Nový studijní systém by měl od základu změnit podobu výuky

30. 11. 2004 | Martina Laresová | Nezařazené

Na systém evropských kreditů chtělo od září 2005 přejít vedení školy. Změna by postihla také studijní a zkušební řád i jednotlivé studijní obory. Akademický senát školy však na listopadovém zasedání návrh nepřijal, a postoje fakult se navíc rozcházejí.

Na systém evropských kreditů chtělo od září 2005 přejít vedení školy. Změna by postihla také studijní a zkušební řád i jednotlivé studijní obory. Akademický senát školy však na listopadovém zasedání návrh nepřijal, a postoje fakult se navíc rozcházejí.

Evropský systém převodu kreditů (European Credit Transfer System, ECTS) se v Evropě začal používat začátkem devadesátých let. Jeden kredit vyjadřuje jednotku zátěže studenta při absolvování kurzu a zahrnuje množství výuky i náročnost předmětu například v samostudiu. Nový systém by měl také usnadnit volný pohyb studentů v rámci České republiky i zahraničí, protože se bude dát srovnávat, jakou část studia již posluchač absolvoval.

„Přechod na ECTS by neměl znamenat jen přepočítání současných kreditů stanoveným koeficientem,“ uvedla rektorka VŠE Jaroslava Durčáková. „Nabízí také skvělou příležitost k současnému zlepšení a zjednodušení jak stávajícího studijního a zkušebního řádu, tak studijních oborů,“ dodala.

Nový studijní řád napravuje staré neduhy

Nový studijní a zkušební řád E vytvořila v souladu se systémem ECTS na pokyn rektorky pracovní skupina složená z proděkanů pro pedagogiku a několika členů Akademického senátu VŠE na začátku letošního akademického roku. Nový řád sjednocuje podmínky pro bakalářské, magisterské i navazující magisterské studijní programy, doposud upravované řády B,C a D.

Celoškolní základ bude mít dvanáct předmětů, jejichž obsah vychází z osmnácti okruhů (domén) stanovených společenstvím škol CEMS. Většina předmětů by se měla spojit do větších bloků, protože nový systém předpokládá maximálně 6 studijních povinností za semestr. Nově budou kredity ohodnoceny i diplomové a bakalářské práce a státnice.

Součástí reformy je i nový způsob zakončení předmětů, který odstraní dvojí zkoušení týchž znalostí: bakalářské nebo souborné zkoušky nebudou vůbec a zápočty se budou skládat pouze z jazyků. Změní se systém hodnocení zkoušek a snad nejlepší změnou pro studenty bude možnost opakování zkoušek.

Zavedení brání nejasná realizace

Spuštění systému dle záměru vedení od příštího akademického roku je podmíněno včasným souhlasem AS. Na říjnovém zasedání však návrh předložený rektorkou schválen nebyl. „Konkrétní pozměňovací návrhy podány nebyly,“ uvedla rektorka Jaroslava Durčáková. Stanovisko pedagogické komise senátu školy shrnula její předsedkyně Dana Zadražilová: “Je třeba vyjasnit metodiku stanovení studijní zátěže, tedy převod současných kreditů na kredity evropské, vazbu nového systému na rozdělení finančních prostředků na fakulty a otázku celoškolského základu a jeho schvalování.“

Jednotlivé fakulty s nutností přechodu na ECTS souhlasí, ale překážkou je především v termínu realizace. „Tak rychle nejsme schopni kvalitně přepracovat studijní obory,“ uvedl proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Jiří Zeman a dodal: „Reálněji vidíme spuštění od akademického roku 2006/2007.“ S tím souhlasí i další proděkani pro pedagogiku FFÚ, FIS a FNH „Tak velká změna navíc vyžaduje akreditaci ministerstva školství, pro kterou by se podklady do března připravit nestihnou,“ upřesnila doc. Marie Míková, proděkanka pro pedagogiku Fakulty financí a účetnictví.

Manažeři by změnu zvládli

Fakulta managmentu v Jindřichově Hradci a Fakulta podnikohospodářská jsou údajně schopny přejít na nový systém již od příštího akademického roku. „V roce 2006 nám vyprší akreditace současného oboru, takže podobu nového už máme rozpracovanou,“ řekl doc. Tomáš Kubálek, proděkan pro pedagogiku FPH. V krajním případě je fakulta ochotna nový studijní a zkušební řád samostatně schválit jako svůj vnitřní předpis. „Ale i tak bude nutné, aby změnu schválil akademický senát školy,“ doplnil. „Škola by nás tak mohla zablokovat. Navíc se ozývají hlasy, že chceme narušit integritu školy.“ Rektorka Jaroslava Durčáková se této možnosti nebrání, i když podle ní by start ECTS na všech fakultách najednou spuštění byl jednodušší.

