pohorky, termoprádlo a podobně. Skupinová touha se promítala v tom, že jsme si všichni našli brigády a rok a půl předem šetřili. Dnes mi to připadá velmi jednoduché, letenky klesly o deset tisíc dolů – my jsme tenkrát letenky do Mexika pořídili za 28 tisíc.
Dá se cestováním uživit?
Poté co jsem odešel z Akademie věd a z vědeckého prostředí jsem vedl vlastní projekty, ať to byly cestovatelské přednášky nebo semináře pro děti po celé České republice. Psal jsem články do časopisů nebo prodával fotografie.
Takže jste sám sebe začal propagovat už po návštěvě Mexika.
Začal jsem přednášet a hrozně mě to bavilo. Objevil jsem v sobě talent, že mi něco jde a zároveň mě to baví. To byl největší skok oproti akademické sféře. Je důležité, aby tento stav studenti v sobě také našli, protože když něco děláte s láskou, s chutí a jde vám to, tak v tom stoprocentně za deset let budete ve svém okolí nejlepší a můžete pak fungovat podnikatelsky nebo projektově. Zjistil jsem, že biologie mě baví, ale až tak mi nejde. Cítil jsem, že to drhne. Pak jsem objevil cestování a sdílení zážitků, což mě neskutečně bavilo a dlouho jsem to dělal zdarma. A nyní vznikl obrovský projekt: festival.
Začínali jsme v čajovně
Jak dlouho tento festival pořádáte?
Letos je to patnáct let. První festival bylo pouze setkání cestovatelů a dobrodruhů, kdy se shromáždilo mých dvanáct kamarádu v čajovně. Sedli jsme si na zem a povídali si o tom, kdo co zažil na cestách. Bez promítačky, bez obrázků. Bylo to neřízené, všem se to moc líbilo a chtěli jsme to zopakovat. Na příště jsem objednal hospodu s promítačkou a sestavil jsem program osmi cestovatelů. Přišlo sto lidí, byla plná hospoda. Pak jsem objednal malý kulturák, pak velký kulturák a dnes…
… dnes je to největší kongresový hotel v Čechách. Co chystáte na letošní ročník?
Vystoupí spoustu známých cestovatelů jako je Láďa Zibura, Dominika Gawliczková, která na motorce projela jižní Ameriku. Představí se Václav Šilha, unikátní fotograf přírody, který strávil několik týdnů v ekvádorské vysočině. Nebo Petr Jan Juračka, který cestuje s dronem po světě a točí fenomenální videa.Pozvali jsme i zahraničního hosta, španělského horolezce Alexe Txikona, který letos vyrazil jako první expedice na Everest v zimě. Bohužel se jim ho zdolat nepodařilo, ale v lednu plánují druhou expedici. O svém pokusu natočili nádherný hodinový dokument, který je neskutečný. Je z něj cítit šílená zima, mínus čtyřicet stupňů, fouká hrozný vítr. Jedná se o vzrušující dokument. Expedici podpořil i Reinhold Messner, který je na první českou projekci pozván, a my věříme, že se na film přijde podívat. S horolezci má úzké vazby.
Kam jste se vy nejvýše při svých cestách dostal?
Nejvíce jsem se došplhal do 5 400 metrů do průsmyku v Nepálu. Protože nejsem velký horolezec, rád bych se podíval alespoň do základního tábora pod Everest.
Pokračování rozhovoru s Karlem Wolfem si můžete přečíst už příští týden.
Foto: archiv Karla Wolfa
