Na regiony bych nešel, ale nerušte je

1. 7. 2004 | Magda Kujalová | Zprávy ze školy

Život studentů a absolventů Fakulty národohospodářské plyne, dění na fakultě se odvíjí už opět nezávisle na nich. Někteří ho se zájmem sledují, ale dramatické zvraty nečekají. Jejich názory na domovskou fakultu se liší. Takoví jsou totiž normální studenti.

Život studentů a absolventů Fakulty národohospodářské plyne, dění na fakultě se odvíjí už opět nezávisle na nich. Někteří ho se zájmem sledují, ale dramatické zvraty nečekají. Jejich názory na domovskou fakultu se liší. Takoví jsou totiž normální studenti.

„Na gymplu jsem rozdíl mezi jednotlivými fakultami nevnímal. Moje sestra vystudovala pátou fakultu a vlastně mě navedla, že to tam není špatný. Teď bych se pro VŠE rozhodl znovu, ale vybral bych si Fakultu podnikohospodářskou. Rozhodoval bych se podle toho, co je v praxi uplatnitelné, a pátá fakulta podle mě nemá až takový potenciál. Volná místa bohatě pokryjí doktorandi z Hospodářské politiky,“ vysvětluje Ondřej, absolvent oboru Hospodářská politika. „Na inženýrském studiu už jsem se nic nového nenaučil. Někdy na absolvování zkoušky stačily znalosti z novin, jindy měl člověk znát makroekonomické teoretické koncepty, které se ani neučí. Hospodářská politika připravuje analytiky pro státní správu a soukromé podniky, ale trh analytiků není tak široký a ne každý může jít do Novy. Po bakalářském studiu jsem zvažoval jinou fakultu nebo vedlejší specializaci zaměřenou více prakticky.“ Ondřej se rozhodl pro Personální management, v červnu promoval a pracuje jako personální konzultant v zahraniční recruiterské společnosti. „Vedlejška mi dala všeobecné povědomí o personalistice, a přestože výuka nebyla vždycky super, pro praxi mě vybavila. Já sám jsem měl při výběrovém řízení na čem stavět a určitě jsem byl ve výhodě oproti ostatním, kteří vystudovali něco jiného,“ popisuje Ondřej. Sám stále sleduje dění na mateřské fakultě: „Vše je potřeba reformovat. Otázkou je, jestli revolucí nebo evolucí. Fakulta určitě potřebovala změnu v administrativní oblasti, aby bylo jasné, že všichni jsou tu kvůli studentům. Fakulta, která nedokáže přilákat studenty, nemůže být v budoucnosti úspěšná.“ Ondřej rád vzpomíná na hodiny hospodářských dějin, které člověka obohatí a kultivují. „A učitelé podávali výklad zajímavě, někdy až strhujícím způsobem.“ Se svojí volbou je spokojený: „V personalistice něco uděláš a vidíš efekt, výsledek je zřejmější. V hospodářské politice platí, co odborník, to jiný pohled. A kolik lidí měří, tolik výsledků. To mi vadilo.“

„Podle mě je to pozitivní!“ oponuje Míla. „Hospodářská politika by měla být o střetávání názorů a hledání řešení. Pořád lze něco vylepšovat. Pro mě je to spojené i se sociálním inženýrstvím, s hledáním optima celé společnosti.“ Míla chtěla vždy studovat ekonomii a určitě by se i znovu rozhodla pro Hospodářskou politiku. „Nejsem detailistka, mám ráda velké věci. Proto pátá fakulta a jako vedlejška mezinárodní politika. Chci si udržet určitý nadhled. Vždyť o tom, co studujeme, se baví i lidi v hospodě.“ Míla ukončí studium Hospodářské politiky v létě, od září pracuje v mezinárodní IT společnosti. „Moje vysněná práce je analytik v mezinárodní organizaci typu OECD, možná bych mohla být i akademický pracovník,“ uvažuje. Míla nerada vzpomíná na chvíle při státnici, kdy zkoušející rozplakala dvě studentky před ní. Za nejlepší předmět považuje aplikovanou hospodářskou politiku: „Každý prezentoval svoji práci a potom se rozproudila živá diskuse. Studenti byli většinou umírnění a snažili se hledat klady a zápory jednotlivých řešení.“

Jasný názor má Míla na Regionalistiku a veřejnou správu – druhý obor, který její fakulta nabízí: „Na tuhle specializaci bych nešla, nezajímá mě to. Ale nemyslím si, že by měla být zrušena.“ Souhlasí s ní i Ondřej: „Nikdy bych nešel na regiony. Tenhle obor má ještě horší uplatnění než Hospodářská politika. Zdá se, že ho učí semknutá skupinka učitelů jedné katedry. A uplatnění je pouze ve státní správě.“

Lucie odevzdává diplomovou práci a v létě ukončí studium oboru Regionalistka a veřejná správa. „Když jsem se hlásila na VŠE, opsala jsem přihlášku od kamarádky. Chtěla jsem studovat psychologii a ekonomka byla moje poslední volba s poměrně vysokou šancí na přijetí. Vůbec jsem nevěděla, na co se hlásím! Teď už bych více zvažovala uplatnění v praxi a tady dává VŠE více možností. Rozhodně bych znovu nešla na regiony. Vybrala bych si Mezinárodní obchod na druhé fakultě,“ vypráví Lucie. „Můj obor mi nedal vůbec nic do praxe. Téměř všichni vyučující jsou zcela nekompetentní. Jsou to sice odborníci ve svém oboru, ale jejich schopnost vyučovat je nulová,“ hodnotí Lucie. „Katedra by ale neměla být zrušena, určitě na fakultu patří. Je potřeba provést personální změny a vyčistit katedru. Měly by přijít osobnosti, které budou mít studentům co předat a připraví je pro práci ve státní správě.“ Lucie pracuje již čtyři roky o prázdninách jako průvodkyně v cestovní kanceláři. Jako vedlejší specializaci absolvovala Cestovní ruch. „Myslím, že vedlejška mi dala spoustu poznatků pro praxi, je zajímavá a vhodně doplňuje hlavní specializaci.“

Mohlo by tě zajímat:

• Týdenní přehled akcí: setkejte se s představiteli NATO nebo se vydejte na Sněžku!
• Týdenní přehled akcí: Veletrh Šance nabídne příležitosti ve firmách i spolcích
• Týdenní přehled akcí: Zainvestujte do nemovitostí, ekologie i duševního zdraví