Náš model studenta má k Brandonovi daleko
Názory, Zprávy ze školyStudentův život je pestrý. Po cestě od devítky do školy se trochu probudí na čerstvém vzduchu. To mu ale dlouho nevydrží. Na přednášce z makra má už zase k bdělosti daleko. Kelímkové kafe za búra to zpraví. Na chodbě prohodí pár slov s kamarádem.
Studentův život je pestrý. Po cestě od devítky do školy se trochu probudí na čerstvém vzduchu. To mu ale dlouho nevydrží. Na přednášce z makra má už zase k bdělosti daleko. Kelímkové kafe za búra to zpraví. Na chodbě prohodí pár slov s kamarádem a běží si ještě jednou přečíst okopírované zápisky před písemkou… Kdyby večer po slunci v duši rekapituloval svůj školní den, vyšlo by mu asi toto: dvě vystáté fronty – na oběd a na internet, sedmnáct odeslaných esemesek, třináct a půl popsaných á čtyřek… On ale rekapitulovat nebude. Proč také. Dnešek byl stejný jako každé úterý. Zítra je to v pohodě, to má až od desíti.
Normální studentův život. Těžko se dá však nazvat tím, co si představujeme pod studentským životem. Nějakým způsobem vyjádřená příslušnost ke své škole, sounáležitost ke svým spolužákům. Nějaké lidi ve škole známe. Pouze však z kolejí a nebo jen tak náhodou. Přímo ze školy těžko. Tam se pouze míjíme na chodbách s lidmi, kteří mají náhodou v indexu stejná tři písmena jako my. Sedáme si vedle nich na přednáškách a v menze, ale spíše než cokoliv jiného se s nimi navzájem trpíme.
Studentská kultura má velmi nízkou úroveň, dáli se vůbec o nějaké mluvit. O něco lépe jsou na tom školy campusového typu, jako například zemědělka a ČVUT, ale ne o moc.
A tak studenta jednou po zhlédnutí Beverly Hills 902 10 napadne, že to není dobré. Brendon znal půlku školy již tři dny po svém přestěhování a týden na to uspořádal celoškolní sbírku na pomoc delfínům. Náš model studenta je už skoro bakalář a téměř nikoho ve škole nezná. Tak se s tím rozhodne něco udělat. Zakoupí si Studentský list a tam zjistí, že se tak necítí sám. Dále zjistí, že ve Filmovém klubu dávají super biják. Začne se trochu více rozhlížet kolem sebe a všimne si mnoha zajímavých papírových nosičů informací na nástěnkách. Tak se doví, že ho jakýsi vodní dům chce zaměstnat, že Petr si s ním vymění kolej a Hanka mu prodá vypracovanou matiku. Rozhlíží se však dál a při tom narazí na modrožlutou nástěnku. „Studentský ples, Galapařba, konference,“ čte v duchu, „Co to asi jsou ty letní univerzity?“ Zamyslí se …hmm… a potom mu to dojde. Tito AEGEE (zvláštní, co to asi znamená?) se snaží udělat něco pro studentský život. Tak to oni asi také cítí, že by byla škoda jít celý ten pochod „nikdo – Ing.“ se sklopenou hlavou a zacpanýma ušima. Vždyť to mají být nejlepší léta mého života! Tramvajenku mám za poloviční cenu a na ISIC kartu si občas můžu koupit levnou letenku. To, že jsem student, by ale mělo znamenat víc, ne? Proč třeba nemáme školní divadlo, koncerty a výstavy? Proč nemáme mezifakultní fotbalové, volejbalové a sumo zápasy? A meziuniverzitní? Mezinárodní? Proč nejedeme na výlet, na exkurzi, na výměnu? A proč…
Hluk sklápěných židlí donutí studenta otevřít oči. Přednáška skončila. Na chodbě si student povšimne modrožluté nástěnky. „Co je to AEGEE?“ pomyslí si. Cesta na devítku akorát vystačí na jednu cigaretu. Zítra je to v pohodě, má od desíti.
Nahrávání ...
