Rozpočet na další akademický rok je nižší o 1,3 procenta.
Jednotlivých fakult by se mírný úbytek finančních prostředků neměl
dotknout. Problémem pro rozpočet a pro VŠE do budoucna je role vědy při
rozdělování a nastupující populačně slabší ročníky.
„Vliv vnějšího prostředí na sestavování rozpočtu na tento rok je
mimořádně silný,“ stojí hned v prvním odstavci Návrhu rozpočtu VŠE
na rok 2010. Hospodářská krize se negativně projevila i na penězích,
které měl dát stát na vysoké školství. Z původních více jak pěti
procent je nakonec objem finančních prostředků jdoucích do terciárního
sektoru menší o zhruba 1,3 procenta. O stejnou částku shodou okolností
poklesl i rozpočet VŠE.
„Fakultám a dalším pracovištím se podařilo vytvořit rezervy ve
výši 4,2 procenta, fakticky tedy nedochází ke snížení disponibilních
prostředků,“ tvrdí kvestor VŠE Libor Svoboda. Do budoucna musí VŠE
prokázat svoje kvality a přilákat dostatek studentů mezi slabšími
ročníky a přidat ve vytváření vědeckého výstupu, jinak rozpočet na
stávající úrovni neudrží.
Podle Radka Soběharta, člena Akademického senátu VŠE, ovšem debata
není jen o penězích, ale i tom, jaká je vize VŠE. „Pokládám za
důležité, aby došlo k zásadnímu rozhodnutí, co vlastně má VŠE
být – elitní vědecké zařízení či masová škola? Myslím si, že
nyní je to takové přešlapování na místě,“ myslí si Soběhart.
Snížení způsobila nová metodika
Do rozdělování peněz školám se letos promítla i nová metodika
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Poklesl objem
finančních prostředků, které ministerstvo platí za absolventa i za
studenta – za studenta z 34 325 korun na 29 544 korun – na úkor
rozdělování na základě vědeckých výsledků, podle takzvaných
vysokoškolských bodů. VŠE dle tohoto hodnocení skončila na
13. místě.
„Nemůžeme srovnávat hrušky s jablky,“ prohlásil o umístění
rektor Richard Hindls. Mezioborové srovnání prý není logické. Příští
rok by tak snad měl systém být založen na porovnávání jednotlivých
ekonomických škol, chemických škol a tak dále. „Jasného není nic, snad
s výjimkou zvýšeného tlaku na výsledky vědy a výzkumu a mezinárodní
spolupráci, které se v systému rozdělování určitě nějakým způsobem
promítnou,“ říká kvestor Svoboda.
Školy budou o studenty bojovat
Vedení připouští, že úbytek studentů, kteří míří na vysokou
školu, nastane. MŠMT dalo jasně najevo, že současných šedesát procent
žáků ukončujících střední školu, kteří pokračují dále ve studiu,
je dostačující. Mezi vysokými školami tak nastane pravděpodobně boj
o studenta. „Očekáváme, že naše škola potvrdí své dobré postavení
mezi školami obdobných oborů, a že v našem případě budou tyto dopady
minimalizovány,“ předpokládá kvestor Svoboda.
Vzhledem k tlaku na zlepšení magisterského a doktorského studia to ale
pro VŠE nemusí být tak snadné. „Podle mého názoru by bylo dobře, aby se
VŠE více soustředila na profilaci magisterského a doktorského studia –
zejména u doktorandů vidím velké mezery,“ myslí si Radek Soběhart.
Rozpočet byl Akademickému senátu VŠE předložen o bezmála měsíc
později než minulý rok, oproti plánu kvestora. Důvodem byly obtíže se
zjištěním částky, s jakou může škola počítat. Další problémy
způsobily nedostatečné podklady pro přípravu rozpočtu ze strany
Výpočetního centra. Informace z ISIS ohledně diplomových prací nebyly
úplné, protože ne všichni vyplnili při zadávání diplomových prací
příslušná pole (která nejsou ovšem povinná) a bylo obtížné přidělit
tyto práce k jednotlivým fakultám.