Jak se přechod na ECTS dotkne současných studentů, je zatím v jednání. „ Platí nepsané pravidlo, že do kterého programu student nastoupil, ten by měl absolvovat,“ vysvětlil stanovisko FMV proděkan Jiří Zeman. “V situaci, kdy si každý stanovuje svůj studijní plán sám, si převedení současných studentů na ECTS nedovedu představit,“ dodal. Konkrétní podoba výuky, kdy by vedle sebe běžely dva studijní systémy, však není jasná. Nevyjádřilo se k ní ani vedení školy.

Nový celoškolní základ je jablkem sváru

Další sporným bodem je podle Marie Míkové, proděkanky pro pedagogiku FFU, rozsah předmětů celoškolského základu. „Existují tři varianty. Podle první by náplň předmětu byla pevně stanovená. Druhá předpokládá, že by si katedry mohly rozsah předmětů, které garantují, rozšířit pro své studenty, nebo, a to je třetí možnost, předmět úplně nahradit,“ vysvětlila. Její fakulta je pro první možnost. „Odpadly by tak problémy s přestupy a spory u předmětů, kdy je garantem předmětu více fakult.“

Tak je tomu například u předmětu Ekonomie, který by podle nového systému sice byl vyučován v rámci jednoho kurzu, ale jeho blok Mikroekonomie by garantovala FPH, zatímco blok Makroekonomie FNH. „Samozřejmě, že v případě druhé a třetí varianty by pro nás bylo jednodušší, abychom pro naše studenty garantovali Ekonomii sami,“ uvedl proděkan pro pedagogiku FNH Jiří Svoboda. Druhá a třetí varianta by tak mohla podle Míkové vést k rozpadu celoškolského základu, a tedy ke ztrátě této konkurenční výhody oproti jiným školám.

V novém studijním a zkušební řádu také není zakotveno, jak by byly schvalovány akreditace jednotlivých předmětů. „Možností je opětovné ustanovení Akreditační komise. Uvažuje se však také o Radě rektorky (rektorka a děkani – pozn. red.)“ uvedla Dana Zadražilová, předsedkyně pedagogické komise senátu. Akreditační komise by však musela fungovat jinak než doposud. „V původní komisi měli děkani právo veta. Mohli by si tak vybrat, jestli využijí předmět z celoškolského základu nebo si akreditují svůj vlastní předmět.“ Podle proděkana pro pedagogiku FMV Jiřího Zemana však Akreditační komise školy nemá oporu v zákoně. „Je třeba najít jiný způsob schvalování,“ řekl Zeman.

Přestane státnice z ekonomie strašit studenty?

Fakulty se různě vyjadřují i k dalším článkům připravovaného řádu. Sporná je například chybějící státní zkouška z ekonomie. „Pokud bude předmět Ekonomie II zakončen zkouškou, byla by státní zkouška z ekonomie jen dalším prověřováním týchž znalostí,“ upřesnil Jan Pelikán, proděkan pro pedagogiku Fakulty informatiky a statistiky a k jeho názoru se přidávají proděkani FFÚ, FMV a FPH.

S tím nesouhlasí prorektor pro pedagogiku Fakulty národohospodářské Miroslav Svoboda. „Jsme ekonomická škola a státní zkouška má větší váhu.“ Jiný přístup ke státnici přiblížil proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Jiří Zeman: „Je tu možnost zahrnout ekonomickou teorii do státnic z hlavní specializace, ale více v kontextu studovaného oboru.“

Co bude dál

O dalším osudu nového studijního a zkušebního řádu se rozhodlo až po uzávěrce tohoto čísla na zasedání Akademického senátu VŠE v pondělí 20. prosince. Na listopadové zasedání (29. listopadu) byli přizváni děkani jednotlivých fakult, aby objasnili své postoje k návrhu. Proděkan FPH Kubálek ještě před zasedáním projevil obavy, že pokud senát neschválí reformu od příštího září, k její realizaci dojde ve skutečnosti nejdříve za dva roky. „V lednu 2006 končí funkční období rektorky,“ připomíná Kubálek. Není přitom jasné, jaký postoj bude mít k navrhovanému studijnímu systému nový rektor.

Mohlo by tě zajímat:

• Ševčík rezignoval! Kontroverzní proděkan Národohospodářské fakulty se vzdal funkce ve vedení.
• Z Love Islandu na vrchol: Influencer monitor ukázal nový trend
• Verča ze Survivora: Nebyla jsem spokojená s tím, jak mě v televizi vykreslili.