Nejpřednější je zajímavá práce
Zprávy ze školyZajímavou náplň a přátelský kolektiv označili čeští vysokoškoláci za nejdůležitější vlastnosti budoucího zaměstnání. Práci studenti řeší při studiu. Nutí je k tomu náklady spojené se studiem, které se pohybují okolo 5600 korun měsíčně.
Zajímavou náplň a přátelský kolektiv označili čeští vysokoškoláci za nejdůležitější vlastnosti budoucího zaměstnání. Práci studenti řeší při studiu. Nutí je k tomu náklady spojené se studiem, které se pohybují okolo 5600 korun měsíčně.
Jako hlavní kritérium při výběru zaměstnání absolventi uvádí příjemné pracovní prostředí a práci, která není nudná. Tyto výsledky přinesl průzkum společnosti KPMG Česká republika mezi 550 studenty škol s ekonomickým zaměřením. Ukazuje se také, že studenti často řeší práci před tím, než dostudují. Dvě třetiny dotázaných z druhých až pátých ročníků prozradilo, že si při studiu na vysoké škole vydělávají. Důvodem jsou především peníze. „Zájem získat zároveň i praxi v oboru má jen každý desátý student,“ doplňuje Pavel Závitkovský, člen vedení KPMG.
Na zájem studentů mnohé firmy reagují tím, že pořádají workshopy, aby se studentům představili. Toto je pro studenty vhodné i z toho důvodu, že si ujasní, co přesně je náplní práce jednotlivých profesí. „Mohl jsem sledovat jejich práci, ptát se na vše, co mě zajímalo, poznat jak audit funguje přímo na místě a jak se pracuje v týmu. Ujasnil jsem si, že je to opravdu ten obor, v kterém si představuji svoji kariéru,“ popisuje zážitky Milan Bišof, který absolvoval dva takové workshopy v letech 2006/2007.
Do práce ale studenty bohužel nežene jen touha po zkušenostech, v mnohých případech se to stává nutností. Ačkoli se na školách zatím stále školné neplatí, ročně přijde podle statistiky ministerstva školství v průměru na 60 tisíc korun. Před třemi roky to přitom bylo o dva tisíce korun méně, jak píší Hospodářské noviny (HN). Rodiče dávají svým dětem tři až čtyři tisíce, ale zbytek si musí vydělat sami. Příspěvek od rodičů je podle statistik ministerstva školství stejný, ať se student učí na soukromé vysoké škole, nebo navštěvuje školu veřejnou. „Je to dáno tím, že chudí rodiče peněz nemají, bohatší považují za výchovné, když si část studentů přivydělá nebo si na ně půjčí,“ uvedla Simona Weidnerová pro HN. Ale ne u každého studenta se jedná o nutnost, z výše zmiňovaného průzkumu také vyplývá, že každý dvacátý vysokoškolák prací při studiu pouze vyplňuje volný čas nebo se snaží vyhovět rodičům.
A co jsou studenti ochotni nabídnout zaměstnavateli? Studenti nejčastěji říkají, že své zkušenosti, znalosti a schopnosti. „Většina respondentů zůstala spíš v obecné rovině, uváděli flexibilitu, jazykové dovednosti, spolehlivost, iniciativu a část svého volného času. Třeba kreativita tvořila jen tři procenta. Studenty nenapadlo, že by sami mohli přijít s něčím novým,“ uvedl v rozhovoru pro HN Závitkovský.
Nahrávání ...
